Mykénská kultura

Mykénská kultura

Mykénská kultura dostala svůj název podle města Mykény, které leží na poloostrově
Peloponnés.

Mykény se staly centrem civilizace, jež vévodila pevninskému Řecku a ostrovům zhruba
v období 1600 až 1200 př. n. l. Velkého rozmachu dosáhly Mykény zejména po pádu
mínójské kultury na Krétě, konec mykénské kultury je potom spojen s příchodem Dórů (asi
1100 př. n. l.). Základem hospodářství bylo zemědělství, po pádu Kréty se Mykéňané orientovali také na obchod se Středomořím.

Život se soustřeďoval v dobře opevněných palácích. Uvnitř byla pravoúhlá síň se sloupy – megaron. Stavby v Mykénách částečně navazují na mínójskou kulturu, ale většina z nich je zcela původních. Vyznačují se zejména svojí velikostí a monumentalitou. Ke slavným stavebním památkám patří tzv. Lví brána, která svůj název dostala podle mohutného třímetrového reliéfu dvou stojících lvic nad vchodem do pevnosti. (na obr.→)

Stavby v Mykénách jsou sestaveny z mohutných kamenných bloků. Jejich velikost je mimořádná, a tak se rozšířila legenda o tom, že je postavili obři Kyklopové. Proto se tomuto typu zdiva říká kyklopské. Zvláštní stavby jsou tzv. úlové hrobky, které dosahovaly výšky až 15 metrů. (nákres, který vytvořil jeden z archeologů na počátku 19. století →)

Odhalit památky mykénského období se pokoušela řada významných archeologů, mezi nimi vynikl zejména bohatý německý obchodník Heinrich Schliemann. Ten svůj život kromě
výzkumů v Mykénách (zahájil je v roce 1874) zasvětil hledání Tróje. Nikdy nepochyboval o tom, že Homérovo vyprávění o trójské válce je pravdivé, a věnoval mnoho času i peněz, aby odhalil místo, kde se slavný příběh o trestné výpravě Řeků po únosu krásné Heleny odehrál. Jeden z králů, který Tróju také obléhal, byl Agamemnón, jehož Schliemann poznal ve zlaté masce vykopané v Mykénách. (na obr.→) Archeologické vykopávky v Mykénách svědčí o mimořádné vyspělosti této kultury. Kromě staveb byla nalezena řada předmětů
vysoké umělecké úrovně a řemeslné dokonalosti – šperky, zlaté královské koruny, nádherně zdobené keramické nádoby nebo nádoby ze zlata a křišťálu, vykládané bronzové dýky a množství dalších umělecky hodnotných předmětů.

Návaznost mykénské kultury na kulturu mínójskou potvrzuje také písmo. Písmo starých
Kréťanů (tzv. lineární písmo A) je prozatím nerozluštěno, jeho znaky ale Mykéňané převzali a
vytvořili z něj nové písmo – lineární písmo B.