Daně

Daně

V národním hospodářství má důležitou úlohu stát, který musí získávat prostředky, aby mohl
financovat obranu země, zdravotnictví, školství, kulturu, výdaje v sociální oblasti atp.
Podstatnou část těchto prostředků tvoří daně. Kromě daní patří ke zdrojům také poplatky, cla,
zdravotní, sociální a důchodové pojištění, dary či příspěvky.

Poplatek je peněžitá dávka vybíraná za určitý úkon státního orgánu od fyzických nebo
právnických osob s tak zvanou právní subjektivitou (obchodní společnost, podnik). Tzv.
místní poplatky (poplatek za odvoz odpadu, za psa …) jsou příjmem do rozpočtu obcí.

Daň je povinná, příslušným zákonem stanovená a nenávratná platba v pravidelných
intervalech a určitých okolnostech vybíraná státními orgány od fyzických a právnických osob.
Dnes jsou daně placené v penězích, ale dříve také v naturáliích, robotě nebo vojenské službě.

Přímé daně závisí na výši dosahovaného příjmu nebo jiného majetkového prospěchu, dělíme
je na daň:

• z příjmů – fyzických osob
– právnických osob
• majetkové – z nemovitostí
– silniční
– dědická
– darovací
– z převodu nemovitostí

Nepřímé daně jsou zahrnuty v ceně služeb a zboží a jejich výše se odvíjí od ceny zboží nebo
poskytované služby. Je placena jednotlivcem v okamžiku koupě tohoto zdaněného výrobku.
Jedná se o daň:

• daň z přidané hodnoty (DPH), někdy se jí říká univerzální daň ( je to jeden
z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu),
• daň spotřební, předmětem této daně je tabák, alkohol, pohonné hmoty (tady je dvojí
zdanění, neboť se platí i DPH).

S daněmi se setkává každý občan státu a je jeho povinností daně řádně platit, neplatit
se nevyplácí.

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty (zkratka DPH) tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu.
Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb, proto se jí také někdy říká univerzální daň.
Princip daně z přidané hodnoty spočívá v odvedení daně pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a
výstupy, tedy z toho, o kolik se cena zboží u odběratele – subjektu zvýší (kolik k hodnotě
přidá). Subjekt platí dodavatelům cenu včetně této daně a sám dostává zaplaceno za zboží
včetně této daně. Do státního rozpočtu pak odvede rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní.

Příklad:

Obchodník zakoupí od svého dodavatele zboží za 1100 Kč – z toho 1000 Kč tvoří cena zboží a
100 Kč tvoří DPH, kterou dodavatel odvede státu. Obchodník zboží rozveze svým
odběratelům a prodá za 1650 Kč. Z toho 1500 činí cena zboží a 150 Kč DPH. Při vyčíslení
daně obchodník od DPH na výstupu (150) odečte DPH na vstupu (100 Kč) a odvede rozdíl:
50 Kč.
Příklad je samozřejmě značně zjednodušený, počítal s 10% DPH. Existují různé sazby daně a
lze odpočíst i DPH ze zboží, které obchodník potřebuje pro svou činnost.

Daň spotřební

Daň spotřební zahrnuje daně, kterými stát záměrně zatěžuje spotřebu určité skupiny zboží,
přičemž jsou zde zohledněny důvody zdravotní, ekologické apod. Přesto jsou dobře prodejné.

Daň z nemovitosti

Daň z nemovitosti zahrnuje dvě části. Je to daň z pozemků (té podléhají všechny pozemky
vedené v katastru nemovitostí) a daň ze staveb (té podléhají všechny stavby, na které bylo
vydáno kolaudační rozhodnutí). Předmětem této daně nejsou stavby sloužící veřejně
prospěšným účelům ( čističky, přehrady).

Daň dědická

Plátcem této daně je dědic, který nabyl majetek movitý či nemovitý.

Daň darovací

Tato daň se velmi podobá předchozí, platí se ale tehdy, je-li bezúplatně převeden majetek.
Existují výjimky, kterými jsou například darování nemovitosti, která je kulturní památkou či
darování peněz na charitativní účely. Základem daně je cena majetku. Daň darovací platí
většinou obdarovaný. V případě daru do ciziny platí daň dárce.

Daň z převodu nemovitostí

Tato daň je (stejně jako dvě předcházející) jednorázová. Základem daně je cena podle
znaleckého posudku.

Ekologická daň

Reforma veřejných financí zavedla do českého daňového systému daň z elektřiny, z pevných
paliv a ze zemního plynu a dalších plynů. Všechny platí jejich dodavatel, který komodity
poskytuje konečným spotřebitelům. Ekologická daň na auta je poplatek zavedený v lednu 2009. Slouží na podporu sběru,
zpracování, využití a odstranění vybraných vraků aut. Tento poplatek je povinen zaplatit ten,
kdo vozidlo registruje, čili kupující. Tato daň se platí pouze jednou.
Podobným poplatkem je i recyklační poplatek při koupi bílé techniky.