Boj o samostatný československý stát

Boj o samostatný československý stát

Aktivity českých politiků uvnitř státu:

1. Oficiální česká politika
19. listopadu 1916 – české politické strany založily ve Vídni Český svaz , jeho
členy se stali poslanci říšské rady ve Vídni.
Souběžně byl založen Národní výbor, což byl vrcholný český politický orgán se
sídlem v Praze.
Český svaz od roku 1917 prosazuje požadavek samostatného československého
státu.

6. 1. 1918 – Tříkrálová deklarace – byla prohlášením generálního sněmu
českých poslanců říšské rady, zemských sněmů historických českých zemí se
spoluúčastí představitelů české kultury a požadovala autonomii pro Čechy a
Slováky a jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakousko-Uherska.

2. Neoficiální politika, protirakouské aktivity
Během války dodává Masarykovi do zahraničí informace tajná organizace
Mafie, její činnost byla zahájena v prosinci roku 1914.
Květen – září 1915 – za svoji protirakouskou činnost jsou zatčeni Karel Kramář,
Alois Rašín, Josef Scheiner, Hana Benešová a další
1916 – změna na rakouském trůně, Kramář, Rašín a další jsou po změně na
trůně osvobozeni od rozsudku trestu smrti (zemřel František Josef I. a nastoupil
Karel I.).

Masarykův zahraniční odboj:

1914 – Masaryk zahajuje odbojové akce v zahraničí, navazuje kontakty se
Švýcarskem, Itálií Anglií, Francií, USA a Ruskem, informace o dění v Čechách
mu dodává tajná protirakouská organizace Mafie (Beneš, Kramář, Rašín)
1915 – Beneš emigruje do Paříže, nadále spolupracuje s Masarykem,
14. 11. 1915 Masaryk oficiálně vystupuje s programem odboje
1916 – k zahraničnímu odboji se připojil Milan Rastislav Štefánik, je vytvořena
Československá národní rada
1917 – leden – Dohoda do svého prohlášení zahrnula požadavek na osvobození
Čechoslováků z cizí nadvlády

Aktivity československých politiků v zahraničí byly podporovány úspěchy
československých legionářů, během války úspěšně zasáhly do bojů proti
ústředním mocnostem – bitva u Zborova a Bachmače.
Dohodové mocnosti plánovaly využít vojenské síly našich legií v boji proti
bolševikům.
Odchod všech legionářských jednotek z Ruska se protáhl, poslední skupina
odjela z Vladivostoku 2. září 1920.

Završením zahraničního odboje byla tzv. Washingtonská deklarace. Je to
označení pro prohlášení československé nezávislosti, které bylo podepsáno
Tomášem Garrigue Masarykem, Milanem Rastislavem Štefánikem a Edvardem
Benešem v americkém Washingtonu dne 18. 10. 1918. Její autorství je
připisováno Masarykovi.

Text washingtonské deklarace

Československý stát bude republikou.
Ve stálé snaze o pokrok zaručí úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy,
literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního.
Církev bude odloučena od státu.
Naše demokracie bude spočívati na všeobecném právu hlasovacím.
Ženy budou postaveny politicky, sociálně a kulturně naroveň mužům.
Práva menšiny budou chráněna poměrným zastoupením: národní menšiny budou
používat rovných práv.
Vláda bude míti formu parlamentární a bude uznávati zásady iniciativy a referenda.
Stálé vojsko bude nahrazeno milicí.
Československý národ provede dalekosáhlé sociální a hospodářské reformy,
velkostatky, budouvy vlastněny pro domácí kolonisaci, výsady šlechtické budou zrušeny.