Český stát – počátky
7. 7. 2021 2021-07-07 15:03Český stát – počátky
Český stát - počátky
Počátky českého státu
Slované přišli na naše území přibližně v polovině 6. století. Aby se mohli snadněji bránit
nepříteli, spojili se v 7. století v kmenový svaz, který se ale po smrti jeho vůdce Sáma rozpadl.
V 9. století se centrum dění přesunulo na Moravu, kde asi sto let trvala Velkomoravská říše.
Knížata Velké Moravy ovládala také území Čech, na kterém sídlilo několik slovanských
kmenů, a to Litoměřici, Lučané, Charváti, Zličané, Pšované, Děčané, Chebané nebo na
jihu Doudlebové. Mezi nimi nabýval důležitosti kmen Čechů, který postupně ostatní ovládal
a nakonec dal také celému území jméno.
Nejdůležitější hradiště Čechů byla Praha, Budeč a Levý Hradec.
Vládcové kmene Čechů byli Přemyslovci, kteří svůj původ odvozovali od jména bájného
knížete Přemysla, kterého na knížecí stolec povolala kněžna Libuše. Historické dokumenty,
které by potvrzovaly skutečnou existenci těchto postav, nemáme, proto je považujeme pouze
za legendární.
(Legendárních osm přemyslovských knížat: Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav,
Křesomysl, Neklan a Hostivít)
První historická zmínka o skutečné osobě z rodu Přemyslovců se týká přijetí křesťanství,
které na sousední Velké Moravě absolvoval kníže Bořivoj se svojí manželkou Ludmilou.
Po pádu Velké Moravy se těžiště našich národních dějin přesunulo na území Čech, kde se
formoval český stát. Ten byl již od začátku napadán svými západními sousedy – Sasy
a Bavory. Mír byl českými knížaty vykupován poplatky.
Po Bořivojovi vládli postupně dva jeho synové – Spytihněv a Vratislav.
Vratislavova manželka Drahomíra křesťanství nepřijala
a vyznávala víru pohanskou. Kvůli víře, ve které se Ludmila
snažila vychovávat své vnuky Václava a Boleslava, se dostaly
Ludmila s Drahomírou do sporu. Konflikt vyřešila Drahomíra
tak, že svoji tchyni nechala zavraždit dvěma vrahy. Ludmila
byla za svoji příkladnou zbožnost a mučednickou smrt
prohlášena za svatou. (→ na obr. zavraždění Ludmily)
Rodinné rozepře Přemyslovců tím ale neskončily. Po smrti svého otce nastoupil na knížecí
stolec Václav, který byl smířlivý v politice vůči sousedním Sasům a podřídil se i placení
poplatků za mír. To se velmi nelíbilo jeho bojovnějšímu bratru Boleslavovi. Vzájemné
neshody nakonec vyvrcholily ve Staré Boleslavi, kde byl Václav v roce 935 na popud svého
bratra zabit. Jak a proč ke konfliktu došlo, se můžeme dohadovat, jisté je, že Boleslav se stal
na 30 let knížetem Boleslavem I. a jeho vláda vedla k upevnění knížecí moci.
Boleslav I. přenesl své sídlo z Levého Hradce do Prahy, která se tak stala centrem státu.
Nejprve se snažil se západním sousedům postavit, ale byl poražen a musel se podřídit.
Nakonec společně s bývalým protivníkem – císařem Otou I. v roce 955 porazil východní
sousedy – Maďary a do budoucna zajistil, že maďarské kmeny upustily od dalších nájezdů na
západ. Boleslav I. podporoval obchod a traduje se, že nechal razit mince zvané denáry (podle
některých názorů je nechal razit až jeho nástupce).
Během vlády Boleslava II. došlo k dalšímu upevnění přemyslovského státu.
Boleslav II. získal papežský souhlas k založení biskupství v Praze a zbavil tak Čechy
církevní závislosti na Řezně (Regensburg v Bavorsku). Prvním pražským biskupem se stal
ještě Sas Dětmar, ale druhý biskup již byl slovanského původu. Stal se jím Vojtěch z rodu
Slavníkovců.
Vojtěch byl velmi zbožný člověk a všemožně se snažil šířit
křesťanskou víru. Při své misi do Pobaltí byl zabit pohanskými
Prusy. Jeho ostatky zpět do Čech převezl později kníže Břetislav I.
(→ na obr. převoz ostatků), Vojtěch byl po své smrti svatořečen
a společně s Václavem se stal jedním z patronů české země.
Slavníkovci byli velkými konkurenty Přemyslovců, na východě
Čech si souběžně s Přemyslovci rozvíjeli svůj vlastní stát (razili
i vlastní mince). Aby si Přemyslovci mohli podřídit i východní
Čechy a celé území sjednotit, museli Slavníkovce zlikvidovat.
V roce 995 nechal kníže Boleslav II., který si za svoje zásluhy
o pražské biskupství vysloužil přízvisko Pobožný, vyvraždit
všechny Slavníkovce v jejich sídle na Libici. Na místě původního
slavníkovského hradiště jsou dnes odhaleny základy kostela a vedle
umístěn památník sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima. (→ na obr.)
Sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců bylo na konci 10. století dokončeno.
