Egypt

• Charakteristika – pro Egypt ve všech obdobích stejná

Geografické podmínky:

• Na severu pobřeží Středozemního moře, na východě Rudé moře
• Hlavní říční tok = řeka Nil
• Nudlovitý tvar – zejména podél řeky Nil (délka 1000 km)
• Nejhustěji obydlena delta Nilu
• Dělí se na Dolní (na severu) a Horní (na jihu) Egypt
• Suroviny: bohatý na suroviny,není problém s řemeslnou výrobou, stavební látky, zásoby drahých kovů

Zemědělství:

• Velicé příznivé podmínky – sklízejí dvakrát do roka
• Patří mezi nejvyspělejší oblasti světa
• Nil označován za životodárný Nil
• Zavlažovací a odvodňovací kanály – jsou připraveni na doby záplav i sucha
• Díky záplavám se obohacuje zemědělská půda
• Pěstování zeleniny (hlavní způsob obživy), ovoce (např. hodně oblíbená granátová jablka), luštěniny, obiloviny
• Jednoduché nástroje – dřevěný/železný hák
• Chov zemědělských zvířat: chov ovcí, oslů, skotu (hlavěn Dolní Egypt)
• Rybolov po celé délce Nilu, nejvíce na severu u Střředozemního moře

Řemeslo:

• Vyspělé
• Např. těžeřství (kovy, kámen, dřevo)
• Stavební ruch – díky dostatku stavebních materiálů
• Textilní řemeslo – zpracování látek (plátenictví – plátno, luxusní látky)
• Umělecká řemesla: šperkařství ,kovotepectví, kovolitectví, v menším množství výroba zbraní
• Točená, glazurovaná, bohatě a výrazně zdobená keramika
• Závislí na obchodu – obchod převážně Středozemní a Rudé moře
• Námořní velmoc
• Dříve typický výměnný obchod – převážně za měď, později za dřevo

Politický vývoj:

• Od 4. tisíciletí př. n. l. do 1. století n. l.

Predynastické období:

• Od počátku formování Egypta
• Nevystupují konkrétní vládnoucí dynastie
• Formují se sociální vrstvy
• Formují se základy
• 4. – 3. tisíciletí př. n. l.
• Egypt existujev podobě Horního a Dolního Egypta

Dolní Egypt:

• Spíše zemědělská oblast
• Delta Nilu, Fajjúnská oáza
• Pomaleji se vyvíjí spoječnost

Horní Egypt

• Oblast středního Nilu
• Spíše zaměřeni na řemeslo
• Pastevectví – větší množství oáz
• Převládá i lov

Společnost:

• Hodně rozvrstvená
• Hodně sociálních vrstev
• Spojeno s dělbou práce
• Existovali různí panovníci
• Základem – vesnické občiny = nejstarší způsob správy – správa pomocí vesnického kolektivu – později narůstají majetkové rozdíly = formování majetkové vrstvy – rodí se funkce vládců
• Po sjednocení bude jeden vládce

„Pyramida“ společnosti:

1) Faraon

• Vnímán jako ztělesnění bohů

2) Královští úředníci

• Byrokracie = úřednický aparát
• Podílejí se s panovníkem na vládě – faraon se obklopuje členy své rodiny
• Vezír = jakási pravá ruka faraonaa, královští pokladníci, dohlížiteli nad všemi stavbami ve státě

3) Správci krajů

• Nómy = kraje, územě-správní jednotky
• Určuje je fraon, aby vládli v krajích
• Palácové hospodářství, vybírají daně, soudci atd.

4) Písaři

• Velice často jediní lidé, kteří ovládali písmo, čísla atd.
• Plnili i fci. stavitelů a architektů
• Nejdůležitější úředníci u dvora

5) Kněží

• Důležitou ideologickou oporou faraona – utvrzování obyvatelstva o božském původu panovníka
• Udržovali kázeň a bázeň (poslušnost a strach)
• Jediní, kteří mohli vstoupit do Egyptských svatostánků (chrámů)
• Chrámy = centra vzdělanosti

6) Vojáci

• Zajišťují klid v zemi
• Ochrana země před cizími nájezdníky

7) Řemeslníci

• Osobně svobodní
• Povinnost odvádět daně, dělat práce atd.
• Sochaři, právníci, lékaři apod.

