Indie

Geografické podmínky:

• silná izolovanost
• Jižní Asie na Indickém subkontinentu (Indie nebyla původně součástí Asie, její lytosferická deska se až později připojila k Asii – vzniká vrásnění – vzniká pohoří Himaláj na severu Indie)
• Himaláje = přirozená ochranná hranice, změna přírodních podmínek (vydatné deště, vysoká vlhkost, teplé podnebí) – to příznivě ovlivnilo zemědělství
• 4. tisíciletí př. n. l. příchod prvních zemědělců
• V Himaláji pramení 3 velké řeky (Indus, Ganga, Brahmaputra)
• Vyspělé zemedělství , řemesla – snaha obchodovat (vybudovali si pravidelné obchodní cesty)

Vývojové etapy:

1.  fáze: Harappská kultura

• 3. – 2. tisíciletí př. n. l. (cca 2300 – 1600 let př. n. l.)
• Nejstarší kultura na území Indie
• Především archeologické poznatky – naleziště Harappa a Mohendžodaro
• Není centralizovaná říše
• Měststké státy, města
• Centra kultury = města (stavěna podle jednotného plánu) – velice vyspělí

2 základní části:

1) Vlastní město:

• Obytná plocha
• Stavěna podle přesných plánů
• Ulice skládány pravoúhle
• Dlážděné cesty
• Různá škála budov
• Pestrý kulturní život
• Domy podobné nižším činžovním domům
• Propracovaný kanalizační systém – v domech byla koupelna, díky kanalizaci nedocházelo k znečišťování ulic

2) Citadela:

• Tvořená hradem/tvrzí
• Dvojí význam – buď sídlo panovníka nebo opevněné místo, které sloužilo obyvatelům města pro ochranu (pravděpodobnější)
• Mírumilovná
• Spíše výroba nástrojů
• Minimální armáda
• Vzdělanost – písemné záznamy, písmo protoindické (není rozluštěné)
• Jednotný systém měr a vah
• Vyspělé řemeslo (keramika, nástroje) a zemědělství (obiloviny, zelenina, soja, luštěniny, bavlna)
• Zánik kolem roku 1600 př. n. l.

Dvě teorie:

1) tzv. Přežití kultury:

• Kultura se nevyvýjela a neměla se kam vyvýjet

2) Pod vlivem cizích nájezdníků:

• Kočovné kmeny (Árijové), které přicházejí ze severu
• Árijové Indii neopouštějí, zůstávají v Indii a postoupili hluboko do vnitrozemí a usadili se u řeky Gangy – vznik nové kultury – tzv. Védské období

Védské období

• Zakládají ji Árijové
• Základem kultury tzv. Védy

Védy:

• Nejstarší písemné památky Indie
• V překladu Védy = vědění
• Rozdílné texty – historie, jak žili, zvyky, společnost, náboženské texty i sociálně politické texty
• Tvořené čtyřmi díly

Upanišády:

• Vznikají v průběhu 7. století př. n. l.
• Obsahují filozofické a náboženské texty
• Hlavní způsob obživy = zemědělství, přidává se i pastevectví (chov hovězího dobytka)
• Rozvinuté řemeslo
• Politická organizace – nám známá
• Vyvýjela se
• V 1. fázi samostatná města, spravována radou, kolektivní správou – později se do čela jednotlivých měst dostal pnovník tzv. Rádža – neomezený panovník
• Staroorientální despocie
• Nevzniká centralizovaná říše -pouze kmenová království, vjejich čele rádžové
• Úkol rádži = především ochrana obyvatelstva + expanze – měl vynikat jako válečník
• Titul rádži nemusel být dědičný
• Opírá se o byrokracii a armádu
• Vzniká dělení společnosti – tzv. varny

Varny:

• Tvoří se 4 varny, do kterých je společnost rozdělená
• Sociální imobilita – nelze se pohybovat po společenském žebříčku
• Varna byla dědičná

1) Brahmáni:

• Kněžská vrstva
• Zprostředkování kontaktu mezi obyvatelstvem a bohy
• Mohou vést náboženské obřady
• Většinou rádci rádžů

2) Kšátrijové:

• Bojovníci
• Odsud vybíráni nástupci panovníka
• Sloužili v Indické armádě

3) Vaišjové:

