Austrálie – přírodní poměry

Povrch: Je starý, zarovnaný.
Pohoří se táhnou na východě – Velké předělové pohoří, a jihovýchodě –
Australské Alpy. V nich leží i nejvyšší hora Austrálie – Mt. Kosciusko (2 228 m). Mezi těmito pohořími se rozkládají Modré hory. Ve vnitrozemí leží Mc Donnelovo a Musgraveovo pohoří. Nejznámější horou je Uluru (Ayersrock), posvátná hora
původních ostrovanů. Je to 600 mil. let stará pískovcová skála. Povrch Austrálie je tvarován větrnou erozí. Většinu kontinentu pokrývá plošina pokrytá pouštěmi (Velká písečná, Velká Viktoriina, Simpsonova). Jih je nížinatý. Podnebí: Austrálie je nejsušší kontinent. Úzké východní pobřeží je deštivé, zbytek kontinentu suchý. Podnebí je tropické, na jihovýchodě subtropické. Ostrov Tasmánie má mírné podnebí. Západ kontinentu je ovlivňován studeným mořskými proudy, na východě jsou časté hurikány. Vodstvo: Stálých vodních toků je málo. Nejvodnatější řekou je Murray s přítokem Darling. Většina řek teče občasně, pouze po deštích. Takové řeky se v Austrálii nazývají creeky. Ve vnitrozemí Austrálie je veliká bezodtoková oblast. Voda se shromažďuje ve slaných jezerech s nestálým břehem. Největší je Eyreovo jezero. Východ Austrálie má velké zásoby podzemních vod. Voda se získává z tzv. artérských studní (voda je v nich pod tlakem).

Rostlinstvo a živočišstvo: Původní rostliny a živočichové jsou v Austrálii často endemické.
Typickým stromem je blahovičník (eukalyptus). Rostou zde tzv. trávové stromy a většinu rostlinstva tvoří tzv. bush. Jsou to savany s občasnými keři. Rozsáhlá území pokrývají stepi a pouště. Na vlhkém severu rostou tropické lesy. Původní zvířata: klokani, koaly, ptakopysci, pštrosi Emu, psi Dingo, ještěři Agamy, dále gekoni, jedovatí hadi a krokodýli. Typickým představitelem australské zvířeny je vačnatec (zvíře s vakem). V Tasmánii žije zbytek populace tasmánských čertů.