Napoleon Bonaparte
8. 7. 2021 2021-07-08 14:23Napoleon Bonaparte
Napoleon Bonaparte
Napoleon Bonaparte 1769 – 1821)
Narodil se ve městě Ajaccio na Korsice jako syn šlechtice Carla Buonaparta.
Studoval na vojenské škole a potom i na elitní École Militaire v Paříži.
Napoleon se stal dělostřeleckým důstojníkem francouzské revoluční armády a
účastnil se obležení Toulonu. Město bylo obsazeno britskou armádou.
Bonaparte byl hlavním autorem plánu úspěšného útoku, svůj postup prosadil
proti vůli ostatních důstojníků. Za tento úspěch byl povýšen na generála.
Úspěšné bylo jeho tažení do Itálie. O dva roky později velel tažení do Egypta,
odkud do Francie dovezl velké množství archeologických nálezů. Při pobytu
francouzských vojáků v Egyptě byla objevena i slavná rosettská deska, díky níž
mohl F. Champollion vyluštit hieroglyfické písmo.
Napoleon se jako velitel pařížské posádky stal jedním ze 3 konzulů, od února 1800 vykonával funkci prvního konzula.
Během svého života byl dvakrát ženatý, jeho první ženou byla Josefína (na obrázku), druhou manželkou se stala rakouská arcivévodkyně Marie – Luisa.
1804 se Napoleon Bonaparte stal francouzským císařem Napoleonem I. Obřadu
se účastnil i papež Pius VII. , kterého Napoleon pozval (nebo mu to spíše
přikázal), aby přicestoval do Francie. Korunu si však císař vložil na hlavu sám.
Obřad korunovace zachytil na svém plátně Napoleonův dvorní malíř J. L. David.
1805 (21. října) bylo spojené francouzsko-španělské loďstvo rozdrceno v
námořní bitvě u Trafalgaru admirálem Nelsonem, Napoleon se tedy musel zříct
svých nadějí na vylodění v Anglii.
1805 (2. prosince) bitva tří císařů u Slavkova (francouzský, rakouský a ruský),
zde byla francouzská armáda vnímána jako symbol pokroku, zatímco Rusko a
Rakousko představovaly starý feudální řád.
1806 – Napoleon z ovládnutých německých států vytvořil tzv. Rýnský spolek a sám
sebe jmenoval jeho protektorem. Svatá říše římská tak přestala existovat.
Rodina Napoleona Bonaparta, hromadný portrét z roku 1809
1806 – Kontinentální blokáda, jejím cílem byla hospodářská izolace Velké Británie.
Blokáda zakazovala podřízeným státům obchod s Velkou Británií.
1812 – Protože Rusko kontinentální blokádu nedodržovalo, rozhodl se Napoleon
pro trestné tažení, jeho armáda byla v Rusku téměř zlikvidována.
1813 – s novou armádou čelí koalici států v bitvě národů u Lipska, je poražen.
Po prohraném střetnutí u Lipska je přesídlen do vyhnanství na Elbě (malý
ostrůvek mezi Korsikou a Itálií), podaří se mu však uprchnout a dostat se do
jižní Francie. Míří do Paříže, během cesty se k němu přidávají jeho přívrženci,
kteří doufají v nastolení pořádku a znovunavrácení mezinárodní prestiže
Francie. Napoleonovi se na sto dní podaří obnovit císařství.
1815 – u belgického města Waterloo prohraje 18. června poslední bitvu a je
nucen abdikovat.
Napoleon Bonaparte se vzdal Velké Británii, britská vláda rozhodla o jeho
deportaci na ostrov Svaté Heleny (jižní část Atlantiku), kde strávil zbytek svého
života jako zajatec Britů.
Na tomto ostrově 5. května 1821 zemřel.
Vítězný oblouk v Paříži připomíná Napoleonova vítězství
