Ideologie a ideologické proudy

1.    Vymezení základních pojmů

ideologie (idea=myšlenka)

• –        soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny, zabývá se základními problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politiky, problematikou hospodářského a sociálního vývoje
• –       ideologie je univerzální pohled, soubor hodnot postojů na svět
• –       ideologie je soubor idejí nebo názorů, jehož prostřednictvím člověk ukazuje svůj politický program, ideu, představu)

doktrína

• –        (z lat. slova doctrina = učení)
• –        souhrn politických ideálů a praktických politických postupů do jednotného systému
• –       často se tento termín používá pro činnost státu v určitých oblastech – obrana, diplomacie

2.    Funkce ideologie

existují čtyři základní funkce ideologie:

• 1)   pomáhají vysvětlovat politické jevy a události (příčiny krizí, válek)
• 2)   poskytují hodnotový systém a jeho kritéria (co je dobré, co je horší)
• 3)   poskytují vědomí identity a sounáležitosti k určité sociální skupině
• 4)   nabízejí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti

3.    Politologický trojúhelník

• –     vývoj západní demokracie byl ovlivněn střetáváním 3 ideologických proudů: liberalismu, konservatismu a socialismu
• –     uplatňovaly se ale i ideologie, které vystupovaly proti demokratickým principům: anarchismus, komunismus či fašismus

4.    Hlavní ideologie s největším politickým dopadem

Liberalismus:

• –      nejstarší ideologie, vzniká v 17. století v Anglii; jejím představitelem je empirický filozof John Locke
• –      liberty = svoboda – ústřední hodnota je svoboda jednotlivce a důraz na jeho individualitu
• –      stát by měl plnit pouze funkce ochrany svobody a majetku občanů proti vnějšímu nepříteli a zachování vnitřního řádu
• –      maximálně omezeny mají být pravomoci vlády ve prospěch svobody podnikání
• –      vládní formou liberalismu je parlamentní demokracie
• –      občané se podílejí na správě věcí veřejných prostřednictvím svých svobodně vytvořených organizací, svobodné diskuse a všeobecného a rovného hlasovacího práva
• –      „laisser fair“ – stát nemá zasahovat do ekonomiky – soukromý majetek je dobrý, právo je ale přísné, rychlé a vymahatelné (A.Smith – Bohatství národů; Jeremy Bentham)

Konservatismus

• –      vzniká v reakci na VFR – zrychlené tempo vývoje společenských změn
• –      klade důraz na tradice, historii, rodinu, na řád, autoritu = hodnota sama o sobě
• –      ústavu vnímají jako kroniku, hodně citlivě
• –      silný důraz na stát a soukromý majetek
• –      sociální rovnost je nemožná – rozdíl mezi lidmi je přirozený
• –      snaha o jiný přístup z hlediska ekonomiky – keynesiánství – snaží se udělat kompromis mezi tvrdou linií a laisser fair, stát zasáhne při problému (př. M. Thatcher; R. Reagan; H. Kohl)
• –      konzervatismus neodmítá společenský vávoj, ale vývoj překotný, revoluce, reformy, chaos – jako jednu z nejvyšších hodnot vyznává řád a stabilitu
• –      v ČR je představitelem konzervatismu strana TOP 09, KDU-ČSL

Socialismus

• –      politická a ekonomická koncepce vedená ideálem spravedlnosti a bratrství
• –      snahou je podřídit jedince společnosti, která si stanoví za cíl vítězství obecného dobra nad individuálním zájmem
• –      odmítáním volné konkurence a soukromého vlastnictví výrobních prostředků stojí v protikladu vůči individualismu a ekonomickému liberalismu
• –      společenská nerovnost je umělá, a tudíž je odstranitelná
• –      kladen důraz na vzdělání
• –      jako ideologie rovnostářská a antikapitalistická získávala podporu ve společnosti díky prohlubujícím se sociálním rozdílům

každý člověká má mít stejnou startovací pozici v těchto oblastech:

• •         shodný přístup ke vzdělání
• •         bezplatné zdravotnictví
• •         sociální podpory (podpora v nezaměstnanosti, důchody, přídavky, minimální mzda)
• •         ekonomická a občanská práva

Komunismus

• –          communis (= společné)
• –            politická ideologie, která odmítá soukromé vlastnictví, třídní rozdíly mezi lidmi, hlásá společné vlastnictví
• –            nejvýznamnějšími představiteli byli Karel Marx (1818 – 1883) a Friedrich Engels (1820 – 1895)
• –            díla: Manifest komunistické strany (1848), Kapitál, Kritika politické ekonomie (1867 – 1894)

Karl Marx

• –            přichází s teorií třídního boje – vykořisťování na základě vztahu k výrobním prostředkům (kapitalisté x proletariát)
• –            marxismus považuje dosažení komunismu za nutný výsledek dějinného procesu a ekonomických sil – dějiny se jeví jako posloupnost stádií, definovaných především výrobním způsobem, tedy ekonomickou základnou společnosti
• –            již počínaje otrokářstvím již existuje vykořisťování: vládnoucí třída si přivlastňuje nadhodnotu vytvořenou ovládanými třídami
• –            v kapitalismu jako vrcholném stádiu vykořisťovatelských společností však vzniká dělnická třída, která bude jednou schopna dosáhnout poslední fázi dějin, opět spravedlivou komunistickou společnost

Vztah komunismu a socialismu

• –            vyznačují se vizí společnosti založené na rovnosti a sociální spravedlnosti, odsuzují kapitalistický ekonomický systém a vykořisťování dělnické třídy
• –            komunismus je pro rovoluci vedenou komunistickou stranou, na rozdíl od socialismu, který upřednostňuje postupnou nenásilnou změnu