Země jako vesmírné těleso

Vesmír:

• -vesmír lze definovat jako soubor všech kosmických těles, které na sebe vzájemně působí
• -stáří odhadováno na 15 – 18 mld. let, nejuznávanější teorie vzniku: VELKÝ TŘESK, odhadovaná velikost 20 mld. světelných let

-světelný rok: vzdálenost, kterou urazí paprsek světla za jeden rok

-astronomická jednotka: střední vzdálenost Země od Slunce (cca 150 mil. km)

-kosmická tělesa tvořící vesmír:

• galaxie (hvězdné soustavy ve tvaru spirály, disku či nepravidelné)
• hvězdy (kulová gravitačně vázaná tělesa z plazmy, termojaderné reakce, vyzařování světla a vysoké teploty)
• planety (větší vesmírná tělesa obíhající kolem hvězd/y, bez zdroje záření)
• planetky (menší planety)
• přirozené družice planet (měsíce – pevná tělesa obíhající kolem planet)
• komety (tělesa obíhající kolem hvězdy po protáhlé dráze, tvořena jádrem a plynoprachovým obalem přecházejícím v ohon)
• meteory (shoří v atmosféře)
• meteority (dopadnou na zem)
• úlomky, prach

Sluneční soustava:

• -v galaxii Mléčná dráha, stáří odhadované na 4,7 mld. let
• –heliocentrický názor =>podle Koperníka Země a další planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách
• -tělesa v gravitačním vlivu Slunce, tvoří 99,86% hmotnosti celé sluneční soustavy

Slunce:

• -je ústřední hvězda sluneční soustavy
• -má tvar koule o průměru 1,4 mil.km
• -chemické složení: 73% H, 25% He, 2% ostatní

-pohyby Slunce:

• rotace kolem vlastní osy (25(rovník) – 34(póly) dní)
• oběh okolo středu Galaxie (250 mil. let)

Planety:

• -planety zemského typu: Merkur, Venuše, Země, Mars; přibližně stejné složení tzn. horniny a kovy i podobné rozměry
• –obří planety: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun; tvořeny zkapalněnými plyny, prstence tzn. obíhající hvězdný prach a balvany přitáhnuté gravitací
• -Kuiperův pás: největším tělesem je Pluto (od srpna 2006 nepovažováno za planetu), jinak pás převážně tvořen ledovými tělesy

Měsíc:

• -přirozená družice Země
• -poloměr 4x menší než Země, 10x menší gravitace

-pohyby měsíce:

• oběh kolem Země i kolem vlastní osy za lunární měsíc (tzn. 28 dní) = příčina toho, že stále vidíme stejnou stranu
• oběh kolem Slunce->změny vzájemné polohy Měsíce vůči Slunci pozorujeme jako měnící se tvar osvětlené části Měsíce – tj. měsíční fáze=>určuje jaká část přivrácené strany měsíce je osvětlená Sluncem

• nov (mezi Z a S), 1. čtvrť (dorůstá), úplněk, poslední čtvrť (couvá)

Zatmění:

• -je jev, při kterém jedno vesmírné tělesoi vstoupí do stínu jiného tělesa
• –částečné a úplné zatmění
• Zatmění Slunce: Země – Měsíc – Slunce v přímce a Měsíc vrhá na naši planetu stín, při úplném zatmění je zakryto celé Slunce, zatmění je viditelné jen  na malé části Země a na jednom místě trvá maximálně 7 minut
• Zatmění Měsíce: Slunce – Země – Měsíc; nastává když Měsíc vstoupí do stínu Země+Měsíc je v úplňku, trvá až kolem 1h a 45minut a je vidět na celé neosvětlené zemské polokouli

Tvar a velikost Země:

-nejpřesnější označení tzv. geoid=matematicky nedefinovatelné těleso

=> tvar nahrazuje tzv. referenční elipsoid=koule zploštělá rotací kolem zemské osy

• rovníkový poloměr: 6378 km
• poledníkový průměr: 12 713 km
• obvod rovníku: 40 075 km
• hmotnost Země: 5,97.10²⁴ km³
• vzdálenost od Slunce: 150 mil. Km
• průměrná teplota: 15ºC

Pohyby Země:

I.otáčení kolem vlastní osy (od západu k východu)

• -perioda trvá 23h 56min. 4,1s; tento interval označován jako hvězdný den
• – v běžném životě se užívá střední sluneční den (doba mezi dvěma po sobě následujícími vyvrcholeními na místním poledníku), který trvá přesně 24h

