Zemětřesení

Neustálý pohyb litosférických desek vystavuje horniny tlaku, ty se díky němu vyklenou nebo roztáhnou – vznikají zlomy v zemské kůře. Zemětřesení vzniká jako náhlé uvolnění nahromaděné energie, projevuje se chvěním a otřesy. Tyto otřesy se šíří z místa vzniku pod zemí (hypocentra) ve vlnách. Největší sílu má na povrchu nad místem vzniku – v epicentru.

Zemětřesné vlny zachytíme přístrojem zvaným seismograf. Síla zemětřesení se měří na Richterově stupnici (popř. Mercalliho), které mají 12 stupňů. Síla zemětřesení v těchto stupnicích roste geometrickou řadou.

Zemětřesení se vyskytují v geologicky aktivních částech zemské kůry. Nejčastěji
jsou v oblasti tzv. Tichooceánského ohnivého kruhu, který sahá od Japonska kolem celého pobřeží východní Asie až k Novému Zélandu.

Zemětřeseními je také ohroženo západní pobřeží obou Amerik a také Středomoří. Zemětřesení působí různé škody, při katastrofálních zemětřeseních jsou zničeny dálnice, kroutí se domy, vznikají následné požáry a dokonce dochází k posunům země až o desítky metrů.