České země – 1848

Rok 1848 v českých zemích

Také v českých zemích se projevila revoluční vlna let 1848 a 1849, na počátku března roku
1848 se sešli představitelé českého života ve Svatováclavských lázních u Karlova náměstí
v Praze.

11. března 1848 se usnesli na textu petice císaři, která obsahovala například požadavky na
zrovnoprávnění češtiny s němčinou, požadavek na znalost obou jazyků u všech úředníků,
rozšíření samosprávy, svobodu tisku, náboženství, požadavek na zkvalitnění vzdělávání
učitelů nebo zajištění osobní bezpečnosti.
V dubnu byl v Praze vytvořen orgán, který měl zastupovat veřejné mínění. Češi nebyli
názorově zcela jednotní, od počátku se odlišovaly dva směry – umírněný, který reprezentoval
hlavně F. Palacký nebo F. L. Rieger, a radikální, který představovali např. K. Sladkovský
nebo K. Sabina.
Na petici reagoval císař až po urgenci kabinetním listem (duben 1848).

Aby byly podpořeny snahy o zrovnoprávnění Slovanů v monarchii, byl do Prahy svolán
Slovanský sjezd, který svá jednání zahájil 2. června 1848. Více než tři stovky delegátů
jednomyslně zvolily předsedou sjezdu Františka Palackého, stěžejní myšlenkou se stala idea
austroslavismu.

Už při březnovém sněmu ve Svatováclavských lázních byla veřejnost vyzvána, aby se
zúčastnila mše 12. června 1848 na Koňském trhu (dnešní Václavské náměstí) u sochy sv.
Václava. Po skončení mše se asi dva tisíce účastníků mše vydaly dvěma proudy do Celetné
ulice, nejspíš s cílem protestu před Windischgrätzovým domem. Došlo k šarvátce mezi
vojáky a Pražany, která nakonec přerostla v ozbrojený střet mezi obyvatelstvem a vojskem
generála Windischgrätze. V Praze vyrostly barikády, Windischgrätz začal připravovat
bombardování města. 17. 6. ještě generál poskytl městu 24 hodinovou lhůtu k bezpodmínečné
kapitulaci, svůj nátlak podpořil kanonádou, během níž byla zapálena část Starého Města.
18. června bylo nad Prahou vyhlášeno stanné právo. Praha byla pokořena, svá jednání
nedokončil ani Slovanský sjezd.

V létě 1848 se ve Vídni sešel dlouho připravovaný ústavodárný sněm. Po několika týdnech
jednání byl přijat důležitý zákon o zrušení poddanství a roboty. Žádný člověk nebyl nikomu
poddán, rolníci nemuseli robotovat na panských polích. Jednání sněmu byla v říjnu ve Vídni
zastavena a v listopadu byl potom sněm přeložen do moravské Kroměříže, kde jednání
probíhala v prostorách arcibiskupského zámku. Nádherně zdobený rokokový sál byl
provizorními lavicemi upraven pro sněmovní zasedání.

Poslední velkou změnou roku 1848 byla změna na panovnickém trůně. Slabého Ferdinanda
vystřídal jeho osmnáctiletý synovec František Josef I.

Jednání v Kroměříži nemohla dospět k úplnému znění ústavy, protože byl sněm v březnu
1848 vojensky rozehnán. Násilný vojenský zásah proti sněmu, kterému projevila veřejnost
značnou podporu, vyvolala v Praze znovu bouři nespokojenosti. Panovník opět hodlal
vládnout neomezeně a ve Vídni byla přijata tzv. oktrojovaná ústava (ústavu vydal panovník
bez souhlasu zastupitelského orgánu). Radikálové v Praze se ještě pokusili zorganizovat
májové spiknutí, jeho příprava ale byla prozrazena a řada lidí byla zatčena.