8) Zemědělci

• Povinné odvody vůči státu
• Rekrutují se z nich dělníci

9) Otroci

• Nesvobodní
• Pocházejí většinou z expanzivní politiky
• Dělají nejtěžší práce
• Na konci archaického období sjednocení Horního a Dolního Egypta – sjednotitelem se stal faraon Meni
• Meni položil základyy faraonské moci ve státě, zakládá město Mennofer (Menfis) – později sídelní město faraonů

Stará říše Egypta

• 2700 – 2180 př. n. l.
• Faraon Džoser – nechal postavit 1. egyptskou pyramidu – nestarší pyramida (Džoserova pyramida)
• Vzniká také největší egyptská pyramida tzv. Chefuova (Cheopsova) pyramida
• Položeny základy egyptského náboženství – polyteismus (existují i regionální božstva)
• Formuje se kult nejvyššího boha Ra [Ré]
• Usíres = bůh podsvětí
• Vznikají posvátné a náboženské texty – připravují člověka na smrt (usnadňují jim cestu do posmrtné říše) – např. Knihy rakví (pohřební texty)
• Na konci říše problémy dynastického řádu – boj potomků o moc => dynastická krize – oslabená moc Egypta
• Vymyšlena funkce správce Horního Egypta (volený úředník) – správce a šlechta získávají moc => moc faraonů se zmenšuje
• 2180 př. n. l. zaniká – rozpadem Egypta začíná První přechodné období

První přechodné období

• Končí ještě ve 3. tisíciletí př. n. l.
• 2040 př. n. l. obnoveno sjednocení Egypta
• Ve městě Véset se formuje nová vládnoucí dynastie

Střední říše

• 2040 – 1786 př. n. l.
• Zakaldatel faraon Inintuhotep
• Hlavní město = Véset
• Vnitřní reformy
• Důraz na stabilizaci státu
• Podpora zemědělství
• Důraz na obranu Egypta (Egypt pod útoky okolních nepřátelských kmenů z Núbie, Libie, Sinaje
• Vystavovány tzv. Vládcovy zdi (soustava pohraničních pevností)
• Reforma otázky nástupnictví – snaha zabránit dynastické krizi = vytvořena funkce spoluvladaře (faraon si zvolil nástupce ještě za svého života)
• Posílení dálkového obchodu – z Egypta se stává obchodní mocnost – nejdůležitější oblastí = středozemní moře
• Navázání obchodních styků s Krétou (Řeckými ostrovy)
• 18. stol. př. n. l. – vnitropolitické problémy – vladaři mají problém se šlechtou
• Do Egypta ze severu začínají pronikat kočovné kmeny Hyksósů (kmen Hyksů) – porážejí několikrát Egyptskou armádu. Hyksové používají jízdní lučištníky, dvoukoláky (válečné vozy)
• Egypt je Hyksósy rozvrácen

Druhé přechodné období

• Tzv. období Hyksů
• Hyxósové převzali egyptský způsob života
• Hyksové posilují a obohacují Egyptskou armádu

Nová říše

• 1560 – 1080 př. n. l.
• Nejvrcholnější období Egyptských dějin
• Silné vládnoucí dynastie
• Egypťané svrhli panství Hyksósů
• Do čela se dostává město Veset
• První panovník = faraon Ahmos I. – obnovil vládu egyptských faraonů, stabilizace egypta
• Egypt = jeden z nejmocnějších států tehdejšího světa

Faraonka Hatšepsovet

• Vládla v 15. stol. př. n. l.
• Faktická vládkyně Egypta – stává se regentkou svého syna (regentská vláda = vláda za nezletilého následovníka trůnu)
• Její syn (následník trůnu) = Thutmose II.
• Rekonstrukce Egyptských měst, chrámů
• Hatšepsovet vládla20 let, nechtěla se vlády vzdát – Thutmose III. jí musel odstranit
• Navazuje ochodní styky
• Neusiluje o expanzi – zaměřuje se na revitalizaci Egypta

Thutmose III.

