Osobnosti roku 1848 v Čechách
9. 7. 2021 2021-07-09 12:28Osobnosti roku 1848 v Čechách
Osobnosti roku 1848 v Čechách
Osobnosti roku 1848 v Čechách
František Palacký
Do politiky vstoupil na straně českých liberálů v roce 1848, kdy byl zvolen do Svatováclavského výboru. V otevřeném dopise odmítl účast na německém sněmu ve Frankfurtu. Jednomyslně byl zvolen předsedou Slovanského sjezdu v červnu 1848. V roce 1848 byl zvolen do říšského sněmu, účastnil se Kroměřížského sněmu. Palacký propagoval myšlenku austroslavismu, byl přesvědčen, že se Slované mohou realizovat i v rámci Rakouska. Zárukou pro vývoj slovanských národů a vyřešení národnostní otázky by pro něj byla ústava. Po roce 1848 se angažoval při činnostech spojených s přípravou zřízení Národního divadla. Je autorem obsáhlých Dějin národu českého.
František Brauner
Právník, který se postavil za zájmy venkova, zabýval se především zrušením roboty. V roce 1848 se zapojil do revolučního hnutí. Stal se členem pražského obecního zastupitelstva. Po porážce revoluce byl krátce vězněn. Poté byl poslancem ve Vídni a Kroměříži, podílel se na vypracování návrhu ústavy pro Čechy.
Karel Havlíček Borovský
Novinář, spisovatel, roku 1848 založil Národní noviny. Roku 1848 se aktivně účastnil politického života. Od března 1849 vystupoval velmi radikálně proti vládě, v červnu byly Národní noviny zakázány. Ministerstvo mu za příslib mírnosti povolilo další vydávání novin. V lednu 1850 byly tyto noviny spolu s přílohou Šotek (zde uveřejňoval své epigramy) zakázány. Poté založil ještě časopis Slovan, ale i ten byl roku 1851 nucen přestat vydávat. Za svoji kritiku vlády a satirické texty byl převezen do tyrolského Brixenu, odkud se vrátil s podlomeným zdravím.
František Ladislav Rieger
Právník, vedle Palackého další vůdčí osobnost české politiky, 1848- 49 stál v čele českých liberálů, byl považován za mluvčího českých politiků. Stal se členem Národního výboru, později poslancem říšského sněmu. Velmi dobrý řečník.
Josef Václav Frič
V revolučním roce 1848 byl mluvčím radikálního studentského spolku „Slávie“ a účastnil se pouličních bojů na barikádách. Po potlačení pražského povstání odjel, do Prahy se vrátil v roce 1849. Byl zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Roku 1854 byl ale omilostněn.
Karel Sladkovský
Právník, novinář a politik, v revolučním roce 1848 byl mluvčím studentů. Byl výborným řečníkem a organizátorem. V létě 1848 se zúčastnil bojů na pražských barikádách, za to byl na něj vydán zatykač. Jeho vyšetřování bylo ukončeno amnestií v roce 1849. V květnu 1849 zatčen, 1850 odsouzen k trestu smrti provazem za velezradu, který však byl zmírněn na 20 let těžkého žaláře.
Karel Sabina
Výborný řečník, novinář, literární kritik a spisovatel. V roce 1848 vedl Pražské noviny a Včelu, v roce 1849 byl krátce vězněn, zanedlouho po propuštění se zasloužil o vznik nového listu Noviny Slovanské lípy. Přílišný radikalismus mu vytkl i sám Karel Havlíček Borovský. Za údajné připravování protirakouského spiknutí byl v květnu 1849 zatčen a ve vyšetřovací vazbě strávil tři a půl roku. Původně byl odsouzen k trestu smrti, ale později byl trest zmírněn na osmnáctileté vězení. Napsal libreta ke Smetanovým operám Prodaná nevěsta a Braniboři
v Čechách.
Pavel Josef Šafařík
Literární historik a spisovatel slovenského původu, do Prahy přesídlil ve třicátých letech, svá díla psal výhradně česky. Roku 1848 se účastnil sjezdu českých a německých spisovatelů. Dostalo se mu cti zahájit svým projevem Slovanský sjezd, jeho řeč se setkala s obrovským ohlasem. Mimo jiné je autorem díla Slovanské starožitnosti, které dokazuje starobylost slovanské kultury a její místo v dějinách Evropy.