• Svobodní lidé, kteří se živili prací
• Obstarávají obživu pro celou společnost

4) Šůdrové:

• Nesvobodní lidé
• Nemají práva
• Nejhubší manuální práce
• Otroci
• Často vojenští zajatci
• Přetrvává do 1. tisíciletí př. n. l. – společnost se ještě více rozděluje na casty (sociální imobilita, přetrvávají do dnes) – podskupiny varn

Náboženství:

• Součástí Upanišád (filozoficko-návboženské texty) – odvozuje se z nich náboženství a filozofie
• Zdrojem/pramenem jsou hlavní 3 náboženství
• Typické je přírodní náboženství
• Dodnes pro Indy typické náboženské rituály

Brahmaismus:

• Nábožensko-filozofické učení
• postaven na myšlence koloběhu života – převtělování duší podle toho, jak se člověk choval

Buddhismus:

• Formuje se během 6. stol. př. n. l.
• Zakladatelem Gautami Siddharta (563 – 483 př. n. l.) z Šátrijské varny, syn Rádži, vzdává se svých privilegií a upřednostňuje askezi, usadí se na jednom opuštěném místě, medituje, cílem je ukončení putování jeho duše, aby dospěla k Nirváně
• Začal být označován jako Buddha = osvícený
• Vzdává se materiálních věcí, snaha docílit vyvrcholení duše
• Měl spoustu následovníků
• Formuje pravidlo Čtyř pravd, které říká jak se chovat
• Žije jednoduchým, chudým životem

Džinismus:

• Zakladatelem = myslitel Džina
• Během 6. stol. př. n. l.
• Směřuje k vykoupení duše
• Podobný Buddhismu, ale není tak přísný
• Většina příznivců se uchyluje do kláštera
• Vedou slušný, mravní život

Hinduismus:

• Náboženství bez zakladatele
• Formuje se během celé védské kultury, vychází z Véd
• Vede člověka k uctvívání bohů
• Dělí se podle toho, kterého boha uctívají
• Nejobsáhlejší = kult boha Višny (dnes až 80% Indickéjho obyvatelstva)
• Pracuje s koloběhem života

Literatura:

Eposy:

• Ramajána
• Mahabharáta

Magadská říše

• Formuje se v průběhu 6. – 4. stol. př. n. l.
• Rozkládá se od Nepálu až k řece Ganze
• Nejedná se o centralizovaný stát – tvořena shruba 16 samostatnými státy
• Neustále zde probíhají boje o moc
• 4. století př. n. l. předčasně zaniká po vpádu Alexandra Velikého, který Magadskou říši vyvrátil
• Rozvinutá společnost
• Především podél řeky Gangy
• Cechovní organizace řemesla
• Peněžní obchod
• Kolem roku 325 př. n. l. se znde formuje nový politický útvar – Maurijská říše

Maurijská říše

• 4. – 2 stol. př. n. l.
• Zakladatelem Čandragupta Maurja
• Jednotný centralizovaný stát

Panovník Ašóka

• 273 – 232 př. n. l.
• Dosjednotil Indii
• Největší rozmach říše – zaměřoval se na expanzi – cíl: vytvořit (sjednotit) Indický subkontinent
• Vláda moudrá, spravedlivá, ve prospěch obyvatelstva – snaha zvýšit životní úrověň obyvatelstva (myslel na potřebné obyvatele)
• Zakládal sirotčince, kláštery, nemocnice atd.
• Ašóka vládne pomocí ediktů – nechával je testa do kamene (mravní výnosy, pravidla slušného chování, důstojnosti, empatie)
• Po roce 232 př. n. l. se Ašókovi ideály bortí – vnitropolitický chaos + nájezdy znepřátelených kmenů např. Skytové, Parthové
• 184 př. n. l. rozpad Maurijské říše
• Nevzniká žádný významný politický celek, ten se formuje až ve 4. stol. n. l. – Guptovská říše (jednotný centralizovaný stát, středověká společnost na bázi feudalismu)

Kultura:

• Rozvoj Indické vědy – především exaktní vědy (přírodní vědy)
• Používali pí a desítkovou soustavu, pracovali s nulou
• Rozvinutá astronomie, měli kalendář – sloužil především k náboženským účelům
• Znalost anatomie lidského těla, vyspělé lékařství