Mladší doba kamenná

Mladší doba kamenná (neolit)

Od starší doby kamenné se liší hlavně způsobem získávání potravy. Pravěký
člověk není odkázán pouze na sběr a lov, ale začíná si potravu obstarávat
chovem dobytka a pěstováním plodin. Tomuto způsobu získávání obživy říkáme
výrobní hospodaření.
Usedlý způsob života mu umožnila hlavně velká klimatická změna, před 10
tisíci lety došlo k výraznému oteplení.

Nový způsob získávání potravy vynutil nutnost vytvoření nových nástrojů. Lidé
si museli postavit dům, vykácet porost, aby získali zemědělskou půdu, postavit
přístřeší pro zvířata, naučit se uchovávat potraviny. Kamenné nástroje uměli
vyhladit a vyvrtat v nich otvor.

Ve střední Evropě si lidé stavěli tzv. dlouhé domy, uměli tkát látky a vyrábět
keramické nádoby. Podle výzdoby keramiky nebo jejího tvaru rozlišují
archeologové různé kultury (keramika lineární, šňůrová, vypíchaná, malovaná,
zvoncovitých pohárů), k rozlišování jednotlivých kultur pomáhá i způsob
pohřbívání (lidé popelnicových polí, mohylová kultura).

Lidé ve vesnici tvořili společně rod, byli příbuzní, společně pracovali, společně
se o výsledky své práce dělili. Takovou beztřídní společnost nazýváme
prvobytně pospolná společnost. Důležité místo v rodině patřilo ženě
(matriarchát), pro její uctívání vytvářeli lidé sošky, které se nazývaly venuše.
Nejznámější z nich, která byla objevena na jižní Moravě, se nazývá Věstonická
venuše.

Pozdní doba kamenná

Kromě hlazených a vrtaných kamenných nástrojů se používají nástroje kovové –
měděné. Při výrobě nástrojů byla nutná specializovaná činnost, kterou nemohl
vykonávat každý. Dochází ke společenské dělbě práce (zemědělec/řemeslník).
Nejrychleji se vyvíjely oblasti v Mezopotámii a oblasti tzv. úrodného půlměsíce,
střední Evropa z důvodu horších přírodních podmínek za nimi zaostává asi o tři
tisíce let.