Pomocné vědy historické

Pomocné vědy historické

O dějinách se dozvídáme díky práci historiků. Ti skládají obraz historické skutečnosti
z informací, které získali studiem různých dokumentů, odkrytím archeologických nálezů nebo
porovnáním svých názorů na historii při vědeckých konferencích. Teprve po dlouhé debatě
pak mohou vzniknout učebnice, ze kterých se připravují žáci a studenti. Pohled do minulosti
nikdy nebude zcela přesný, vždy nějakým způsobem odráží osobnost historika, kulturu země,
ze které pochází, někdy i politický vliv doby.

Historikům pomáhají při studiu historických materiálů také obory, které jsou souhrnně
označovány jako pomocné vědy historické. Tradičně je pomocných věd uváděno deset.

Paleografie
Nauka o písmu, která vede ke správnému čtení, místnímu a chronologickému zařazení
památek bez ohledu na to, jakého charakteru je text. Paleografie se zabývá pouze psanými
texty, ne tištěnými, pouze výjimečně podrobuje studiu také některé prvotisky.

Sfragistika
Nauka o pečetích, zkoumá jejich zhotovení, vývoj a funkce. Pečeti jsou znamení, která
jednoznačně určovala fyzickou nebo právnickou osobu, ověřovala pravost a zajišťovala
právní platnost dokumentu.

Numismatika
Základem pro studium jsou mince, ale zabývá se také platidly obecně. Kromě toho zkoumá
a popisuje také různé žetony, kovové známky, nouzová platidla nebo medaile. Dějiny
numismatiky sahají až do 14. století, kdy je zaznamenán zájem o sběratelství antických mincí.

Chronologie
Nauka o měření času a prostředcích k tomu používaných. Rozlišujeme chronologii
matematickou (astronomickou) a chronologii historickou.
Astronomická chronologie využívá poznatků astronomie a příbuzných věd a stanoví na jejich
základě objektivní jednotky měření času.
Historická chronologie sleduje způsoby, jakým byl čas měřen u jednotlivých národů
a kulturních společenství.

Kodikologie
Je nejmladší z pomocných věd historických. Zabývá se písmem rukopisných knih, zaměřuje
se zejména na středověké texty, které vznikaly před vynálezem knihtisku.

Epigrafika
Nauka o nápisech. Název je odvozen ze slova epigramma, což znamená nápis. Věda studuje
a popisuje texty, které byly ryty, odlévány, řezány modelovány nebo malovány na
nejrůznějších archeologických památkách. Nepatří sem pouze texty, které studuje některá jiná
pomocná věda historická. (Např. nápisy na mincích zkoumá numismatika, texty politické
povahy popisuje diplomatika apod.)

Diplomatika
Věda, která studuje písemný materiál vzniklý z činnosti úřední povahy, tzn. listiny, úřední
knihy a akta, oficiální dopisy a listy. (Slovo listina je novější, zavedl je až Fr. Palacký, do té
doby se všemu říkalo list – list věnný, erbovní,…)

Genealogie
Věda, která pojednává o vztazích mezi lidmi, které vyplývají z jejich společného rodového
původu. Sestavuje rodokmeny na základě studia církevních matrik, úředních knih
a písemností.

Heraldika
Věda o znacích, jejich využívání a vývoji. Znakem je myšleno znamení na zbroji, na štítě
nebo na jeho vyobrazení. Název vědy je odvozen od slova herold, což byl ve středověku
člověk, který znal erbovní zvyklosti a prověřoval jejich správnost.

Metrologie
Historická metrologie se zabývá délkovými, plošnými a dutými mírami a vahami, které byly
využívány v minulosti. Mapuje různé systémy a často naráží na problém, že v jedné zemi byly
ve stejnou dobu používány různé jednotky. Jejich přesná hodnota však nebyla přesně určena,
takže jednoznačné převedení do současné jednotné měřicí soustavy není možné.