Asie – povrch
27. 7. 2021 2021-07-27 18:02Asie – povrch
Asie - povrch
Povrch Asie je velmi členitý. Nejdeme zde nejvyšší bod planety i nehlubší proláklinu. Severní
část Asie je geologicky velice stará, jižní naopak mladá.
Pohoří:
Nejvyšším pohořím Asie a celé planety je Himalaj. Je 2 500 km dlouhý a až 400 km široký. Nacházejí se v něm všechny 8 000 hory světa. Nejvyšší je Mont Everest (ČomolungmaSagarmatha) – 8 848. Jeho vrchol by poprvé dobyt Edmundem Hillarym z Nového Zélandu a šerpou (nosičem) Tenzingem Norkeyem z Nepálu v roce 1953. Od té doby byl slezen mnohokrát. Další hory – K2, Annapurna, Nanga Parbat, Lho-tse. Severně od Himaláje leží nižší Transhimaláj a Khun-lun.
Mezi těmito dvěma pohořími se rozkládá vysoko položená Tibetská náhorní plošina. Ještě severněji uzavírá pohoří Ťan-šan vyprahlou Tarinskou pánev s pouští Taklamakan. Další pohoří Hindúkúš a Karákorám se s dříve uvedenými potkávají v centru, v uzlu tvořeném
pohoří Pamír. Jihozápadní Asie je vyplněna Íránskou vysočinou, pohořími Elborz a Zagros. Na poloostrově Malá Asie leží pohoří Taurus, Severněji pohoří Kavkaz. Nejvyšší horou Kavkazu je Elbrus (5 642 m), ale proslulejší je Ararat (5 165 m), který je známý z bible. Poloostrov přední Indie lemuje na západě pohoří Západní Ghát, na východě Východní Ghát. Mezi nimi se rozkládá Dekanská plošina. Jihovýchodní Asie je území s velkými přechody od pobřežních nížin ke strmým vrcholkům. Krajinu utváří veliké množství činných sopek.
(Merapi, Apo, Mt. Pinatubo). Častá jsou zemětřesení i následné ničivé vlny tsunami. Na severu Asie leží mírně zvlněné pohoří Ural a rozsáhlá Středosibiřská vysočina. Střed kontinentu vyplňují hornatiny Altaj, Changaj, Mongolský Altaj a Sajany. Dále Kazašská plošina, Džungarská pánev a planina pouště Gobi. Hornatý je i východ Asie. Pohoří
Jablonovyj a Stanovoj chrebet obklopují Vítinská a Aldanská plošina. Na severu Číny leží
velký a Malý Chingan. Na poloostrově Korea se rozkládají Diamantové hory. Na pobřeží leží také pohoří Sichote-Alin. Hory se táhnou přes celé Japonsko až na poloostrov Kamčatka. Oblast je geologicky velmi aktivní. Otřesy půdy jsou nejčastější na Zemi. Z četných sopek jmenujme např. Fudži v Japonsku a Klučevskuju na Kamčatce. Na severovýchodě jsou dále Verchojanské, Kolymské, Korjatské a Čukotské pohoří,
taktéž i pohoří Čerského.
Nížiny:
Nížinatých oblastí má Asie mnohem méně a navíc jsou soustředěny především do studených a suchých oblastí. Největší asijskou nížinou je Západosibiřská rovina. Nížinu u Kaspického moře vyplňují pouště Karakum a Kyzylkum. Samotná Kaspická nížina leží pod hladinou
moře (až -132 m). Severosibiřská nížina leží u pobřeží Severního ledového oceánu. Na jihu kontinentu jsou menší nížiny Mezopotámská a Indoganžská. Mají velký historický a
hospodářský význam. Stejné je to i s Velkou čínskou nížinou. Nejnižším bodem Asie a i
celého světa je oblast u Mrtvého moře. Je to vysychající jezero, hladina leží nyní 400 metrů
pod hladinou světového oceánu.
Sopka Pinatubo
