Skupinová struktura společnosti
15. 7. 2021 2021-08-30 18:27Skupinová struktura společnosti
Skupinová struktura společnosti
- – sociální útvary
- – skupina, znaky skupiny, druhy skupin
- – rodina, krize rodiny
- – instituce, organizace, byrokracie
- – sociální stratifikace, sociální mobilita
Sociální útvary
- – člověk je součástí mnoha společenských útvarů
- – komunita, populace, veřejnost, obyvatelstvo, minorita, majorita,…
Sociální útvary:
- 1) sociální kategorie(spojení lidí jedním shodným znakem)
- 2) sociální agregát(jedinci mají prostorové spojení a 1 shodný znak)
- 3) zvláštním druhem sociálního agregátu je dav
- -Gustav Le Bonn studoval davy(„Duše davů“), dav rozdělil na:
- a) heterogenní(anonymní, neanonymní)
- b) homogenní(sekty, kasty, třídy)
- – v anonymním davu převládají primitivní instinkty, ztráta vlastní identity, emoce převažují nad realitou, ztráta sebekontroly a morálky, žádné sankce
– Davisovo dělení davu:
- a) davy plánované – mají společné místo a společný zájem (posluchačstvo, povolená demonstrace) b) davy neplánované – mají společné místo a zájem(divácké davy-autohavárie,čumilové;panické davy-požár,vytvoření na základě neadekvátního podnětu;obtěžující-fronty,návaly)
- c) davy nezákonné – musí být nezákonné od samého počátku (aktivní expresivní-nepovolené demonstrace,loupení,lynč;nemorální-orgie,toxikomani)
Skupina, znaky skupiny, druhy skupin
Skupina = seskupení lidí, kteří mají vědomí sounáležitosti
- – začíná se o ní mluvit až ve 2.pol. 19.stol., do té doby se uznávalo třídění na stavy
- – skupinová společnost je postavena proti stavovské společnosti
- – je typická pro moderní občanskou společnost
- – žádoucí je pluralita skupin(množství)
Znaky skupiny:
- 1) interakce(v každé skupině velké množství)
- 2) společné cíle(dlouhodobé i dočasné)
- 3) vědomí příslušnosti ke skupině
- 4) určitá organizovanost skupiny
- 5) společné hodnoty
- 6) společné normy a disciplína
Vliv skupiny
- – každá skupina vede k tzv. menšímu nebo většímu skupinovému konformismu(to znamená, že přizpůsobujeme své názory většině ve skupině), jedině silnější osobnosti se dovedou vzpříčit vlivu skupiny
- – každá skupina si samovolně utváří svého vůdce
- – každá skupina má své normy za jejichž porušení uděluje sankce
Druhy skupin:
- a) malé
- b) velké
- a) formální – jsou organizované, mají řád(vojna, škola, třída)
- b) neformální – parta na diskotéce
- a) členské – skupina, ve které jsem členem
- b) referenční – nejsem členem, ale aspiruji na členství(chci být)
- a) primární – rodina
- b) sekundární – ostatní skupiny
– znaky primární skupiny:
- a) malá skupina, členové se znají, intimní vztahy,
- b) dlouhodobé trvání, motivem členství je uspokojení,
- c) členové se angažují celou osobností(bytostí)
- – znaky sekundární skupiny:
- a) asociace – politické strany; etnické
- b) skupiny(národ), třídy(dělníci, zemědělci, inteligence
Rodina, krize rodiny
= skupina jedinců, mezi nimiž existují příbuzenské a citové vazby
- – je původní a nejdůležitější sociální skupinou
- – rodina je ekonomickou jednotkou, spojuje ji společně užívaný majetek
- – je to primární skupina, která má nezastupitelnou úlohu v socializaci člověka
- – rodina je jeden z klíčových subsystémů společnosti
Funkce rodiny:
- 1) biologicko-reprodukční – zajišťuje potomstvo a uspokojuje sexuální potřeby
- 2) ekonomická funkce – společné hospodaření, dělba práce
- 3) socializačně-výchovná funkce
- – dochází ke kulturnímu přenosu, předávají se tradice, zvyky, hodnoty
- a) osvojování si jazyka
- b) vybavuje člověka určitým sociálním statusem – příslušností určité vrstvě nebo etnické skupině
- c) provází člověka celý život i když se jedinec stává nezávislým a zakládá vlastní rodinu
- 4) funkce emocionální – uspokojení citových potřeb člověka, vědomí jistoty a uznání a vzájemné pomoci
Krize rodiny
- – projevuje se především velkou rozvodovostí manželství = vznik mnoha neúplných rodin
– důvody:
- 1) nevěra
- 2) mládí novomanželů
- 3) materiální obtíže – problémy s bytem, menší příjmy
- 4) vysoká nezaměstnanost žen – mnohá manželství jsou dvoukariérová