-důsledky otáčení kolem vlastní osy:

• střídání dne a noci
• zdánlivý pohyb vesmírných těles po obloze
• zploštění Země

-Úhlová rychlost: rotace je stálá=15^o za hodinu, tj. 360^o za 24 hodin

-Obvodová rychlost: mění se v závislosti na zeměpisné šířce (na rovníku největší, na pólech nulová), rotaci nevnímáme a dokazujeme nepřímo

-Důkazy rotace:

• padající tělesa se odchylují od svislice k východu ve směru pohybu Země
• působení Coriolisovy síly

-Coriolisova síla= tělesa na zemském povrchu pohybující se v poledníkovém směru se na severní polokouli stáčejí doprava a na jižní doleva – mění původní směr vzdušných a vodních mas tzn. pasátů, oceánských proudů, koryta řek

II.oběh Země kolem Slunce po eliptické dráze (proti směru hodinových ručiček)

• -trvá 365 dní, 5h, 48min., 45,7s, tento interval označován jako tropický rok
• -každý 4tý rok 366 dní= přestupný rok
• -vzdálenost Země od Slunce se liší, nejblíže je v periheliu začátkem ledna (147,1 mil. km), nejdále v afeliu začátkem července (152,1 mil. km)
• -pohyb Země na oběžné dráze je nepravidelný, rychlost je největší v periheliu, v afeliu je nejmenší

-důsledky oběžného pohybu:

• střídání ročních období (díky sklonu zemské osy) ® změna délky dne a noci

• letní slunovrat 21. – 22.06.: severní pól maximálně nakloněný ke Slunci, na severní polokouli je nejdelší den v roce (16h)
• zimní slunovrat 21. – 22.12.: jižní pól maximálně nakloněný ke Slunci, na sev. pol. nejkratší den v roce (8h)
• jarní a podzimní rovnodennost (20. – 21.03. a 22. – 23. 09): paprsky v poledne dopadají kolmo na rovník

• vymezení teplotních pásů Země

• teplý pás mezi obratníky Raka a Kozoroha
• mírné pásy mezi obratníky a polárními kruhy
• polární pásy mezi daným pólem a polárním kruhem

Časová pásma:

• -důsledek zemské rotace – Slunce postupně vrcholí nad jednotlivými poledníky, proto má každý poledník jiný místní čas(1^o=4minuty)
• -24 časových pásem po 15º zeměpisné délky=>pásmový čas
• -u nás Středoevropský pásmový čas=SEČ- o hodinu víc než světový čas
• – v Evropě se od jara do podzimu zavádí tzv. letní čas, který má o hodinu více než čas pásmový
• -když jdeme ze západu na východ a přejdeme datovou hranici (180º), zvětšíme datum o jeden den, když z východu na západ, tak datum o jeden den zmenšíme

Zeměpisné souřadnice:

• -poloha bodů na zemském povrchu se určuje pomocí zeměpisných souřadnic – zeměpisné šířky a zeměpisné délky
• -póly jsou průsečíky zemského povrchu a rotační osy Země
• -rovník je průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země a kolmou k zemské ose, rovnoběžka 0º

-rovnoběžky jsou spojnice všech bodů stejné zeměpisné šířky

• zeměpisná šířka je úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země

–poledníky jsou spojnice všech bodů stejné zeměpisné délky

• zeměpisná délka je úhel, který svírá rovina základního poledníku (tj. poledník greenwichský) s rovinou místního poledníku

Slapové jevy:

• -periodické deformace zemského tělesa
• -hromadění hmot v určitých částech Země

-vznik:

• gravitačním působením Měsíce a Slunce na Zemi
• těžiště gravitačně spjaté soustavy Země a Měsíce leží v barycentru (cca 1 700km pod povrchem Země), kolem něj se Země i Měsíc otáčejí, vzniká odstředivá síla = vznik přílivu a odlivu
• -příliv vzniká na straně přivrácené Měsíci, na straně druhé je důvodem vzniku odstředivá síla soustavy Země – Měsíc
• -příliv a odliv se střídají po 6h a 13min.
• -největší příliv (tzn. skočný) nastává v období úplňku a novu, protože Z – M – S jsou v jedné přímce
• -nejmenší příliv (tzn. hluchý) nastává v 1. 3. čtvrti, kdy S – Z –M svírají pravý úhel
• využívají se pro výrobu elektrické energie v přílivových elektrárnách