Zvuková stránka jazyka

1. VÝSLOVNOST

a) SAMOHLÁSKY

A – Vokál nejvíce podobný češtině, výslovnost stejná ( Hans, Karl, Tante )
Fonetická říkanka na procvičování : A,a,a, ich bin da ! Du bist da !

Ä – Vyslovujeme e se široce otevřenými ústy nastavenými na výslovnost a ( Mädchen, Bär )
– Podobné českému e
– Nezaměňovat s výslovností dlouhého zavřeného e a redukovaného e !!!

E– Dlouhé zavřené e. Výslovnost této hlásky se velmi liší od české hlásky e. Mluvidla
nastavíme na dlouhé české í a vyslovíme e. ( wer, der, Peter, Tee, Eva )
Fonetická říkanka na procvičování : E, e, e, ene, mene, geh. Geh schon, geh !

– Redukované e. Je v němčině velmi časté, vyskytuje se v nepřízvučných slabikách.
Blíží se více českému e, ale koutky úst nejdou tak do šířky jako u dlouhého zavřeného e.
Délka hlásky se podstatně redukuje! ( ene – mene , Tante, danke, bitte, Schule )

I – Výslovnost podobná češtině ( in, bin, singen, trinken, )
Fonetická říkanka na procvičování : I, i, i, wir sind hier ! Hier sind wir !

O – Zavřené o. Ústa nastavíme jako na české u a vyslovíme o. ( wo, so, hoch )
Fonetická říkanka : O, o, o, mich beißt ein Flo. Wo? Am Po!
– Musíme ovšem rozlišovat i krátké německé o ( kochen, Sonne, Torte )

Ö – Náročná samohláska pro osvojení. Mluvidla nastavíme na o a vyslovíme e.( schön,
Löwe )

U – Vokál velmi podobný češtině, výslovnost stejná. ( Hund, Stunde, turnen )
Fonetická říkanka : U, u, u, wer bist du ? Wo bist du ?

Ü – Náročná samohláska na osvojení. Mluvidla nastavíme na u a vyslovíme dlouhé y.
( grün, süß, Rübe, grüßen )
Rozlišujeme ale i výslovnost krátkou ( müssen, küssen )

Dvojhlásky :

EI – Neodpovídá úplně výslovnosti aj, blíží se spíše výslovnosti ae. Vyslovujeme tak, že
plynule přecházíme od výslovnosti a k e. ( Ei, kein, mein, drei )

AU – ( Haus, Auto, Aufgabe )

EU – tato dvojhláska se blíží českému oj, ale úplně mu neodpovídá ( heute, Leute )

b) SOUHLÁSKY
CHS – [ ks ] ( sechs )
CK – [ k ] ( trocken )
H – po samohlásce se nečte – prodlužuje samohlásku ( Floh, stehen, zehn, ziehen )
NG – tzv. nosové n , vyslovujeme jako české ng ve slovech : Hanka, halenka, angrešt
( Hunger, lange, Inge )
S – [ z ] ( sieben, wir sind, Sonntag, Susi )
SS – [ s ] ( wissen )
ß – [ ostré s ] ( beißt, draußen, heißen )
SCH – [ š ] ( schon, schwarz, Schwester, Fisch )
SP – [ šp ] ( spät )
TSCH – [ č ] ( deutsch, tschechisch )
TZ – [ c ] ( jetzt, Katze, Fritz )
V – [ f ] (Vater, von )
W – [ v ] ( wann, will, warten )
Z – [ c ] (zehn, zwanzig )
P, T, K – vyslovujeme s přídechem ( Tag, Kind, Park )
B, D, G – vyslovujeme méně zněle než v českém jazyce ( da, gut, bist )

2. SLOVNÍ PŘÍZVUK
– velmi silný, důrazný ( na rozdíl od češtiny )
– silný přízvuk má za následek silnou redukci ( arbeite, arbeitete )
– postavení přízvuku je různé :- většinou ale na 1.slabice ( die Arbeit, sagen, guten )

3. VĚTNÁ INTONACE
a) klesající : Ich lerne Deutsch. Wann kommst du ?
b) stoupající : Bleibst du zu Hause ? Dort ist Peter ?