• Expanzivní politika
• Buduje především silnou armádu
• Snaha o rozšíření území Egypta
• Podmanění Núbie (jižně od Egypta)
• Podmanění území východního pobřeží Středozemního moře, podmaňuje si říši Mittani, dostává se do Malé Asie až k Eufradu
• Ekonomická a hospodářská krize – zaapomíná na vlastní stát, soustředí se pouze na armádu, v Egyptě se proti němu buduje opozice – využívají toho především kněží (kněžská opozice proti panovníkovi)
• Kněží získávají moc na úkor panovníka – velká část pozemků spadá pod kněží a chrámy – pozvolný přechod k chrámovému hospodářství
• Krize o moc mezi kněžskou a vládnoucí vrstvou

Amenhotep IV.

• Nedochovali se témeř žádné prameny
• Poštvalsiproti sobě většinu Egypta
• Náboženský reformátor – zakazuje polyteismus
• Všichni Egypťané musí uznávat pouze boha slunce Atona
• Amenhotep si mění jméno na Achnatona
• Zakládá  nové sídelní město Achetaton
• Boří chrámy starých bohů
• Nutí nahradit celoegyptská božstva regionálním božstvem
• Nezabývá se domácí ani zahraniční politikou
• Egypt nevěnuje pozornost svým spojencům – spojenec říše Mittani dobyta Chetity
• Velká opozice – vystupuje proti němu i armáda – Achnaton (Amenhotep) je zavražděn
• Zaniká kult boha Atona
• Jeho manželka královna Nefertiti (pokládána za nejkrásnější egypťanku)se přidává na stranu opozice vůči Achnatonovi
• 1912 objevena hrobka Nefertiti
• Po smrti Achnatona nastupuje na trůn jeho syn Tutanchamon

Tutanchamon

• Nastupuje na trůn v 9 letech – na začátku regentská vláda – sestává se z vysokých vojenských hodnostářů – vládne Haremheb
• Tutanchamon umírá v 17/18 letech
• Nejčastěji se uvádí, že umírá na pád z koně
• Podle 2. teorie byl otravován
• Nikdy se nedostal k vládě
• dochovala se jeho hroka – objevenav roce 1922 – známý je sarkofág, který je vykládán zlatem, na obličeji měl posmrtnou masku
• Po Tutanchamonově smrti zůstává vláda v rukou Haremheba

Haremheb

• Nastupuje tzv. vojenská dynastie
• snažil se obnovit pořádek v zemi, snaha posílit královskou (faraonskou) moc
• Vybral si nástupce, je zakladatelem Ramesovské dynastie
• Jeho nástupce = Ramess II. Veliký

Ramess II. Veliký

• Egypt se opět stává velmocí
• Obnovuje expanzivní politiku – především do oblastí východního Středozemního moře (Blízký východ) a do Malé Asie – bo s říší Chetitů – 80. léta 13. století př. n. l. bitva u Kadeše – vznikla zde nejstarší dochovaná mírová smlouva, jsou tam vymezeny podmínky míru a zavázání vzájemné pomoci. Řeší se tam i problematika otroctví (výměna otroků, pokud utečou z jedné spojenecké země do druhé spojenecké země)
• Ramess II. pojal za menželku dceru Chetitského krále

Rames III.

• Poslední panovník Střední říše egyptské
• Snaží se pokračovat v expanzivní politice
• Egypt na severu pod útokem mořských národů (označování nepřátel, kteří útočí z moře, ale i národy, které se formovali na ostrovech) – útočí např. Thrákové
• Ramessovi III. se je daří udržet pod kontrolou a odráží je
• Ze zajatců nedělá otroky, ale dělá z nich své žoldnéře – Egyptská armáda se stává armádou cizineckou
• Oslabena síla Egypta na úkor cizinců
• Kulturní rozkvět: sochy a sochařské reliéfy Nefertiti, rozvoj písemnictví – stavba knihoven (vzniká i diplomatická knihovna)
• Po jeho smrti dochází k rozpadu Egypta na několik samosprávných celků pod nadvládou kněžích, kteří si udržují vládu nad obyvatelstvem
• Decentralizace – postupný rozpad Egypta (moc v rukou úředníků)
• 8. století př. n. l. Egypt ohrožován cizími nájezdníky z oblasti Sýrie – rozpad Střední Egyptské říše – počátek přechodného období – příchod Novoasyřanů