- 5) naivní očekávání, že frustrované potřeby kompenzuje rodina – neúspěch v práci nebo složitost a náročnost moderní společnosti, moc svobody
Instituce, organizace, byrokracie
Instituce
- = sociální útvary se zvláštním postavením, nemusí jít přímo o seskupení lidí
- – instituce jsou racionálně zdůvodňovány, nejde o tradiční nebo afektivní typy sociálního jednání
- – charakteristika:
- 1) organizující a řídící složky společenského systému(školství)
- 2) tvoří jádro nebo osu dané kultury a zajišťují její přežití a reprodukci
- 3) přispívá k integraci a stabilizaci společnosti
- 4) zachovávají systém a řád
- – nejvýznamnější instituce: manželství, rodina, soukromé vlastnictví, stát
- – podle funkcionálního pojetí jsou také významné instituce, které mají významnou roli při zachování řádu soudy, policie, armáda, církev
Organizace
= oproti institucím jsou organizace konkrétní útvary, někdy velmi rozsáhlé
- – charakteristika:
- 1) mají charakter členství
- 2) jsou orientovány na dosahování cíle
- 3) existuje v nich řídící centrum(pozice v řídícím centru prestižní)
- 4) mohou vytvářet velmi složité struktury
- 5) budují svou vlastní identitu nebo image(zdůrazňují určité hodnoty, tradice, zakladatele, nebo slavné členy)
- 6) jsou zde významné mocenské vztahy:
- a) násilí(teroristické org.)
- b) přísná, ale legitimní pravidla(armáda)
- – správu organizací uskutečňuje určitá skupina lidí, které říkáme byrokracie
Byrokracie
- – M.Weber ji chápal jako ideální, moderní, racionální správu společnosti, přičemž zdůrazňoval výhody(rozdělení kompetencí, odvolatelnost úředníků, neosobní pravidla)
- – Karl Merton, americký sociolog, ji kritizoval:
- 1) jako nefunkční(obrací se proti původnímu účelu)
- 2) jako časem ztrácející pružnost a věcnost
- 3) jako „trénovanou neschopnost“
- – M.Crozier, fr. sociolog, v 60.letech už píše o byrokracií „zablokované“ společnosti, což znamená, že byrokracie se chová ochranářsky(hájí svou moc), úředníci mezi sebou bojují o prestiž, peníze a moc, úředníci se stávají „rafinovanými“ hráči
- – bez byrokratického řízení se žádná organizace neobejde, měla by usilovat o vyvážení mezi rutinou a inovací
Sociální stratifikace, sociální mobilita
Sociální stratifikace = sociální rozvrstvení, tedy různé typy strukturování společnosti
- – jejím základem je nerovnost, která může být vymezena různými kritérii(pohlaví, věk, vzdělání, příjem, náboženství, národnost, soc, a ekonom. postaveni)
- – vertikální – nerovné rozdělení dané např. ekonomickým kapitálem
- – horizontální – rozdělení dané např. místem bydliště
60. léta 20.stol. – Gerhard Lenski – stratifikace moderní spol. je složena ze 3 dimenzí:
- a) majetek, bohatství měřené velikostí příjmu
- b) vzdělání, sociální status měřený jako výkon určitého povolání
- c) moc, schopnost ovládat, ovlivňovat jednání druhých
Typy stratifikačních systémů:
- – otrokářský – najdeme v něm i svobodné nevolníky
- – kastovní – najdeme v něm kasty, do nichž se člověk rodí a které jsou neprostupné (nelze přecházet z jedné do druhé)
- – stavovský – najdeme v něm stavy, ale také právo, které reguluje společenský život; stavy jsou více prostupné než kasty, tento systém charakterizuje nerovnost v tradiční společnosti
- – třídní – najdeme v něm třídy vymezené vlastnictvím výrobních prostředků(Marx) nebo postavením na trhu práce(Weber), třídy jsou prostupné, hovoříme o vzestupné nebo sestupné mobilitě; je charakteristický pro moderní společnosti
Sociální mobilita = přesun z jedné vrstvy do jiné, ukazuje na otevřenost nebo uzavřenost společnosti
- – vertikální mobilita:
- a) vzestupná
- b) sestupná
- – horizontální mobilita – přemisťování v území, profesní kariéře
- – soc. mobilita intergenerační – mezi generacemi(kdo má lepší postavení, my nebo rodiče)
- – soc. mobilita intragenerační
- – sociální vrstva – skupina lidí odlišující se podle socioekonomického postavení, rozsahu moci a životního stylu
- a) vyšší vrstva(elita) – aristokraté
- b) vyšší střední vrstva – odborníci
- c) nižší střední vrstva
- d) vyšší dělnická vrstva
- e) nižší dělnická vrstva
- f) underclass