Renesance a humanismus ve evropské literatuře
5. 7. 2021 2021-07-05 17:15Renesance a humanismus ve evropské literatuře
Renesance a humanismus ve evropské literatuře
RENESANCE A HUMANISMUS V EVROPSKÉ LITERATUŘE
– staří Řekové a Římané vytvořili v dobách starověku vyspělou kulturu a jejich
myšlení a životní filozofie byly na svou dobu velmi pokrokové
– středověk znamenal oproti starověku v mnoha ohledech krok zpět – kulturu, vzdělanost
a myšlení ovlivňovala především církev, které spíše vyhovovalo udržovat poddané
v neznalosti a nevědomosti, a antické odkazy byly více či méně opomíjeny
Renesance a humanismus
– pojem renesance pochází z franc. „renaissance“ = znovuzrození, obnovení, znovuoživení
– renesance je umělecký a myšlenkový směr, který vzniká v 13. století v Itálii a má za cíl
znovuzrození či obnovení ideálů antiky
– v průběhu 14. století se renesance rozšířila do Anglie, Francie a postupem času také
do Španělska, Německa a jiných zemí
– do střední Evropy přišla až koncem 14. století za vlády císaře Karla IV.
– renesanční umělci se pokusili vytvořit novou světskou kulturu oživením antických tradic
a středověkou duchovní tvorbu tím odsunuli stranou a nahradili novým uměním
– lidé toužili po poznání člověka a jeho pozemského života a věřili ve vítězství rozumu
nad církevními dogmaty
– tento myšlenkový směr se nazývá humanismus – vychází z latin. „humanus“ = lidský
– průkopníci těchto názorů a myšlenek se označují jako humanisté
Vliv renesance a humanismu na další obory lidské činnosti
– kromě umění a literatury se pod vlivem rozvíjejí i přírodní vědy
– autorita církve byla oslabována přírodními a astronomickými poznatky – jedním
z nejdůležitějších byl heliocentrický názor (tj. že Slunce je středem naší sluneční soustavy)
– nositeli pokroku se stávali bohatí měšťané
– výtvarné umění se nebojí zobrazovat tělesné krásy člověka
– architektura upřednostňuje před gotickými hrady renesanční zámky nebo městské dvory
Hlavní představitelé evropské renesance
1. Itálie
– hlavní představitelé výtvarného umění:
Michelangelo Buonarroti
– sochař, malíř, architekt a básník
– je autorem soch Mojžíše a Davida, freskové malby Posledního soudu
v Sixtinské kapli a tvůrcem baziliky sv. Petra v Římě
Raffael Santi
– maloval hlavně obrazy madon, jako je např. Sixtinská madona
Tizián
– pocházel z Benátek
– maloval především portréty
Leonardo da Vinci
– malíř, sochař, architekt a vědec
– je autorem fresky Poslední večeře a obrazu Mona Lisa
– hlavní představitelé literatury:
– všichni pocházela z italské Florenci – zde žila také rodina vlivná a zámožná
Medicejských, kteří byli velkými podporovateli (tzv. mecenáši) umění
Dante Alighieri
– ostře vystupoval proti římskému papeži, proto musel odejít do vyhnanství
– osudovým se mu stalo setkání s dívkou Beatricí, do které se hluboce
zamiloval a která se pro něj stala symbolem dokonalosti, avšak brzy přišla
tragédie v podobě její smrti
– jeho vrcholným dílem je epos Božská komedie (3 části: Peklo, Očistec, Ráj)
Francesco Petrarca
– je považován za otce humanismu
– podobně jako Dante Alighieri musel odejít z vlasti
– byl přítelem Karla IV. a osobně navštívil Čechy
– všechny jeho básně inspirovala láska k italské šlechtičně Lauře, která je
vykreslena daleko realističtěji jako pozemská žena než Dantova Beatrice,
která je představována jako bohyně
– asi 400 básní tvoří jeho dílo nazvané Zpěvník – z tohoto díla vzniklo potom
Sto sonetů Lauře (věnovali se jim i čeští básníci J. Vrchlický a V. Nezval)
Giovanni Boccaccio
– sepsal životopis Danteho a je autorem názvu jeho hlavního díla – Božské
komedie (dílo se totiž původně jmenovalo jen Komedie)
– vrcholem jeho tvorby je cyklus 100 novel s erotickými náměty s názvem
Dekameron
2. Francie
François Villon
– vlastním jménem Francois de Montcorbier – jméno Villon přijal
od příbuzného, který se ho v mládí ujal, poskytl mu vzdělání a vychoval ho
– vedl divoký a nezřízený život – stal se z něho rváč, zloděj a jen o vlásek unikl
šibenici, když byl rozsudek smrti změněn na 10 let vyhnanství
– vytvořil nový typ balady – tzv. villonskou baladu (= 4 sloky, první 3 sloky
mají 7-12 veršů, poslední sloka 5 veršů)
– jeho díla Malý testament a Velký testament obsahují satirické verše plné
ironie a obhroublého humoru a zobrazují bídu lidského života
– bývá označován za prvního z francouzských „prokletých básníků“
– jeho dílo bylo oceňováno hlavně v období romantismu
François Rabelais
– původně byl mnichem, pak se stal lékařem
– proslul jako humorista
– proslavil se 4dílným satirickým románem Gargantua a Pantagruel, jehož
základem je vyprávění o královském rodu obrů – otci, synovi a vnukovi
(otec představuje středověk, syn chce svobodu a vnuk je představitelem
renesance) – jazyk románu obsahuje slovní hříčky i vulgarismy
– vrchol francouzské renesance představuje básnická skupina zvaná Plejáda, kam
patřili právě François Rabelais, Pierre Ronsard a tvůrce eseje Michel de
Montaigne
3. Španělsko
– 16. a 17. století bylo označováno jako „zlatý věk“ španělské literatury
Miguel de Cervantes Y Saavedra
– psal prózu, poezii i dramata
– v bitvě u Lepanta přišel o levou ruku a při jedné válečné výpravě padl
dokonce do tureckého zajetí – 5 let žil v otroctví v Alžírsku, než jej
vykoupili jeho příbuzní, zemřel v bídě
– jeho nejslavnějším dílem je 2-dílný román Důmyslný rytíř don Quijote de
la Mancha – stručný děj:
– hrdinou je chudý vesnický zeman, který je tak okouzlen četbou
středověkých rytířských románů, že se podle nich začne sám chovat
– vysní si dámu svého srdce, kterou je ale ve skutečnosti velmi
ošklivá dívka Dulcinea
– vydá se na cesty, aby získal rytířskou slávu i její obdiv
– na cestách ho doprovází stará kobyla Rosinanta a jeho věrný sluha
Sancho Pansa
– na konci svých cest vysněnou lásku potkává, ale z lásky brzy
vystřízliví a umírá
– jeho sny o lepším světě a čisté lásce však najdou pokračovatele,
kterým se stává Sancho Pansa
Lope de Vega
– byl současníkem Williama Shakespeara a jedním z nejplodnějších dramatiků
všech dob – napsal více než 2.000 divadelních her
– vytvořil typické španělské drama zvané „drama pláště a meče“
– mezi jeho divadelní hry patří např. Otrokyně svého milence, Král Pedro
v Madridě nebo Ovčí pramen (Fuente Ovejuna)
4. Anglie
– mezi autory tohoto období patří také slavný anglický dramatik William
Shakespeare