Podstatná jména

Podstatná jména konkrétní a abstraktní

Podstatná jména konkrétní jsou názvy:
– osob (chlapec, učitelka, vědec)
– zvířat (pes, kotě, křeček)
– věcí (dům, okno, židle)
Podstatná jména abstraktní jsou názvy:
– vlastností (krása, neschopnost, pýcha)
– činností (plavání, úklid, dech)
– vztahů (láska, soucit, přátelství)

Některá podstatná jména mohou být konkrétní i abstraktní, záleží na kontextu:
Př.: Přišel nám pohled^K z Krkonoš. X Jeho upřený pohled^A mi byl nepříjemný.
Koupili jsme krmení^K pro křečka. X Opice při krmení^A vítaly ošetřovatele.
Cesta^K byla pokryta prachem. X Cesta^A k cíli nebyla vůbec jednoduchá.

Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková

Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary množného čísla, ale označují jimi i jednu věc (dveře, záda, housle, kalhoty, narozeniny, Vánoce, Hradčany). U těchto slov vždy určujeme číslo množné.
Př.: Pořídil si nové brýle. – mn.č.

Podstatná jména hromadná mají pouze tvary jednotného čísla, ale označují jimi větší množství stejného druhu (zrní, loďstvo, obyvatelstvo, dobytek, vojsko, prádlo). U těchto slov vždy určujeme číslo jednotné.
Př.: Včely patří mezi užitečný hmyz. – jed.č.

Podstatná jména látková označují tvarem jednotného čísla samotnou látku, bez ohledu na její množství (sníh, mouka, voda, mléko, pivo, sůl, cukr) Př.: Ve sklenici zůstala voda. (kapka – plná sklenice) V množném čísle mají tato slova pozměněný význam.
Př.: Číšník přinesl dvě kávy. (dva šálky)

Poznámky k některým tvarům podstatných jmen rodu mužského podle vzorů

Podstatná jména podle vzorů pán a muž. Ve 3. a 6. pádě jednotného čísla mají vlastní jména osobní, stojí-li sama, vždy koncovku -ovi
(Milanovi, Pavlovi, Nováčkovi).
Ve spojení s jiným podstatným jménem má koncovku -ovi obvykle jen poslední jméno (o Miloši Macourkovi, k řediteli Janu Dvořákovi).

Podstatná jména s příponou -tel (tzv. činitelská podst.jména) podle vzoru muž. V 1. a 5. pádě množného čísla mají podstatná jména zakončená na -tel koncovku -é (učitelé, spisovatelé, badatelé).

Podstatná jména podle vzoru předseda. V 6. pádě jednotného čísla mají podstatná jména vždy jen koncovku -ovi (hokejistovi Jirkovi Hrdinovi). V 1. a 5. pádě množného čísla mají podstatná jména zakončená na -ita, -ista koncovku -é (husité, hokejisté, traktoristé). Tvary s koncovkou -i jsou hovorové (husiti, hokejisti, traktoristi).

Podstatná jména podle vzoru soudce. Tvar 5. pádu jednotného čísla se shoduje s tvarem 1. pádu jednotného čísla: 1.p. správce 5.p. správce! obhájce obhájce! zástupce zástupce! Tyto tvary je nutné odlišovat od tvarů 5.pádu podstatných jmen podle vzoru muž zakončených v 1. pádě jednotného čísla na –ec: 1.p. otec 5.p. otče! letec letče! běžec běžče! Podstatná jména podle vzoru hrad Podstatné jméno den má v 1. pádě množného čísla dva tvary: dny i dni (v přísudku je u obou tvarů -y, tj. dny / dni ubíhaly) ! ! !

Poznámka: Zřídka se můžeme setkat s tvarem dnové (pánové), který se ale objevuje spíše v knižním stylu. V přísudku je pak -i (Jeho dnové se naplnili.) Podstatná jména jako drahokam, hlavolam, větrolam, jazykolam patří ke vzoru hrad, protože mají ve 2. pádě zakončení -u (drahokamu, hlavolamu) a v 7. pádě jsou zakončena na -y (drahokamy, hlavolamy) – !!! nejedná se o koncovku -ami !!! (není podle vzoru žena!)
Některá podstatná jména rodu mužského životného mají v 6. pádě množného čísla koncovku -ích, zvláště tehdy, jsou-li zakončena na –h, -ch, -k: (o dobrodruzích, o hoších, o vojácích). Některá podstatná jména rodu mužského neživotného podle vzoru hrad mají vedle koncovek -ech a –ích také koncovku -ách, zvláště u zdrobnělin (kouscích i kouskách, míčcích i míčkách, obláčcích i obláčkách).

Kolísání některých podstatných jmen rodu ženského mezi vzory píseň a kost

Podstatná jména podle vzoru píseň a kost
Některá podstatná jména kolísají mezi vzory píseň a kost. V některých pádech mají tvary vzoru píseň, v jiných tvary podle vzoru kost, případně mají tvary podle obou vzorů.

Podle vzoru píseň se skloňují podstatná jména zakončená na měkké souhlásky (stráž, rozkoš, tvář, křeč, krůpěj) a početná skupina zakončená na -ň (dlaň, laň, báseň). Některá jména zakončená na -ť a -ď mají v 2. pádě jednotného čísla a 1. a 4.pádě množného čísla tvary dva: 2.p.č.j. tratě i trati (písně i kosti) 1. a 4.p.č.mn. tratě i trati (písně i kosti)

Podle vzoru kost se skloňují podstatná jména zakončená na -ost (radost, moudrost, starost, vymoženost) a podstatná jména řeč a věc. K tomuto vzoru řadíme podle koncovky 2. pádu čísla jednotného také např. podstatná jména jako myš, noc, nemoc: 1.p.č.j. myš noc nemoc 2.p.č.j. myši noci nemoci

Avšak v množném čísle mají tato podstatná jména ve 3. a 6. pádě tvary podle vzoru píseň, nebo tvary dva: 3.p.č.mn. myším (písním) nocím (písním) 6.p.č.mn. (o) myších (písním) nocích (písních) 7.p.č.mn. myšmi (kostmi) nocemi (písněmi) 3.p.č.mn. nemocím i nemocem (písním i kostem) 6.p.č.mn. (o) nemocích i nemocech (písních i kostech) 7.p.č.mn. nemocemi (písněmi)

Podstatná jména krátící kmenovou samohlásku

Podstatná jména rodu mužského
Některá jednoslabičná jména rodu mužského mají dlouhou samohlásku jen v 1. pádě čísla jednotného (neživotná také ve 4. pádě), v ostatních pádech mají samohlásku krátkou: mráz – mrazu, práh – prahu Z dvojslabičných slov krátí kmenovou samohlásku slova: vítr – větru, kámen – kamene

Podstatná jména rodu ženského
Některá dvojslabičná jména rodu ženského, která se skloňují podle vzoru žena a růže, krátí kmenovou samohlásku, a to nejčastěji v 7. pádě jednotného čísla a ve 2., 3., 6. a 7. pádě množného čísla. V některých pádech bývají dva tvary: