Vznik hor a pohoří
26. 7. 2021 2021-07-26 20:11Vznik hor a pohoří
Vznik hor a pohoří
Hory jsou masy hornin vyzdvižené vysoko nad okolí. Většinou se tvoří na hranicích
zemských desek.
Vznikají: a) vyvrásněním
b) kernou činností
c) sopečnou činností
d) zemětřesením
Vrásnění je způsobováno dlouhodobým bočním tlakem na horniny. Vytvářejí se malá pohoří. Vrása se skládá ze sedla (vyklenutá část) – horský hřbet a z koryta (snížená část) – horské údolí. Pokud se vrásy nahromadí přes sebe, pak mluvíme o tzv. příkrovových pohořích. K těmto pohořím patří Alpy, Himaláj, Karpaty, Pyreneje a nejdelší pásmo pevninských hor Kordillery a Andy, které mají celkovou délku 17000 km
Schéma vrásy
Kerná pohoří vznikají podél zlomů. Tyto kry se posunují vzhůru, do stran nebo klesají. Takto byly vyzdviženy např. Krkonoše, Ťan-šan, Schwarzwald. Poklesem vznikají tzv. příkopové propadliny (Podkrušnohoří). Známou příkopovou propadlinou je oblast ve východní Africe, která je vyplněna hlubokými jezery. Takovým oblastem se říká riftová údolí. Sopečná pohoří jsou tvořena vysokými nebo činnými sopkami (Doupovské hory, Kaskádové pohoří). Zemětřesení působí sesuvy hornin nebo vznik propastí (Macocha).
Schéma zlomu
