Pařížská mírová konference

Pařížská mírová konference

Pařížská mírová konference byla mezinárodní konferencí, která s menšími přestávkami
probíhala od 18. ledna 1919 až do ledna roku 1920. Hlavním důvodem, proč byla svolána,
byla nutnost uspořádat svět po první světové válce a mezinárodními smlouvami pojistit
dohody mezi vítěznými a poraženými státy.

Jednotlivé zúčastněné státy nebyly zcela rovnoprávné, měly přiznány různou míru vlivu, se
kterou mohly do jednotlivých jednání vstupovat a ovlivňovat je.

Nejvlivnější skupinou byla pětice vítězných velmocí, které byly zařazeny do skupiny států
s obecnými zájmy. Představitelé těchto států pak byli nejvlivnějšími osobnostmi.

Nejdůležitějšími postavami se stali: francouzský premiér Georges Clemenceau,
britský předseda vlády David Lloyd George,
americký prezident Woodrow Wilson,
italský premiér Vittorio Orlando.

Druhou skupinu států, do které patřilo i Československo, tvořily státy, které se počítaly mezi
vítězné, ale směly ovlivňovat pouze události, které se jich bezprostředně týkaly. Byly to státy
s tzv. ohraničenými zájmy. Československo bylo na konferenci zastoupeno Karlem
Kramářem a Edvardem Benešem.

Další skupinou, která neměla možnost jednat o mírových podmínkách a mohla je pouze
přijmout nebo odmítnout, byla skupina států poražených, do které patřilo Německo,
Rakousko, Maďarsko, Bulharsko a Turecko.

Vůči poraženým státům byl uplatněn tvrdý postup, který prosazovala zejména Francie.

Výsledky jednání:

• Byly anulovány všechny územní zisky Německa
• Německo se muselo zříct všech svých kolonií v Africe a Tichomoří
• v Porýní bylo vytvořeno demilitarizované pásmo (území bez vojenských jednotek),
v pásu kolem řeky Rýn v šířce 50 km nesměli Němci budovat žádná opevnění
• Německo muselo platit náhrady válečných škod (reparace), jejich výše na konferenci
ještě nebyla stanovena
• Byla početně zredukována německá armáda (max. 100 000 vojáků) a zrušena
všeobecná branná povinnost, armáda nesměla mít letectvo a ponorky
• Byla potvrzena existence nově vzniklých států
• Byl vytvořen nový systém hranic, kterému se začalo říkat versailleský systém (ve
Versailles podepsalo Německo podmínky mírové smlouvy)
• Vznikla Společnost národů – organizace, která měla sloužit k mírovému řešení všech
konfliktů, její sídlo bylo v Ženevě a členy se mohly stát všechny státy, které projevily
zájem