Vnitřní energie, teplo

Měrná tepelná kapacita
Udává teplo, které přijme nebo odevzdá těleso z dané látky o hmotnosti 1kg při zahřátí o 10C.
– značí se c
– jednotka je kJ/kg.^OC 

Šíření tepla vedením
Nastane v tělese tehdy, je-li teplota dvou jeho částí různá. Částice v teplejším místě předávají
část své energie částicím v místě s nižší teplotou.

Šíření tepla prouděním
Zahřátá kapalina (plyn) má menší hustotu, a proto stoupá vzhůru. Aby došlo k proudění tepla,
musíme kapalinu (plyn) vždy zahřívat zdola nebo ochlazovat shora.

Tepelné vodiče
vedou dobře teplo – kovy, voda

Tepelné izolanty
vedou špatně teplo – vakuum, dřevo, beton

Tepelné záření
Je to elektromagnetické záření o vlnové délce větší než 700nm a kratší než 1 mm.
Tepelné záření vydává každé zahřáté těleso.
Pohlcením tepelného záření se těleso zahřívá.
Tělesa, které mají tmavý, matný a drsný povrch dobře vyzařují a také pohlcují tepelné záření.
Tělesa, které mají světlý, lesklý a hladký povrch špatně vyzařují a také pohlcují tepelné
záření.

Teplo a vnitřní energie

Vnitřní energie
Všechny tělesa se skládají z částic, které vykonávají neustálý a neuspořádaný pohyb a které
na sebe navzájem silově působí.
Částice uvnitř všech těles mají pohybovou a polohovou energii.
– pohybová (kinetická) energie závisí především na rychlosti neuspořádaného pohybu částic
– polohová (potenciální) energie závisí na vzájemném silovém působení mezi jednotlivými
částicemi.
Tuto vnitřní energie tělesa můžeme změnit konáním práce, přeměnou jiného druhu energie,
nebo tepelnou výměnou.

Teplo
Teplo je množství předané vnitřní energie při tepelné výměně. Teplo přijaté nebo odevzdané
závisí na hmotnosti tělesa, rozdílu počáteční a konečné teploty a na druhu látky, ze které je
těleso zhotoveno.
– značí se Q
– jednotka je J (joule)