Bible

BIBLE

– Bible neboli Písmo svaté – nejznámější světová kulturní a literární památka
– slovo „bible“ – řec. bibli = knihy, tj. bible je tedy soubor spisů a textů, které
vznikaly na různých místech, v různých dobách a mají různé autory
– tyto spisy vznikaly ve 12.-2.stol.př.n.l., jako soubor byly uspořádány v 1. stol.př.n.l.
a kanonizovány (= uznány církví za součást bible)
– bible je základní knihou dvou náboženství: židovského judaismu (Starý zákon)
a křesťanství (Starý a Nový zákon)
– oceňujeme ji z hlediska:
– kulturního
– literárního
– historického
– náboženského

Bible – 2 části:

STARÝ ZÁKON
většina textů je v hebrejštině, část v aramejštině = základ židovského náboženství,
soubor názorů na svět a člověka
– základ: 5 knih Mojžíšových (řec. Pentateuch, hebrej.Tóra) = historie a zákony Židů

• • • • hlavní z 5 knih je 1. kniha nazvaná Genesis (Stvoření)
        – o stvoření světa a člověka
        – o prvních lidech Adamovi a Evě, kteří neuposlechli božího příkazu
        nejíst jablka ze stromu poznání (první hřích), o jejich vyhnání z ráje,
        ztrátě nesmrtelnosti a trestu v podobě nemocí, bídy a bolesti
        – o jejich synech Kainovi a Ábelovi a o prvním zločinu na zemi
        – o potopě světa – trestu za zločiny, kdy se zachránil jen spravedlivý
        Noe s rodinou ve velkém korábu (Noemova archa), který znovu
        zalidnil a oživil zemi po opadnutí vody
        – o pyšných Noemových potomcích, kteří chtěli dosáhnout nebes
        stavbou babylonské věže a za to je stihl trest v podobě zmatení
        jazyků (původně jednotné lidstvo rozděleno na mnoho národů)
        – o Abrahámovi a jeho potomcích (Izák, Jákob, Josef a jeho 11 bratrů)
        = počátky biblických dějin Hebrejů (Židů) – Židé byli vyvoleným
        národem pod zvláštní ochranou Hospodinovou
        – Abrahám (Abram) vyvedl svůj lid z Mezopotámie do dnešní
        Palestiny (země zaslíbené), Hospodin chtěl zkusit Abrahámovu
        oddanost tím, aby místo obvyklého berana obětoval vlastního syna
        Izáka
        – Izákův syn Jákob připravil lstivě svého bratra Ezaua o prvorozenství
        a stal se božím vyvoleným, vynutil si Hospodinovo požehnání a dostal
        jméno Izrael
        – Jákobův syn Josef byl prodán svými bratry do egyptského otroctví,
        kde dosáhl významného postavení na dvoře faraona, protože uměl
        vykládat sny a věštit budoucnost
        – když v Kanaán (zemi Hebrejů) vypukl hlad, vypravili se ostatní
        Jákobovi synové do Egypta pro potravu, setkali se s bratrem
        (královským místodržícím) bratrům odpustil a oni se usadili v Egyptě
        a stali se praotci jednotlivých hebrejských kmenů
        – jejich potomci postupně upadli od nevolnictví, ale byli vysvobozeni
        Mojžíšem

– další 4 knihy Mojžíšovy: Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium
– historické texty:

Kniha Jozue, Kniha soudců, 1. a 2. Samuelova kniha,
1. a 2. Královská kniha, Kniha Rút, Knihy letopisů, Knihy
Ezdráše, Nehemiáše a Kniha Ester

– Knihy proroků
– Knihy básnické: Kniha Jób, Žalmy, Přísloví, Kniha Kazatel, Píseň písní (Píseň Šalamounova)

NOVÝ ZÁKON
křesťanská část bible, soubor 27 knih vzniklých v průběhu 2.-1.stol.př.n.l., ve 2.-4.stol.
byly kanonizovány, nejstarší podoba psána řecky, teprve v Novém zákoně se
objevuje postava Ježíše Krista, příběh Kristova života zachycuje náboženské
představy raného křesťanství

• • • 4 evangelia
      (Matouše, Marka, Lukáše a Jana)
      vyprávění o Kristově životě a jeho učení, obsažena četná ponaučení
    • Skutky apoštolů
      apoštolové = šiřitelé křesťanství, vypráví o šíření křesťanství, které se
      z náboženství židovské sekty vyvinulo v náboženstvíuniverzální
    • 21 epištol
      epištoly = listy apoštolů věřícím – mají formu kázání a rozprav
    • Zjevení sv. Jana (Apokalypsa)
      spis o mystickém konci světa a posledním soudu, o zkáze světa a
      Kristově příchodu

Poznámky:
– kromě kanonizovaných textů se setkáváme i s dalšími podobnými texty – tzv. apokryfy
(skryté, utajené spisy) – tj. vyprávění biblického rázu, ale církví neuznaná jako součást
bible
– biblické texty mají výchovný a morální aspekt – jsou zde vyzdvihovány lidskost,
mravnost, smysl pro pravdu
– v bibli se často využívá alegorie (= utajený, skrytý smysl) a paraboly (= znázornění
obecné pravdy nebo mravní zásady obrazem nebo příběhem)
– souvislosti s biblí nacházíme i v jiných literaturách (např. potopa světa – paralelu
nacházíme i v sumerském Eposu o králi Gilgamešovi apod.)