Savci
23. 7. 2021 2021-07-23 16:17Savci
Savci
Vyvinuli se z plazů počátkem druhohor (dříve než ptáci). Mají stálou tělní teplotu (průměrně 37 °C).
Mláďata živí mateřským mlékem.
Pokryv těla
- silná kůže tvořená pokožkou (svrchní vrstva) a škárou (spodní vrstva)
- z kůže vyrůstá srst, chlupy jsou tvořeny rohovinou
podsada: krátké a jemné chlupy (izolace proti chladu)
pesíky: dlouhé a zbarvené (chrání tělo) - z kůže vyrůstají i další rohovité útvary: drápy, nehty, kopyta, ostny…
- v kůži je velké množství kožních žláz:
mazové žlázy: vylučují tuk, chrání kůži před vysycháním
potní žlázy: ochlazují tělo
pachové žlázy: složí k pachovému dorozumívání
mléčné žlázy: u samic, vytvářejí mateřské mléko
Kostra
- páteř má vždy 7 krčních obratlů
Svalstvo
- velmi rozrůzněné, svaly se upínají na kostru a někdy i do kůže (např. u člověka
zajišťují výraz obličeje)
Trávicí soustava
- výborně vyvinuté a rozrůzněné zuby (řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky)
- starší skupiny (vejcorodí a vačnatci) mají kloaku, ostatní savci mají samostatný řitní otvor
Dýchací soustava
- dobře vyvinutá, základem jsou párové plíce; hlasové ústrojí (hlasivky) je uloženo v hrtanu
Cévní soustava
- srdce uložené v hrudníku
Vylučovací soustava
- vyvinuty ledviny, močovody a močový měchýř, moč je řídká (není kašovitá jako u plazů a ptáků)
Smyslové orgány
- čich mají nejlepší ze všech obratlovců (výjimkou jsou kočkovité šelmy a primáti, kteří se řídí především zrakem)
- ucho má vyvinutý boltec (vyztužený chrupavkou)
Rozmnožování
- společnou vlastností všech savců je vnitřní oplození a výživa mláďat mateřským mlékem
Jednotlivé skupiny savců se liší způsobem vývoje zárodků:
Podtřída: Vejcorodí
- mají kloaku, kladou vejce s kožovitou skořápkou
- živí se hmyzem, žijí pouze v Austrálii
zástupci: ježura, ptakopysk
Podtřída: Živorodí
- rodí živá mláďata
Nadřád: Vačnatci
- mají kloaku,
- zárodek se krátce vyvíjí v těle matky a je brzy vypuzen, vývoj mláděte je dokončen ve vaku (výživa mateřským mlékem)
- žijí v Austrálii a Americe.
zástupci: klokan, koala, vačice …
Nadřád: Placentálové
- Placentální savci mají samostatné vývody trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavy.
- zárodek se vyvíjí ve zvláštní dutině v těle matky nazývané děloha
- vnější obal zárodku přirůstá k děložní stěně a vytváří placentu (zde probíhá výměna látek
mezi tělem matky a mláděte – příjem O2 a živin, výdej CO2 a dalšího odpadu)
Řád: Hmyzožravci
- jsou považováni za nejstarší placentální savce, z nichž se vyvinuly ostatní řády, primitivní chrup (velké množství ostrých zubů)
zástupci: ježek, krtek, rejsek…
Řád: Primáti
- přizpůsobeni k životu v korunách stromů, drápy přeměněné na ploché nehty
Podřád: Poloopice: živí se hlavně hmyzem, aktivní v noci (lemur, outloň…)
Podřád: Vyšší primáti: zkrácená obličejová část lebky, výborný zrak, aktivní hlavně ve dne
Nadčeleď: Ploskonosé opice: široká nosní přepážka, na některých prstech drápy, v jižní Americe (malpa, vřešťan, chápan…)
Nadčeleď: Úzkonosé opice: nehty na všech prstech, holý obličej, Afrika a Asie (makak, pavián, kočkodan …)
Nadčeleď: Lidoopi a lidé: prodloužené přední končetiny, úplně zakrnělý ocas
Čeleď: Gibonovití: rozšířený hrudník, žijí pouze v korunách stromů v Asii (gibon)
Čeleď: Lidoopi: řídká srst, výborně vyvinuté mimické svaly v obličeji (šimpanz, gorila, orangutan)
Čeleď: Lidé: vzpřímená postava, složité společenské chování, řeč
zástupci: předkové člověka (Ramapithecus, Australopithecus…), člověk (Homo)
Řád: Letouni
- mezi prsty předních končetin je létací blána
zástupci: kaloni (býložraví), netopýři (většinou se živí hmyzem, orientace pomocí ultrazvuku)
Řád: Hlodavci
- v každé čelisti jeden pár dlouhých řezáků, které dorůstají, býložraví nebo všežraví
zástupci: myš, krysa, potkan, hraboš, křeček, veverka, sysel, svišť, bobr, dikobraz, morče…
Řád: Zajíci
- od hlodavců se liší tím, že v horní čelisti mají dva páry řezáků, zuby jim nedorůstají, býložraví, opětovně tráví své výkaly
zástupci: zajíc, králík…
Řád: Šelmy
- silně vyvinuté špičáky a tzv. trháky (přeměněné třenové zuby nebo stoličky), draví nebo všežraví
čeledi:
medvědovití: medvěd, panda…
lasicovití: lasice, hranostaj, tchoř, kuna, jezevec, vydra, norek, skunk…
psovití: liška, vlk, pes, šakal, kojot, dingo…
kočkovití: kočka, rys, tygr, lev, levhart, gepard, jaguár, puma…
Blízkými příbuznými šelem jsou ploutvonožci (tuleň, lachtan, mrož…)
Řád: Chobotnatci
- horní řezáky protaženy v kly, chobot, převážně holá kůže
zástupci: slon
Řád: Lichokopytníci
- na nohách 1 až 4 prsty, váha nohy leží na 3. prstu (je krytý kopytem), býložraví, trávu ukusují zuby (mají ostré řezáky)
zástupci: kůň, osel, zebra, tapír, nosorožec…
Řád: Sudokopytníci
- na nohách 2 až 4 prsty, váha nohy leží na 3. a 4. prstu (kopyta), býložraví, trávu škubou pysky a jazykem (zakrnělé řezáky)
zástupci: velbloud, prase, hroch, jelen, srnec, los, sob, žirafa, antilopa, gazela, koza, kamzík, ovce, muflon, buvol, bizon, zubr…
Řád: Kytovci
- žijí trvale ve vodě, přední končetiny přeměněny v ploutve (zadní končetiny chybí), nosní otvor na hřbetě hlavy
zástupci: velryba, delfín, kosatka…
