Heydrichiáda

Heydrichiáda

Heydrichiáda

27. 9. 1941 nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora Reinhard Heydrich.
Vystřídal tak Konstantina von Neuratha, kterého Hitler považoval za příliš „měkkého.“
Heidrich byl druhý nejvyšší představitel SS, aktivně se zapojoval do tzv. konečného řešení
židovské a také české otázky. Čechy měl v úmyslu postupně vysídlit, prozatím chtěl
v protektorátu po vyhlášení stanného práva zajistit klid a zastavit rostoucí počet sabotáží a
dalších odbojových akcí, které byly organizovány výsadky z Velké Británie a SSSR.
Heydrich zamýšlel tvrdě potrestat protinacistický odpor a naopak výrazně odměnit loajalitu ze
strany Čechů (zvýšil mzdy dělníkům, podporoval kulturní a sportovní akce, posílal dělníky na
zotavenou do lázní apod.)
Zahraniční exilová vláda v Londýně měla v úmyslu dále odboj aktivizovat. Kromě sabotáží,
které měly oslabovat nepřítele, se přiklonila i k radikálnějším formám boje. Byla vybrána
skupina, která měla uskutečnit fyzickou likvidaci některé významné protektorátní osoby. Bylo
rozhodnuto o atentátu na R. Heydricha. Akce byla připravována pod krycím názvem
Anthropoid.

Atentát provedli 27. května 1942 dva parašutisté Jan Kubiš a Josef
Gabčík.
Pro akci si vybrali místo ostré zatáčky, kterou musel Heydrich
projet cestou ze svého zámku na Pražský hrad. Atentát ale
provázela řada náhod – původně plán počítal s použitím
samopalu, ten však nevystřelil, granát, který na automobil hodil
druhý atentátník, minul cíl a Heydricha nezabil, pouze zranil.
Protektor se dokonce pokusil sám stíhat útočníky, ale neměl
nabitou zbraň.
Atentátníkům se z místa činu podařilo uprchnout a zraněný
Heydrich byl převezen do nemocnice, kde 4. června 1942 zemřel.

Bezprostředně po atentátu bylo na celém území protektorátu
znovu vyhlášeno stanné právo, během kterého bylo popraveno
velké množství osob. Při vyšetřování vedla jedna linie možné
pomoci atentátníkům k obci Lidice nedaleko Kladna. Jako
zastrašení a demonstraci síly Němci celou obec obklíčili, muže
zastřelili a ženy převezli do koncentračních táborů. Některé z dětí
následovaly své matky, některé byly odvezeny do německých
rodin na převýchovu. Obec byla vypálena a srovnána se zemí.
Stejný osud postihl i obec Ležáky na Chrudimsku.

Parašutistům se podařilo ukrývat se až do 18. června v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v
Resslově ulici v Praze, byli ale zrazeni a jejich úkryt byl obklíčen. Po dlouhém boji, kdy se je
pokusily německé jednotky vyplavit vodou, parašutisté spáchali sebevraždu.

reklama