Homérské Řecko
7. 7. 2021 2021-07-07 17:02Homérské Řecko
Homérské Řecko
Homérské Řecko
1200 – 800 př. n. l.
Po pádu mykénské civilizace nastává období, o němž nemáme mnoho informací. Období
bývá nazýváno jako temné, protože chybí archeologické nálezy nebo jiné zprávy. O životě
řeckých kmenů, které hledaly nové oblasti příhodné pro život, se můžeme dozvídat pouze
zprostředkovaně z vyprávění mytických příběhů a Homérových eposů.
Z nich usuzujeme, že hlavní obživou Řeků v tomto období bylo zemědělství a zdrojem
bohatství chov dobytka (ovcí, koz, vepřů a krav). Řekové pěstovali vinnou révu, olivy,
ječmen a pšenici.
V čele společnosti stál král, kterého podporovala rodová šlechta – aristokracie, svobodní muži
se zúčastňovali lidových shromáždění, která spolurozhodovala o důležitých otázkách. Lidé
uctívali mnoho bohů, stavěli jim chrámy a snažili se zjistit jejich vůli ve věštírnách.
Nejmocnější ze všech bohů byl Zeus.
Homér – legendární „autor“ eposů
Podle řeckého historika Hérodota to byl „slepý pěvec“, který si
vydělával na živobytí zpěvem bájí. Podle současných badatelů však oba
jeho slavné eposy nejsou dílem jednoho člověka. Jednalo se nejspíše
o texty lidových pěvců, které vznikly v průběhu staletí a jejich
konečnou podobu pak básník dotvořil někdy v průběhu 8. století př. n. l.
Oba eposy jsou velmi rozsáhlé skladby, které mají několik tisíc veršů.
Ílias
První z Homérových eposů popisuje poslední období desetileté trójské války.
Ke konfliktu došlo po únosu krásné Heleny do města Trója v severozápadní části Malé Asie.
Řekové se rozhodli pomstít potupu Helenina manžela – krále Meneláa a pod vedením jeho
bratra, mykénského krále Agamemnóna, vyrazili na trestnou výpravu, která narazila na
nedobytné trójské hradby. Ke trestné výpravě se Řekové odhodlali také proto, že Paris
Heleniným únosem porušil uznávanou zvyklost pohostinného přátelství. Pohostinnost byla
lidem nařízena bohy a díky ní se při svých výpravách aristokraté mohli vždy spolehnout na to,
že pro sebe v cizí zemi najdou zázemí. Před branami Tróje pak došlo ke sporu řeckého hrdiny
Achillea s králem Agamemnónem. Achilleus odmítl bojovat a Řekové utrpěli několik
porážek. Když se znovu zapojil do bojů, porazil v souboji nejstatečnějšího bojovníka na straně
soupeře – Hektóra. Epos končí Hektorovým pohřbem.
Protože se do bojů vkládali bohové a střídavě pomáhali jedné či druhé straně, válka se
protahovala a výsledek byl nerozhodný.
Podle legendy, která je mladší a vznikla až po Homérově smrti, Řekové nakonec zvítězili pomocí lsti, kdy před bránu města umístili velkou sochu koně a do ní ukryli své nejsilnější bojovníky. Potom předstírali odjezd, ale ve skutečnosti se ukryli a čekali na noc. Trójané pokládali sochu koně za dar na usmířenou, rozhodli se ji vtáhnout do města, ale museli kvůli tomu rozebrat svoje hradby, protože neprošla branou. V noci, kdy trójští vojáci byli
zmoženi vínem po oslavách vítězství, Řekové ze svého úkrytu vylezli, pobili stráže a ohněm dali znamení svým krajanům. Trója byla poražena, obyvatelstvo povražděno nebo prodáno do otroctví a město vypáleno.
Dlouho byl příběh o trójské válce pokládán za pouhou smyšlenku, až německý archeolog
Heinrich Schliemann odkryl mohutné hradby města Ílion, podle kterého je odvozen i název
eposu, a odhalil reálný základ celého okruhu pověstí o trójské válce.
Odysseia
Druhý z eposů líčí osudy jednoho z hrdinů války při návratu domů. Ithacký král Odysseus při
návratu musí překonat řadu nebezpečí, takže se jeho cesta přes Egejské moře protáhne na
dalších deset let.
Odysseus na ostrově Kyklopů oslepí jednoho z nich – Polyféma a z obrovy jeskyně se mu
podaří uniknout zachycen za srst beranů, které Polyfémos vypouštěl na pastvu. Musí také
mimo jiné překonat nástrahy lahodné chuti ovoce lótos, kouzla čarodějky Kirké, proplout
úžinou mezi dvěma mořskými obludami – Skyllou a Charybdou nebo odolat vábení
nádherného zpěvu Sirén.
Doma na něj po celou dobu věrně čeká jeho manželka Penelopé a syn Télemachos. Když se
Odysseus konečně dostane domů, neví, zda má ještě Penelopé o něj zájem, proto se převlékne
za žebráka a zjišťuje, jaká nálada je v jeho domě. Zjistí, že dům je plný nezvaných ženichů,
kteří usilují o jeho manželku a majetek. Jako jedinému se mu podaří splnit úkol, který
Penelopé nachystala pro ženichy, aby je odradila – natáhnout tětivu luku. Na hostině potom
všechny proradné ženichy pobije a před Penelopu předstoupí jako její muž. Penelopé si ještě
není zcela jistá, zda se opravdu jedná o Odyssea, proto uchystá malou léčku – poručí, aby
vynesli Odysseovo lůžko z ložnice a vydrhli je. Odysseus se rozčílí na toho, kdo se opovážil
odříznout nohu jeho postele. Jako jediný totiž kromě Penelopy věděl, že jedna noha postele je
tvořena pařezem vzrostlého stromu a s postelí tedy není možné hýbat. Tehdy Penelopé
poznala svého muže a odysea (= dlouhé putování s mnoha nástrahami) řeckého hrdiny
skončila šťastně.
