Literatura doby husitské a pohusitské – Petr Chelčický

LITERATURA DOBY HUSITSKÉ A POHUSITSKÉ
PETR CHELČICKÝ

Literatura doby husitské
– literatura se odklonila od rytířské a duchovní epiky, dramatu a vybroušených forem
– typickými literárními útvary této doby byly: satiry (veršované i prozaické), bojovné písně,
traktáty, polemiky a kroniky

– husitské skladby řešící náboženské a politické otázky této doby obsahuje tzv. Budyšínský
rukopis, za jehož autora je často neprávem považován Vavřinec z Březové a do kterého
patří např. veršované skladby:

• Žaloba Koruny české – obviňuje císaře Zikmunda Lucemburského
a koncil v Kostnici, že kvůli nim byli Češi nařčení z kacířství
• Porok Koruny české – kritizuje neoprávněnou korunovaci Zikmunda
na českého krále (porok = výtka)
• Hádání Prahy s Kutnou Horou – líčí alegorický spor mezi husitskou Prahou
a katolickou Kutnou Horou, Praha je popisována jako krásná žena, kdežto
Kutná Hora jako nevzhledná. Autor sympatizuje s Prahou. Závěrečné slovo
má Kristus, který oceňuje Prahu, chování Kutné Hory nese nelibě.

– slavná husitská bojová píseň – chorál Ktož jsú boží bojovníci je spolu s dalšími husitskými
písněmi zaznamenána v tzv. Jistebnickém kancionálu
Pozn:

chorál = jednohlasý sborový zpěv, zpívaný větším počtem osob, původně bez doprovodu nástrojů, je to původně píseň duchovní, ale později i bojová

kancionál = soubor duchovních písní, zpěvník

– Vavřinec z Březové zobrazil události doby husitské ve své Písni přeslavné Koruny české
a je rovněž autorem latinsky psané Husitské kroniky

Petr Chelčický (1390 – 1460)
– pocházel ze vsi Chelčice u Vodňan
– vycházel z učení Tomáše Štítného a Jana Husa a stejně jako oni sdílel myšlenky o nápravě
církve, ale odmítal jakékoli násilí a propagoval pouze duchovní boj
– dílo:

O církvi
O boji duchovním – traktát, ve kterém zavrhuje husitské války a řídí se přitom
zásadou „Nezabiješ“
Postila – sbírka kázání, odmítá opět násilí, prosazuje pouze duchovní boj
O trojím lidu – nesouhlasil s tradičním středověkým rozdělením na trojí lid
(duchovenstvo, vojáci, prostý lid), protože bible hlásala rovnost lidí
Sieť viery pravé – traktát, alegorická skladba, síť = náboženství a církev, které mají
chránit věřící, ale síť trhají velryby = králové, papež a císař. Autor
zde líčí svoji představu o ideální církvi. Dílo je složeno z asi 50 malých
traktátů, které se vztahují k určitým osobám, kritika míří na konkrétní
osoby a patří k nejradikálnějším ve své době.

Jednota bratrská
– názory Petra Chelčického se staly v 15. století základem pro učení jednoty bratrské
– jednota bratrská byla náboženská společnost, která vznikla r. 1458
– její členové používali oslovení „bratře, sestro“
– v čele jednoty bratrské stál mnich Řehoř, zvaný též Krajčí
– sídlo měli v Kunvaldu u Žamberka na panství Jiřího z Poděbrad
– jediné, co jednota bratrská uznávala, byla Bible
(Pozn.: překladatelé a teologové jednoty bratrské nechali pořídit překlad Bible z původních
biblických jazyků – hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny, nikoli z jejího latinského překladu
a od r. 1578 ji tiskli v bratrské tiskárny v Kralicích nedaleko Náměště nad Oslavou – jedná
se o tzv. Bibli kralickou, která měla 6 dílů, protože byla doplněna ještě poznámkami, které
rozšířily její obsah)
– postupem času se jednota bratrská stala nositelem kultury a vzdělanosti (např. zakládání
bratrských škol, literární činnost apod.)