Vznik a vývoj peněz v českých zemích
21. 7. 2021 2021-07-21 19:16Vznik a vývoj peněz v českých zemích
Vznik a vývoj peněz v českých zemích
Vznik a vývoj peněz v českých zemích
Peníze jako prostředek pro směnu vznikly jako potřeba pro obchod. Samozřejmě dříve než
byly použity první peníze, se běžně používalo předmětů, které se směňovaly v různých
poměrech. Po čase se ukázalo, že to má své nevýhody a bylo potřeba stanovit něco, co bude
představovat stejnou hodnotu a půjde za ni směňovat různé zboží. Tak vnikly zbožové
(komoditní) peníze. Ty byly zvláštním zbožím, které byli ochotni za své výrobky přijímat lidé
v určité oblasti (mušle, lastury, plátno, dobytek, drahé kovy).
Jelikož doba ukázala, že nejvhodnější je za platidlo používat drahé kovy, byly z nich
později raženy mince. Před zavedením prvních ražených mincí na českém území, se užívalo jako
platidla železných hřiven.
Nejstarší peníze byly raženy v rozmezí třetího až prvního století před naším letopočtem
Kelty na opidech v Čechách a hlavně na území Bratislavy. Jednalo se o tzv. duhovky – statéry.
První česká stříbrná mince – denár – byla ražena za Boleslava I. po roce 950.
Vlastní mince razili i Slavníkovci (vyvražděni 995). Denáry obsahovaly přibližně 1,5 gramu
stříbra. Jeden denár stačil pro jednoho člověka na měsíční živobytí. Označený kus kovu se stal
mincí až v okamžiku, kdy na něm panovník přidal svůj výsostný znak a ručil za obsah a váhu
drahého kovu. Taková byla podstata peněz.
V roce 1210 za vlády Přemysla Otakara I. byly nekvalitní denáry nahrazeny brakteáty
(z lat. bractea = plíšek).
V roce 1300 za vlády Václava II. se začaly razit pražské groše zpočátku za pomoci
italských odborníků na Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Jeden groš obsahoval 3,86 g stříbra. Groše
se staly oblíbeným platidlem po celé střední Evropě. S pauzami se jimi platilo až do roku 1561.
V Uhrách se ražba grošů neujala. Uhry měly bohaté zlaté doly na Slovensku, a proto dávaly
přednost ražbě zlatých florénů – dukátů. V Českých zemích se dukáty začaly razit za vlády Jana
Lucemburského od roku 1325. Jeden dukát obsahoval 3,53 g zlata.
Ludvík Jagelonský zahájil v roce 1519 ražbu nové velké mince tolaru. Tolar obsahoval
27,2 g stříbra. Odtud pochází i název amerického dolaru.
Roku 1547 zrušil král Ferdinand I. Habsburský dosavadní systém a český groš byl vytlačen
zlatým rýnským a grošem míšenským (kurs byl 1 groš český za 2 groše míšenské).
Přibližně od 17. století se jako drobné mince začaly
používat krejcary. 120 krejcarů se rovnalo tolaru. Původně se
razily ze stříbra, ale od doby Marie Terezie už jen z mědi.
Za vlády Marie Terezie se zavedl jednotný peněžní systém. Základní měnovou jednotkou se
stal 1 zlatý ve stříbře, který měl hodnotu poloviny tolaru nebo 30 krejcarů. Přes toto se
nepodařilo naplnit státní pokladnu. Roku 1762 došlo k vydání prvních papírových peněz
bankocetlí ve střední Evropě. Byly to neúročné dluhopisy vídeňské banky. Marie Terezie se jimi
snažila snížit státní dluh.
Po vyhlášení státního bankrotu v roce 1811 hodnota státního oběživa byla snížena na jednu
pětinu. Bylo zahájeno vydávání nových papírových peněz tzv. šajnů.
2. srpna 1892 Rakousko-Uhersko zavedlo novou měnovou jednotku koruna – haléř.
