Vědecké objevy v 2. polovině 18. a 1. polovině 19. století
12. 7. 2021 2021-07-12 14:42Vědecké objevy v 2. polovině 18. a 1. polovině 19. století
Vědecké objevy v 2. polovině 18. a 1. polovině 19. století
Vědecké objevy v 2. polovině 18. a 1. polovině 19. století
(rozvoj moderní vědy)
V polovině 18. století výrazně pokročilo zkoumání principu atmosférické elektřiny. Američan Benjamin Franklin a Čech Prokop Diviš nezávisle na sobě dospěli ke shodným výsledkům při studiu podstaty blesku. Pochopili, že elektřina vytvořená při bouřce v mracích musí být svedena do země, aby neublížila.(1752) Díky tomu vznikl první hromosvod. Objev se ale šířil pomalu, protože lidé blesky považovali za nástroj božího trestu a při bouřce ještě dlouho rozsvěcovali hromničky a zvonili na zvony.
Nadále trval zájem o studium vesmíru. Německý učitel hudby a varhaník W. Herschel pomocí zrcadlového teleskopu objevil v roce 1781 planetu Uran. Upozornil také na to, že Mléčná dráha je tvořena množstvím hvězd.
Zdokonalování parního stroje vedlo nepřímo k dalšímu studiu tepla a energie
obecně. Němec Robert Mayer formuloval zákon o zachování a přeměně energie
Jako první také popsal proces probíhající v živých organismech (dnes známý
jako oxidace) jakožto primární zdroj energie všech organismů. Vypočítal, o
kolik stupňů se zahřeje těleso při dopadu a přeměně energie mechanické
v tepelnou. Fyzikální časopis odmítl Mayerův objev vytisknout a řadu svých
dalších pojednání musel vědec šířit na své vlastní náklady.
Stranou nezůstalo zkoumání elektřiny a magnetismu, s novými poznatky přišli
Luigi Galvani (objev živočišné elektřiny) Byl prvním fyziologem, který
zkoumal elektrické jevy při pohybech svalů. Objevil, že svaly mrtvých žab se po
zásahu jiskry statické elektřiny stahují. Galvani se domníval, že objevil zvláštní
druh elektřiny – „živočišnou elektřinu.“
Alessandro Volta zkoumal složení vzduchu a na základě pokusů formuluje hypotézu o jeho složení ze dvou různých plynů. Věnoval se také pokusům s elektřinou. Vynalezl kondenzátor a elektrometr, uvažoval o principech vzniku bouřek. Když se dozvěděl o pokusech Luigi Galvaniho se žabími stehýnky, odhalil, že se nejedná o živočišnou elektřinu, ale o reakci kovů. V roce 1799 sestrojil první elektrický článek – Voltův sloup.
Zkoumání elektrického proudu se věnovali také:
Michael Faraday (elektromagnetická indukce),
André Ampér (základy elektrodynamiky),
Georg Simon Ohm (proud procházející obvodem je přímo úměrný elektrickému
napětí),
Práce těchto vědců položila základy moderní elektrotechniky.
Vědou všech věd se stala matematika, k jejímu rozvoji přispěl pražský rodák
Bernard Bolzano. Od alchymie se oddělila chemie a začala se rozvíjet na
vědeckých základech. K průkopníkům novodobé chemie patří například John
Dalton, zavedl první značky prvků a sloučenin.
S převratným objevem v oblasti biologie vystoupil Charles Darwin, který se ve
své práci O vzniku druhů výběrem přírodním zabýval vznikem a vývojem
organismů. Zúčastnil se cesty kolem světa na lodi Beagle, po návratu v roce
1836 zpracovává poznatky z cest a postupně dochází k formulaci své teorie.
Nejprve se svěřil jen nejbližším přátelům a dále pokračoval ve výzkumu s cílem
být připraven čelit očekávaným námitkám. Jeho kniha pak v roce 1859
představila vývoj všech organismů od společného předka.
Stavbu buňky popsal Jan Evangelista Purkyně. Kromě buněčné teorie je
zajímavý jeho objev kožních rýh na bříškách prstů. V práci O spánku, snech a
stavech příbuzných Purkyně zdůraznil osvěžující a léčivou funkci snů pro
duševní rovnováhu. Jako jeden z mála českých vědců přijal ve své době
Darwinovu evoluční teorii.
Na konci uvedeného období začíná vědecky pracovat Francouz Louis Pasteur,
který objevil asymetrické molekuly a přispěl k rozvoji bakteriologie. Větší část
jeho práce se vztahuje až ke druhé polovině 19. století. Je považován za
zakladatele nových vědeckých oborů stereochemie, mikrobiologie a
imunologie, objevil vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině. Další významné
výzkumy provedl v oblasti mléčného, octového a alkoholového kvašení.
Prokázal, že kvašení je životní projev mikroorganismů, že různé
mikroorganismy způsobují různé typy kvašení, a vypracoval metodu tepelné
sterilizace, která brání nežádoucímu kvašení potravin – tzv. pasterizace. Vyhlásil
teorii, že nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny živými mikroorganismy
(1865).
