Kultura Egypta

Mumifikace a posmrtný život:

• Každý chtěl být mumifikován
• Smrt neznamenala absolutní konec – do hrobek si dávali předměty pro posmrtný život

Mumifikace:

• Mumifikátoři byli minimálně 2
• Tělo omyli vodou
• Tělo bylo depilováno – mladší vzhled
• Vyndání orgánů z levé části těla
• První se vyřízly cévní svazky – poté se vyňaly všechny orgány
• Srdce bylo vyňato , ošetřeno a poté vráceno zpět
• Orgány byly omyty a uloženy do kanop
• Tělo bylo očištěno a poté vysušeno
• Tělo vložili do natronu
• Odstranění mozku – do levé nosní dírky vložili háček a tím mozek rozmačkali a dostali ven
• Kněží vyčistili ústa, aby byl schopen v posmrtném životě mluvit a jíst
• Neodstřaňovaly se oční bulvy
• Mumifikátor vyplnil každou dutinu těl a poté bylo tělo zabaleno obvinadly, plátny, látkou (vlákna z rostliny inu)
• Nejprve obvázali ruce, končila zabalením chodidel
• Nástroje: nebyly moc prozkoumány (např. pitení nůž, retraktor – snižoval tlak v břišní dutině, nosní hák)

Soud zemřelého:

• Člověk se po smrti dostavil před soud, kterému předsedal Usirev
• Ověření pravdy – váhy (na jedné straně srdce zemřelého a na druhé jeho tvrzení

Dva typy mumifikace:

a) Přirozená:

• 4. – 3. tisíciletí př. n. l.
• Pomocí přírody
• Později pro nemajetné

b) Umělá (balzamování těla)

• Ponecháno pouze srdce a ledviny
• Uchování tvarů těla
• Na 70 dní uloženo do roztoku hydroxidu sodného

Náboženství:

• Polyteismus (regionální, celoegyptský)
• Nejrozšířenější = kult boha Re [Ra], Aton
• Bůh podsvětí = Usirev

Bohové buď:

1.  Antropomorfní podoba – jako lidé
2. Zoomorfní podoba – jako zvířata (např. kočky, sokol, krokodýl, šakal, skarabeus, hroch)
3. Většinou smíšená podoba

Písemnictví:

Písmo hieroglyfické

• Nejčastější = hieroglyfy (obrázkové písmo)
• Osvojila si ho malá vrstva
• 1822 rozluštění hieroglifů, rozluštil je Jean Francois Champollion pomocí Černé Rosettské desky, která byla nalezena vojáky Napoleona Bonaparta při jeho tažení do Egypta. Byla popsána hieroglify, démotickým písmem a řečtinou – texty byly totožné

Písmo Hieratické

• Dochází k zrychlení hieroglyfů, používáno při každodenní činnosti
• Praktický standart

Písmo Démotické

• Velice špatně se čte
• Ovládali jej pouze vybraní jedinci

Literatura:

• Od 4. tisíciletí př. n. l. se v Egyptě rodí leteratura
• Psali na hliněné tabulky, skálu, nejtypičtější materiál = papyrus
• Zpracovávala se do svitků, nejdelší svitek 147 metrů
• Náboženské texty – problematika cesty do podsvětí
• Texty pyramid
• Texty rakví
• Světské texty, básně, ódy, hymny, lyricko-epická díla
• Velice rozličná literatura
• Svitky mají jak úřední charakter (blížící se smlouvám dnešní doby) ,tak literární charakter – formuje se poezie, lyricko-epické prózy, eposy

Vzdělanost:

• Týkala se pouze vybraných sociálních skupin – písaři (fungovali i jako architekti, inženýři), kněží
• Vyspělé exaktní vědy (matematika – geometrie, aritmetika; přírodní vědy)
• Zěmepisné znalosti (zakreslovali poměrně přesně oblast Středomoří – zakreslili Severní Afriku)
• Astronimie – rozdělili rok na 365 dnů, sestrojili kalendář
• Lékařství – znalost lidské anatomie, vysoká úroveň, operace

Umění:

• Hodně specifické
• Svázáno různými pravidly – nejvíce ve výtvarném umění
• Postavy zabírány z profilu (stojící či sedící pozice)
• Typická strnulost – i u znázorňování zvířat
• Není umožněna svoboda tvorby

Sochařství:

• Spíše reliéfní ráz (spíše sošky menšího rozměru – zkrášlovací funkce, znázorňují historické osobnosti, plastiky posvátných zvířat)
• Typická polychromie = barvení soch (snaha o realistické znázornění)
• Nejčastější materiál= kámen, méně i dřevo
• Sochařství se promítá do reliéfů – sochařská výzdoba na stěnách – výjevy ze života, významné bitvy, důležité události pro Egypt
• Sfingy – lidská hlava, tělo lva. Posvátný význam, součástí výzdoby hrobek faraonů, vnímány jako ochránkyně. Podstata – reprezentují faraona, faraon je s nimy stotožňován
• Nejznámější hlídala vchod do hrobky Ramesse II.

Architektura:

Pyramidy:

• Z počátku hroby faraonů
• Později vznikají komplexy hrobek ve skále (údolí králů)

Zádušní chrámy:

• V blízkosti pyramid, hrobek
• Význam: rozloučit se se zesnulým
• 3 části (stejný plán pro všechny)
• První část – pylon (vstupní brána), druhá část – nádvoří (lemováno zdobnými sloupy), třetí část – hypostylový sál – směli tam pouze kněží (vykonávali zde zádušní obřad – rozdělen do několika částí, které byly rozděleny sloupy; nebyly pro veřejnost), téměř se nedochovaly
• Snahy vykrást hrobky faraonů