ČSR – dvacátá léta

Dvacátá léta v ČSR
(první polovina dvacátých let)

Důležitým dokumentem nově vzniklého Československa byla nová ústava, která byla přijata
v únoru 1920. Byla ústavním zákonem potvrzena republika v čele s prezidentem, zákony
vydávalo Národní shromáždění, které se skládalo ze dvou komor. Všeobecné, rovné a přímé
volební právo mohli obyvatelé poprvé uplatnit v dubnu roku 1920, kdy z voleb vyšla vítězně
sociální demokracie. Kromě sociálních demokratů se na vládě ještě podíleli zástupci agrární a
národně socialistické strany, vžilo se označení rudo-zelená koalice. V čele vlády stál Vlastimil
Tusar.

Vláda musela v prvních letech existence republiky kromě jiného řešit nepokoje
v pohraničních oblastech, německé obyvatelstvo se dožadovalo připojení k Německu nebo
Rakousku, svoje územní požadavky chtěli uplatnit Maďaři na Slovensku, s Maďarskem byly
vzájemné vztahy velmi napjaté. Situace v pohraničních oblastech se uklidnila až na konci
roku 1920. Velkým problémem byla také rozdílná ekonomická úroveň jednotlivých částí
republiky, Čechy a Morava měly být srovnány se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí. Na
Slovensko přicházeli čeští odborníci, kteří měli vychovat novou slovenskou inteligenci. Zcela
odstranit rozdíly v životní úrovni obyvatel jednotlivých částí ČSR se však nepodařilo.

Změny, které musely být realizovány v souvislosti s přechodem hospodářství na mírovou
výrobu a celkovou obnovou po první světové válce, byly nepříznivě přijímány dělníky a
objevovaly se sociální otřesy. Část voličů sociální demokracie se radikalizovala a snažila se
prosadit změny, které by byly provedeny po vzoru bolševiků v Rusku. Konflikt se projevil
např. vyhlášením generální stávky v prosinci 1920. Radikální křídlo členů sociální
demokracie se chtělo zcela osamostatnit, a proto vytvořilo vlastní politickou stranu –
Komunistickou stranu Československa, která byla vyhlášena v květnu 1921.

Sociální nepokoje a snahy o změny společenského systému na počátku dvacátých let nebyly
úspěšné a mladá republika jim odolala. Po překonání hospodářské krize v letech 1921-1923 se
ekonomika začala zlepšovat a byly přijaty zákony, které měly zajistit sociální podmínky
dělníků a zaměstnanců. V této oblasti ČSR přijímala zákony již od počátku své existence.
Dvacátá léta jsou celkově obdobím, kdy ekonomika roste a hospodářství zažívá konjunkturu
(vzestup), k nejúspěšnějším firmám patřily podniky, jako byly například Baťovy závody,
ČKD Praha, Zbrojovka Brno, Škoda Mladá Boleslav nebo Tatra Kopřivnice.

Velká pozornost státu byla zaměřena na podporu školství, vzdělání a kultury obecně. Ve
dvacátých letech byly stavěny nové školní budovy, byla založena druhá česká univerzita
v Brně, podporováno školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi, svoji roli ve společnosti si
vytvářela média. Vycházely noviny a časopisy. Velkou vážnost si získaly Lidové noviny nebo

Přítomnost. Od roku 1923 začal vysílat Československý rozhlas, svoje místo v kulturním
životě si stále více upevňoval film.

V českém prostředí se umělci různých oborů scházeli ve spolcích, mezi nimiž byla na začátku
20. let populární setkání skupiny Devětsilu, v české literatuře vítězil poetismus, v architektuře
funkcionalismus. Filmoví diváci nejen u nás obdivovali filmy s Charlie Chaplinem.