Pouště a polopouště

Pouště zabírají asi třetinu Země a dále se rozšiřují. Nacházíme je ve všech světadílech a ve všech klimatických pásmech. Pouště vznikají v oblastech velmi malých srážek, naprší v nich max. 200 mm srážek ročně. V některých neprší prakticky vůbec. V Jižní Americe se nachází nejsušší poušť světa – Atacama. V Severní Americe najdeme Mohavskou poušť a Gilskou poušť. Asii má poušť Gobi, Taklamaklan, Thár i celý Arabský poloostrov vyplňuje poušť. Austrálie má také své pouště, jmenují se Velká písečná, Velká Vikroriina a Gibsonova. Největší poušť světa se nachází v Africe, jmenuje se Sahara, dále jsou zde Kalahari a Namib. V Evropě je poušť u Kaspického moře. Celá Antarktida je ledovou pouští. Pouště dělíme na chladné a horké. Podle typu povrchu na kamenité (hamady) a písčité (ergy). Na písčitých pouštích se vlivem větrů tvoří přesypy (duny). Hodně pouští je zasolených. Podnebí je velmi drsné, jsou zde velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí, mezi létem a zimou. Občas zde řádí písečné bouře. Na poušti je nedostatek vodních toků. Řeky tečou pouze po dešti, jejich vyschlá koryta nazýváme v Africe vádí a v Austrálii creek. V pouštích se často nachází voda v podzemí.

Místo s vodou v poušti se nazývá oáza. Oázy jsou centra, kde žijí lidé, pěstují zde plodiny (palma datlová, ovoce, obilí). Chovají velbloudy, ovce, kozy, osly. Volně zde žijí plazi (gekoni, zmije), fenci, pískomilové. V amerických pouštích rostou kaktusy. Je jich mnoho druhů. Nejznámější jsou stromové kaktusy – saguára a opuncie. Poušť obývají plazi – chřestýši a také štíři a kojoti. V chladných pouštích Asii potkáme dvouhrbé velbloudy a také koně. V teplejších oblastech varany. Agama límcová žije v Austrálii. Obyvatelé pouští jsou často kočovníci, stěhují se svými stády na jinou pastvu. Polopouště jsou přechodné oblasti mezi pouští a stepí.