Evropa – podnebí
28. 7. 2021 2021-07-28 11:47Evropa – podnebí
Evropa - podnebí
Ačkoli je Evropa malý světadíl, i na tak malé ploše se setkávají různé typy podnebí. Ovlivňuje
je zeměpisná šířka, nadmořská výška, vzdálenost od oceánu, převládající směr větru a mořské
proudy.
Subpolární podnebí:
Severní část Evropy kolem Barentsova moře a severovýchod Islandu již nejsou ovlivněny
teplým Golfským proudem. Podnebí je zde studené, krátké léto trvá jen asi dva měsíce,
teplota dosahuje maximálně deseti stupňů nad nulou.
Mírné podnebí:
Většina Evropy má mírné podnebí. Podle vzdálenosti od oceánu je dělíme na tři typy.
a) Přímořské (oceánské)
b) Přechodné
c) Vnitrozemské
(kontinentální)
ad)a: V přímořském podnebí se projevuje vliv Golfského proudu v plné síle. Západní vítr přináší na pobřeží vydatné a časté srážky. Nejdeštivějším místem je Bergen v Norsku, kde prší 360 dní v roce. Oblast přímořského podnebí se táhne podél západního pobřeží
Evropy od Španělska po sever Norska včetně Britského souostroví a jihozápadní části Islandu. Rozdíly teplot mezi létem a zimou jsou velmi malé. Např. v Irsku je v zimě +10 °C, v létě +16 °C.
ad)b: Přechodné podnebí je ve Střední Evropě včetně jižní části Švédska. Toto podnebí je velmi rozmanité a proměnlivé. Je pro něj typické klasické střídání čtyř ročních období. V oblasti někdy převládne vliv Atlantiku případně teplého středomoří, suchého východu či ledového severu. Množství srážek i teplota během roku hodně kolísají a často se objevuje teplotní inverze.
ad)c: Vnitrozemské podnebí je typické pro východní Evropu a střed Skandinávie. Srážek bývá málo, zimy jsou mrazivé, léta horká. Prakticky chybí jako a podzim. Výkyvy teplot jsou velmi veliké, většinou od -30 °C do +30 °C.
Subtropické podnebí:
Tomuto podnebí se také říká středomořské, neboť kopíruje pobřeží tohoto moře. Sníh je zde
vzácností. V zimě je deštivo, většinou těsně nad nulou, v létě beze srážek a horko (až 40 °C). Léto trvá od dubna do konce října.
Vysokohorské podnebí:
Nejvyšší pohoří Evropy mají podnebí ovlivněné nadmořskou výškou. Teplota klesá asi o 1 °C na 100 metrů výšky. Zároveň s tím stoupá množství srážek. Na horách je i více větrno.
V Evropě se vyskytuje množství místních větrů. Patří mezi ně např.
Mistral (teplý vítr v jižní Francii), Fén (teplý padavý vítr v severních
Alpách) či Bóra (studený vítr vanoucí z vnitrozemí na Jadran)
