Řecká vzdělanost a věda

Řecká vzdělanost a věda

Pro řecké státy byla typická všeobecná vzdělanost, Řekové byli gramotní,
téměř všichni svobodní občané se učili číst a psát.
Vzdělanost byla tradičně více ceněna v Aténách, ve Spartě se lidé omezovali
pouze na základní zvládnutí čtení a psaní.

Písmo bylo poměrně jednoduché, Řekové je původně převzali od Féničanů,
navíc zavedli i znaky pro samohlásky.

Do školy začínaly děti v Řecku chodit v sedmi letech, kromě čtení a psaní se
učily zpaměti verše z Homérových eposů a hře na hudební nástroj. Hodně času
žáci ve škole věnovali tělesné výchově, ideálem pro Řeky byla harmonie těla a
duše (kalokagáthia). Ve vzdělání pokračovali jen zámožnější hoši, připravovali
se na kariéru státníků, vzdělávali se v politických diskusích, učili se řečnickému
umění. Dívky byly vzdělávány pouze doma, připravovaly se na péči o manžela a
rodinu.

Všeobecná vzdělanost měla vliv i na rozvoj vědy.

Dějepis:
Za otce dějepisu je považován Hérodotos, který popsal průběh řecko – perských
válek. Dějiny peloponéské války popsal Thúkydidés.

Matematika, fyzika:
K největším matematikům starověku patřil Archimédés, který formuloval řadu
fyzikálních zákonů. Při objevení jednoho z nich prý vykřikl: „Heuréka!“ ( tzn.
Objevil jsem!) Zemřel při punských válkách, kdy ho zabil římský voják.

Lékařství:
Hippokratés – lékař, který se zabýval studiem průběhu nemocí, popsal některé
diety. Dodnes lékaři při dokončení studia skládají Hippokratovu přísahu.

Filozofie:
Filozofové byli milovníky moudrosti. Hledali odpovědi na i na takové otázky,
které se týkaly vzniku světa. K nejznámějším řeckým filozofům patřil
Aristoteles. Položil základy mnoha vědním oborům a působil jako vychovatel
Alexandra Makedonského.
Další slavní filozofové – Sokrates a Platón.