Lucemburkové na českém trůně
20. 7. 2021 2021-07-20 15:47Lucemburkové na českém trůně
Lucemburkové na českém trůně
LUCEMBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNĚ
Po několika letech sporů si česká šlechta v roce 1310 zvolila za českého krále vévodu Jana Lucemburského a oženila ho s princeznou Eliškou Přemyslovnou, sestrou zavražděného krále Václava III. Jan byl synem římskoněmeckého krále. Nerozuměl ani českému jazyku, ani české zemi. Doma mnoho nepobýval a vracel se jen tehdy, když potřeboval peníze na svůj nákladný život. Byl ale odvážným bojovníkem, účastnil se mnoha bitev a podařilo se mu získat pro Čechy nová území. České království za Janova panování hodně upadalo.
Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku ve Francii v roce 1346, kde bojoval jako spojenec francouzského krále. Zde také prokázal svoji odvahu. Již na obě oči slepý král nechal připoutat svého koně mezi dva jiné a vyjel mezi nepřátelská vojska se slovy: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Po Janově smrti nastupuje na český trůn jeho syn Václav, známý jako Karel IV.
KAREL IV.
Roku 1316 se Elišce Přemyslovně a Janu Lucemburskému narodil syn Václav. Vychováván byl na francouzském dvoře. Jméno Karel přijal po svém kmotru – francouzském králi Karlu IV. Sličném. Ve Francii získal velmi dobré vzdělání. Uměl nejen číst a psát, což tenkrát uměli jen někteří evropští panovníci, ale ovládal několik cizích jazyků. Znal italštinu, francouzštinu, němčinu a latinu. Češtinu sice zapomněl, ale po návratu do Čech se ji znovu naučil.
Karel splatil otcovy dluhy a postupně vykupoval zastavené královské
statky. Tvrdě trestal loupeživé bandy, které se v té době potulovaly kolem cest. Dal opravit
tehdy zpustlý a zanedbaný Pražský hrad. Sjednal povýšení pražského biskupství na arcibiskupství a tím vyloučil vlivy německého arcibiskupství na církev v Čechách. Ještě za života otce v roce 1346 byl korunován římskoněmeckým králem, v roce 1347 byl zvolen českým králem. Na českém trůně byl prvním panovníkem se jménem Karel, zatímco na římskoněmeckém trůně byl čtvrtým panovníkem tohoto jména. Proto se používá označení Karel IV:
ROZKVĚT ZEMĚ ZA VLÁDY KARLA IV.
Karel IV. byl vynikající diplomat. Spory řešil jednáním, vyhýbal se válkám. Za jeho vlády došlo k rozkvětu Prahy, ta patřila k největším městům Evropy.
Vybudoval hrad Karlštejn, který sloužil jako místo k odpočinku krále
a jako místo uložení korunovačních klenotů a státních písemností.
Nechal zhotovit korunovační klenoty. Královská koruna je nazývána
podle patrona české země sv. Václava jako koruna svatováclavská.
V roce 1348 založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě –
dnešní Karlovu univerzitu.
Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších panovníků v celé naší
historii. Panoval až do roku 1378, kdy v šedesáti dvou letech
zemřel. Byl pohřben do královské hrobky v chrámu sv. Víta. Při
pohřbu byl nazván Otcem vlasti.
KAREL IV. MĚL ČTYŘI MANŽELKY.
Blanka z Valois
Česká královna Blanka z Valois byla první manželkou Karla IV.
Sňatek Karla IV. s touto francouzskou princeznou byl domluven ještě za Karlova pobytu ve Francii v době, kdy oba snoubenci byli ještě dětmi. Ke svatbě došlo v Paříži v roce 1323.
Blanka z Valois Karlovi porodila dvě dcery Markétu a Kateřinu.
Anna Falcká
Česká a římská královna Anna Falcká se roku 1349 stala druhou manželkou Karla IV. Tímto sňatkem připojil Karel IV. k zemím Koruny české Horní Falc.
Toto manželství však netrvalo dlouho, neboť v pouhých 24 letech Anna Falcká v roce 1353 zemřela.
Anna Karlovi porodila prvorozeného syna Václava, ale ten zůstal naživu pouhý rok.
Anna Svídnická
Česká královna a římská císařovna Anna Svídnická se stala v roce 1353 třetí manželkou Karla
IV., je také matkou pozdějšího českého a římského krále Václava IV.
Tímto sňatkem získal Karel IV. poslední chybějící slezské knížectví – Svídnicko.
Alžběta Pomořanská
Česká královna a římská císařovna Alžběta Pomořanská se stala v roce 1363 čtvrtou manželkou císaře Karla IV.
Je matkou Zikmunda Lucemburského a vévody Jana Zhořeleckého. Proslula svou krásou a fyzickou silou.
SYNOVÉ KARLA IV.
Václav IV.
Po smrti Karla IV. nastoupil na trůn jeho syn Václav IV. Jeho matkou byla Anna Svídnická. Neměl vladařské schopnosti svého otce. Ačkoliv byl velmi vzdělaný, politika ho příliš nebavila a spíše než státnickým povinnostem se věnoval svým zálibám – např. lovu.
Jeho vláda byla provázena spory se šlechtou i arcibiskupem. V období jeho vlády kázal v Čechách mistr Jan Hus. V roce 1409 vydal Dekret kutnohorský, který zásadním způsobem měnil hlasovací právo na univerzitě ve prospěch Čechů (dříve při volbě rektora měli tři hlasy cizinci a jeden hlas Češi, pak se poměr obrátil ve prospěch Čechů).
Zikmund Lucemburský
Po smrti Václava IV. se měl stát českým králem jeho mladší bratr – Zikmund Lucemburský. Jeho matkou byla Alžběta Pomořanská. Zikmund se také nechal hned roku 1420 korunovat českým králem. Protože však zaujímal velmi nepřátelský postoj k husitům, byl o rok později sesazen. 10
Po vítězství panské jednoty v bitvě u Lipan nad radikálními husity pomohl Zikmund uzavřít dohodu umírněných husitů s katolickou církví – tzv. kompaktáta, v roce 1436. V tomto roce byl Zikmund slavnostně v Praze korunován a uznán českým králem. Rok poté však umírá a nemá mužského nástupce (má pouze dceru). Jeho smrtí rod Lucemburků vymřel po meči, stejně jako rod Přemyslovců. Zikmund je znám pod přezdívkou „šelma ryšavá“. Stál vždy proti husitství a většina národa mu neodpustila podíl viny na smrti Jana Husa.
