Atmosférické cirkulace

Vzduch nad Zemí je neustále v pohybu. Proudění vzduchu je vyvolávané změnou tlaku a
změnou teploty. Vzduch proudí z oblastí vyššího tlaku vzduchu – tlaková výše (V) do míst
s nižším tlakem vzduchu – tlaková níže (N). Teplý vzduch od rovníku proudí směrem
k pólům a studený vzduch od pólů se vrací k rovníku.
Proudy vzduchu – tedy vítr, jsou ale ovlivněny zemským povrchem, polohou nad oceány nebo
pevninou ale především otáčením Země.
Coriolisova síla, způsobená zemskou rotací stáčí větry na severní polokouli doprava a
na jižní polokouli doleva. Vznikají tím převládají směry větrů ( např. v ČR západní vítr).
Mezi rovníkem a subtropickými oblastmi vysokého tlaku vznikají pravidelné větry pasáty –
na severní polokouli severovýchodní, na jižní polokouli jihovýchodní.
Sezónní větry vanou nepravidelně, mění se s ročními obdobími. Nejvýznamnější z nich jsou monzuny. Letní monzuny jsou teplé a vlhké, vanou z oceánu nad pevninu. Zimní monzuny jsou suché a chladné, vanou z pevniny nad moře. Vyskytují se především v jižní Asii ( Indie) a jihovýchodní Asii až po Japonsko. Další známe sezónní větry jsou např. Mistral (Francie), Jugo (Chorvatsko).