Jagellonci

Jagellonci na českém trůně (1471 – 1526 )

Vladislav Jagellonský

• Slabý král, přezdívalo se mu „král dobře“, politika ho příliš nezajímala,
nedokázal dostatečně prosadit svoji vůli. Toho zneužívala šlechta, která
silně upevnila svoji pozici.
• Po smrti Matyáše Korvína se Vladislav stal i uherským králem, české a
uherské království byla spojena v soustátí (unii), král trávil hodně času
mimo Prahu.
• Na několika místech království se bouřili poddaní, za poskytnutí ochrany
poddaným svého souseda byl odsouzen k smrti zeman Dalibor z Kozojed.
• Šlechtici začali podnikat, a proto se dostali do sporu s městy. Konflikt
skončil až za vlády Ludvíka Jagellonského v roce 1517 uzavřením tzv.
svatováclavské smlouvy. Šlechtě král poskytl výsady a měšťané se mohli
zúčastňovat zemských sněmů.
• České království se stalo stavovskou monarchií (král se dělí o moc s pány,
rytíři a měšťany)

Ludvík Jagellonský

• Přezdívalo se mu „král dítě“
• Během jeho vlády si zemské stavy upevnily moc, svatováclavská smlouva
• Zemřel v roce 1526 v bitvě u Moháče, nezanechal žádné potomky, po
jeho smrti nárok na český trůn uplatňoval jeho švagr Ferdinand
Habsburský

Kultura za Jagellonců

Vladislav se rozhodl pro přestavbu Pražského hradu. Vyzval architekta
Benedikta Rieda, který navrhl velkorysé řešení Vladislavského sálu, přebudoval
některá šlechtická sídla (např. Pernštejn) a je autorem střechy chrámu sv.
Barbory v Kutné Hoře.
Dalším významným architektem pozdní gotiky byl Matěj Rejsek(Prašná brána
v Praze)
Stavitelský sloh na konci 15. a začátku 16. století nazýváme vladislavská,
jagellonská nebo pozdní gotika.