Za vlády přemyslovských králů
20. 7. 2021 2021-07-20 15:13Za vlády přemyslovských králů
Za vlády přemyslovských králů
ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ
Po knížeti Břetislavovi se na knížecím stolci vystřídala řada dalších přemyslovských knížat. Počet obyvatel rostl, proto bylo nutné získávat další půdu pro zemědělství. Mýtily a vypalovaly se lesní porosty, vznikaly nové vesnice, význam českého státu rostl a zvyšovala se také vážnost českých knížat. O jejich podporu stál papež i
římský císař. Sporu mezi papežem a císařem obratně využil kníže Vratislav II., který vojensky podpořil císaře a roku 1085 byl korunován prvním českým králem. Tento titul získal pouze pro svou osobu, tedy doživotně. Také jeho vnuk Vladislav II. získal doživotní královský titul.
PRVNÍ ČESKÝ KRÁL S DĚDIČNÝM KRÁLOVSKÝM TITULEM
Teprve Přemyslu Otakarovi I. se podařilo získat od německého krále za pomoc v boji dědičný královský titul. Toto zaručovala tzv. Zlatá bula sicilská roku 1212. Zvláštní listina, která potvrzovala nezávislost českého království a zaručovala, že se královský titul bude dědit z otce na syna. Měla zlatou pečeť. Následníkem trůnu se měl stát vždy panovníkův prvorozený syn. Za vlády Přemysla Otakara I. se znakem českého království stal stříbrný lev v červeném poli, který nahradil černou přemyslovskou orlici.
Přemysl Otakar I. měl syna Václava a dceru Anežku. Také za vlády Václava I. se upevňuje postavení Čech v Evropě. Václavova moc rostla také díky bohatým nalezištím stříbra na našem území. Jedno z těchto nalezišť bylo i v Jihlavě, další bylo později objeveno v Kutné Hoře.
Do středověkých měst přicházeli noví obyvatelé hlavně z Německa. Ti s sebou přinášeli nové výrobky a nové způsoby života. České země se tak staly vlastí dvou národností s dvěma jazyky – češtinou a němčinou. Měnila se móda i stavební sloh. Nové chrámy, hrady i domy měšťanů byly stavěny v gotickém slohu. Ten se vyznačoval vysokými a štíhlými okny s lomeným obloukem.
Rozvojem obchodu a řemesel a růstem počtu obyvatel bohatla města, král i část poddaných. Přesto zůstávalo mnoho lidí chudých, opuštěných a nemocných. Osud těchto lidí trápil dceru Přemysla Otakara I. Anežku. Ta se rozhodla využít svého majetku a založila v Praze mužský a ženský klášter se špitálem. Špitály sloužily jako nemocnice a útulky pro nemocné, chudé a postižené lidi. Prostí lidé ji považovali za svatou již tehdy, ale svatořečena (prohlášena za svatou) byla mnohem později, až v roce 1989.
PŘEMYSL OTAKAR II. – KRÁL ŽELEZNÝ A ZLATÝ
Nástupcem krále Václava I. se stal jeho syn Přemysl Otakar II. Byl to schopný a cílevědomý panovník, smělý a tvrdý válečník. Železným se jevil svým spojencům i nepřátelům díky svým oddílům rytířů v těžkém brnění a zlatým pro své bohatství, které získal ze stříbrných dolů. Válečnými taženími i dvojím sňatkem se Přemysl Otakar II. stal jedním z nejmocnějších evropských králů. Území českého státu se za jeho vlády zdvojnásobilo. Za jeho vlády sahalo české království až k Jaderskému moři. Jeho pokus stát se i německým císařem se nezdařil a německým císařem byl zvolen mnohem slabší Rudolf Habsburský. Poté začalo opouštět českého krále i válečné štěstí. V roce 1278 bylo jeho vojsko poraženo v bitvě na Moravském poli nedaleko Vídně a Přemysl Otakar II. v této bitvě zahynul.
VÁCLAV II. – SCHOPNÝ POLITIK A DIPLOMAT
Po smrti Přemysla Otakara II. nastaly v českých zemích velmi zlé časy. Syn Václav II. byl pouze sedmiletý, nemohl tedy převzít vládu. Zmocnit vlády se chtěl jeho strýc a poručník Ota Braniborský. Ten malého Václava uvrhl do vězení. V zemi panovalo bezvládí, násilí a nejistota. Tlupy německých zbrojnošů „Braniborů“ ničily zemi a loupily.
Teprve po pěti letech se Václav II. za pomoci české šlechty mohl vrátit domů. V zemi se začal obnovovat klid a pořádek. České země začaly opět vzkvétat. V dospělosti byl Václav II. schopný politik a diplomat. Zavedl nové peníze – pražské groše. Ty se razily ze stříbra těženého v Kutné Hoře. Český král byl velmi vážený a stal se i polským králem a pro svého syna Václava III. získal i uherskou korunu.
VYMŘENÍ PŘEMYSLOVCŮ PO MEČI
Syn Václava II. – Václav III. měl po smrti svého otce v držení tři koruny – českou, polskou a uherskou (dnešní Maďarsko). Neměl však dost sil všechny tři koruny uhájit. Vzdal se proto koruny uherské a jel obhájit korunu polskou do Polska. Na cestě do Polska byl v Olomouci roku 1306 neznámým vrahem zavražděn. Václav III. vládl pouze rok a zemřel velmi mladý. Neměl následníka. Protože již nebyl živ žádný mužský potomek Přemyslovského rodu, říkáme, že Přemyslovci roku 1306 vymřeli po meči.
Přemyslovský rod vládl v českých zemích více než 400 roků.
