Význam solí
15. 7. 2021 2021-08-04 14:04Význam solí
Význam solí
VÝZNAM SOLÍ
Soli mají rozsáhlé uplatnění v chemickém průmyslu i v dalších průmyslových odvětvích, ve
stavebnictví, v zemědělství a v každodenním životě člověka.
Jsou nezbytnou složkou výživy rostlin a živočichů.
Průmyslová hnojiva
Průmyslová hnojiva jsou průmyslově vyráběné látky, které se využívají k obohacování
zemědělské půdy živinami nezbytnými pro růst rostlin.
Dodávají rostlinám látky potřebné k jejich růstu a vývinu, o které je půda při intenzivní
zemědělské výrobě ochuzována.
Obsahují především vázaný dusík, fosfor a draslík, nepostradatelné jsou však i vázaný vápník,
hořčík, síra a další prvky.
Výhodou průmyslových hnojiv je, že se dají dávkovat a mohou tak určitým plodinám
poskytovat živiny v žádaném poměru.
POZOR! Při dlouhodobém a nadměrném používání těchto hnojiv se však kvalita půdy
snižuje – mění se nežádoucím způsobem struktura půdy a její pH.
Kromě toho se nezužitkovaná část hnojiv splavuje do potoků, rybníků a řek, proniká do
spodních vrstev půdy a do podzemních vod a znečišťuje je.
Proto se i u nás začínají zavádět postupy alternativního zemědělství, při kterém se tato hnojiva
ani jiné chemické prostředky nepoužívají (ekologické zemědělství).
Stavební pojiva:
K nejznámějším stavebním pojivům patří sádra, vápno a cement.
Sádra:
Sádra se vyrábí pálením rozemletého sádrovce (dihydrátu síranu vápenatého CaSO4 * 2H2O)
při teplotě do 170°C. Při pálení vzniká rychle tuhnoucí sádra, což je hemihydrát síranu
vápenatého CaSO4 * ½ H2O. Po promíchání s vodou rychle tuhne a mění se opět na dihydrát
síranu vápenatého.
POZOR! Při přípravě pojiva je nutné sypat sádru do vody, nikoli opačně!
Sádrová malta se používá k upevňování elektrických vodičů, vyplňují se jí díry a praskliny
v omítkách bytů.
Štukatéři ze sádrové hmoty zhotovují ozdoby na stěny a stropy památkových budov, sochaři
odlitky soch.
Vápno:
Vápno se vyrábí pálením vápence (uhličitanu vápenatého CaCO3).
Cement:
Cement se vyrábí z vápence a jílu (zhruba v poměru 5:1). Suroviny se dobře rozemelou,
promíchají a vypalují se při teplotě 1450°C na slínky. Ty se po ochlazení rozemelou s příměsí
síranu vápenatého na jemnou moučku.
Cement se používá k výrobě betonu.
Beton:
Beton se připravuje jako směs písku, cementu a vody. Po ztuhnutí má vysokou pevnost
v tlaku, ale poměrně malou pevnost v tahu. Proto se do forem, v nichž beton tvrdne, často
vkládají ocelové pruty nebo ocelové pletivo. Vzniká tak železobeton.
Beton tvrdne na vzduchu i pod vodou. Zhotovují se z něj základy domů, mostní pilíře,
přehradní hráze.
Keramika:
Keramika je název pro výrobky hotovené vypalováním keramických směsí.
Hlavními keramickými surovinami jsou jíly, hlíny a kaolin.
Druhy keramiky:
• Hrubá – vyrábí se z cihlářských hlín nebo jílů vypalováním při teplotě 800 – 1000°C
– cihly, střešní tašky, květináče
• Obyčejná – vyrábí se z jílů, méně hodnotného kaolínu, živce a křemene vypalováním
při teplotě 1300°C.
– potrubí, dlaždice, vany, umývadla
• Jemná – má bílý nebo téměř bílý střep, výrobky se vypalují dvakrát (po prvním
vypálení se glazují)
– talíře, kachlíky, sošky, laboratorní nádoby
• Porcelán – je nejjakostnější keramikou, k jeho výrobě se používá směs nejčistšího
kaolínu, křemenného písku a živce v poměru 2:1:1. Vypaluje se dvakrát, v případě, že
je malovaný, vypaluje se po nanesení barev ještě potřetí.
– nádobí, vázy, ozdobné předměty
