Česká kultura ve třicátých letech
7. 7. 2021 2021-07-07 15:34Česká kultura ve třicátých letech
Česká kultura ve třicátých letech
Česká kultura ve třicátých letech
Kulturní život ve třicátých letech byl pestrý a reagoval živě také na dění v politice. Umělci
podporovali jednotlivé politické proudy, do různého stupně se ztotožňovali s názory politiků,
aniž by to ovlivnilo jejich originalitu nebo svobodu vyjádření.
Mezi nejvýraznější umělecké osobnosti první
republiky patřil Karel Čapek. Již ve dvacátých letech
měl názorově velmi blízko k prezidentu Masarykovi,
Masaryk býval hostem pravidelných setkání tzv.
pátečníků v Čapkově domě a Karel Čapek byl členem
Masarykovy skupiny Hradu. Na konci dvacátých a ve
třicátých letech vznikly Hovory s T. G. Masarykem,
ve kterých Čapek zaznamenává Masarykovy názory,
vzpomínky a úvahy na různá témata. Ve třicátých
letech si Čapek dobře uvědomoval nebezpečí, které
pro československou demokracii znamená rostoucí
moc nacistického Německa. Ve svých dílech neustále
upozorňoval na Hitlerovy vojenské ambice a jeho
přípravy na válku. Varováním před válečnou hrozbou
byly např. jeho práce Válka s mloky (1936), Bílá
nemoc (1937), Matka (1938). Čapkovy obavy se
nakonec ukázaly oprávněné a sám Čapek umírá ve
stejném roce, kdy po Mnichovské dohodě (1938)
zaniká ČSR ve svých prvorepublikových hranicích.
V literatuře dozníval ještě poetismus dvacátých let, který od roku 1934 vyústil v surrealismus.
Tuto změnu veřejně ohlásili V. Nezval a K. Teige. Vedle surrealistického proudu se
prosazovali umělci s levicovým pohledem na svět, tvořili katoličtí autoři, venkov v poněkud
idealizované podobě se objevoval v dílech tzv. ruralistů apod. Umění prezentovalo širokou
škálu myšlenek a názorů.
Surrealismus se projevil nejen v literární
rovině v tvorbě V. Nezvala nebo J. Seiferta,
ale ovlivnil také meziválečné malířství. Mezi
slavné surrealistické malíře se svou tvorbou
zařadila dnes velmi ceněná česká malířka
Marie Čermínová, která tvořila pod jménem
Toyen. Její první výstava v Praze byla
v polovině třicátých let. Na obr. její práce
Spící. K dalším známým malířům, kteří byli
ovlivněni surrealismem, patří Josef Šíma.
Kromě uvedené dvojice si mezinárodní ohlas získali svou tvorbou také Jan Zrzavý, František
Kupka nebo Josef Čapek.
1.Jan Zrzavý: Spící lodi. 1935
2.František Kupka: Elevation. 1938
3.Josef Čapek: Před západem slunce. 1937
Stoupenci moderních uměleckých směrů se již od konce 19. století sdružovali ve Spolku
výtvarných umělců Mánes. Jeho zásluhou byla v Praze v roce 1934 uspořádána výstava
karikatury a humoru. V řadě kreseb byl kritizován nacistický režim, takže musely dokonce být
některé exponáty po protestu německých diplomatů z výstavy odstraněny. Výstavy se účastnil
také známý kreslíř a karikaturista Adolf Hoffmeister.
Velký vliv na publikum mělo ve třicátých letech také divadlo. Velmi populární byla představení
Osvobozeného divadla, které je spojeno zejména s trojicí J. Voskovec, J. Werich a J. Ježek. Na konci
dvacátých let byla tvorba Osvobozeného divadla postavená hlavně na slovním humoru, doplněná
o písňové texty, ale příliš se nezabývající politickými tématy. Ve třicátých letech je patrná změna – tvůrci se snažili satirou varovat před fašistickým a nacistickým nebezpečím. Ve třicátých letech vznikly slavné komedie dvojice V+W, např. Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc aj. Svou činnost divadlo muselo ukončit po úředním zákazu v listopadu 1938.
Jiří Voskovec a Jan Werich
Na konci roku 1933 vznikla další populární divadelní
scéna – „ D“, jejímž zakladatelem byl E. F. Burian.
Divadlo fungovalo do roku 1941, kdy byl E. F. Burian
uvězněn v koncentračním táboře.
Velkým rozvojem v meziválečném období prošel také
československý film, ke známým režisérům patřili
Martin Frič nebo Karel Lamač, mezi hereckými
osobnostmi vynikal zejména „král komiků“ Vlasta
Burian. (→ na obr.)
Vlasta Burian hrál ve 30. letech například ve filmech
C. a k. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Lelíček
ve službách Sherlocka Holmese, Anton Špelec,
ostrostřelec, U pokladny stál nebo Ducháček to zařídí.
