Peloponéská válka

Peloponéská válka

Athénský námořní spolek   X   Peloponéský spolek

Po řecko-perských válkách Athény velmi posílily svoji pozici. Menší městské státy se
dobrovolně podřídily athénskému vedení v námořním spolku, další řecké státy se uchýlily pod
ochranu Sparty v peloponéském spolku. Obě seskupení sílila a postupem doby usilovala
o omezení moci svého protivníka.

Athénám se vedení námořního spolku vyplatilo. Spravovaly spolkovou pokladnu, ze které
bylo financováno loďstvo, ale Athéňané se nezdráhali peníze použít také pro opevnění
a zkrášlení svého města. Zejména v době, kdy nejvyšším athénským úředníkem by Periklés,
zažily Athény svůj zlatý věk. Byly postaveny nebo opraveny nádherné chrámy na athénské
Akropoli, mohutnými hradbami byly Athény spojeny s přístavem Pireus.

Athény měly nad Spartou převahu na moři, Sparta měla lepší pozemní vojsko. Rozdílné bylo
i politické uspořádání obou států.

Konflikty mezi oběma uskupeními nazrávaly delší dobu, k otevřené válce došlo v letech
431 – 404 př. n. l. Demokratické Athény se střetly s aristokratickou Spartou.

Vojáci peloponéského spolku vtrhli do Atiky a většinu osad zde vyplenili. Obyvatelé Atiky se
stáhli do Athén za mohutné hradby, které Sparťané nedokázali překonat. Snažili se sice
Athéňany vyprovokovat k otevřené bitvě, ale bez úspěchu.

Periklés Athéňany nabádal k tomu, aby se otevřené pozemní bitvě vyhnuli, stejně jako nechtěl
dopustit, aby došlo ke střetnutí na otevřeném moři. Namísto toho se Athéňané měli soustředit
na systematické napadání spartských přístavů a přerušení jejich zásobovací cesty. Tímto
způsobem měli být členové peloponéského spolku oslabeni tak, že by případné rozhodující
střetnutí potom skončilo athénským vítězstvím.
Situaci v Athénách zkomplikovala epidemie moru, která byla do Atiky zavlečena z Egypta.
Obětí epidemie se stal i samotný Periklés.

Dlouhý konflikt vyčerpával obě strany, vydržování armády likvidovalo pokladny obou
spolků. Ve válce nakonec zvítězili Sparťané, kteří se spojili s dosavadním nepřítelem –
s Peršany. Athény byly poraženy, jejich hradby byly strženy, většinu svého loďstva musely
odevzdat vítězům. Ani Sparta však dlouho neudržela svoji převahu po vítězné válce.

Vyčerpání obou států nakonec vedlo k tomu, že se nepodařilo po skončení války obnovit klid
a pořádek v zemi a oslabení řeckých osad využil makedonský král Filip, který si o padesát
let později podrobil celé Řecko.

Dějiny peloponéské války sepsal řecký historik Thúkydidés.