Přechodné období (Novoasyrská říše)

• Sais – politická kultura
• Saijská dynastie – potupění Egypta (stále cizí panovníci) => povstání proti vládě
• Znovucentralizace Egypta
• Sájská dynastie = zakladatelé Pozdní říše

Pozdní říše

• Během 6. stol. př. n. l. Asyřané z Egypta vyhnáni – do Egypta se tlačí Perská říše
• Peršanům se podařilo dobýt Egypt v roce 525 př. n. l. v bitvě u Pelusia
• Zaniká vláda Asyřanů – Egypt se stává perskou satrapií – potlačování Egyptské kultury a Egyptského obyvatelstva – Egypťané se sice bouří, ale Egypt „osvobodil“ až okolo 321 př. n. l. Alexandr Veliký – Alexandr vítán jako osvoboditel
• Egypt se stává součástí říše Alexandra Velikého, Alexandr = kosmopolitní člověk (bral lidi a národy jako rovné)
• Alexandr uznával Egyptskou kulturu, hodnoty, normy – obohatil a ukázal  jim Řeckou kulturu – smíšení Řecké a orientální kultury
• Alexandr zakládá v Egyptě město Alexandrii
• 323 př. n. l. Alexandr Veliký umírá – rozpad jeho říše
• V Egyptě boj o moc
• 305 př. n. l. se krize v egyptě vyřešil, moc nad Egyptem získal bývalý velitel Alexandrovi ochranky – diadok Ptolemaios I.

Ptolemaios I.

• Zakládá poslední vládnoucí dynstii v Egyptě
• Obnovil autoritu faraonů
• Po vzoru Alexandra Makedonského  respektoval Egyptskou kulturu – vládnul jako Egypťan
• Kulturní mecenáš – podporovatel umění, snaha o rozvoj umění, snaha o propojení Řecké a Egyptské kultury
• Rozvoj města Alexandrie – na přelomu 4. a 3. stol. př. n. l. stává se jedním z nejvýznamějších měst
• Alexandrijská knihovna = největší knihova – uchováno celé dílo Aristotela
• Maják na ostrově faros = jeden ze 7 divů světa
• 3. – 2. stol. př. n. l. problémy Egypt orientální mocnost, na západě politický konkurent Řím. Řím = hegemon, Ptolemaiovci vládnou v Egyptě až po rozpad Egypta, ale jsou dosazováni Římany

Ptolemaios XIII.

• Bratr Kleopatry
• Snaží se o nezávislost na Římu (Řím v období prvního triumvirátu)
• Do Egypta utíká Caesarův odpůrce Pompeius
• Ptolemaios XIII. podporuje Pompea – Caesar útočí na Egypt (popisování jako Římsko-alexandrijské války)
• Knihovna v Alexandrii byla vypálena
• Caesar poráží Pompea a Ptolemaia XIII. a na trůn Egypta dosazuje Kleopatru (Kleopatra VII.)

Kleopatra VII.

• Egypt a Řím jsou spojenci
• Kleopatra a Caesar se sbližují – mají spolu syna Caesariona a dvojčata
• 44 př. n. l. Caesar zavražděn – v závěti ustanovuje svým nástupcem svého nevlastního syna Octaviana

Druhý triumvirát

1. Octavianus Augustus – západní provincie
2. Marcus Antonius – východní provincie (i Egypt)
3. Lepidus

• Marcus Antonius se sbližuje s Kleopatrou
• 31 př. n. l. námořní bitva u Aktia – Egyptská flotila + lodě Marca Antonia prti lodím Octaviana – nepochopení rozkazů ve flotilách Kleopatry a Marca Antonia => Octavianus vítězí, MarcusAntonius umírá v bitvě, Kleopatra spáchala sebevraždu
• 30 př. n. l. se Octavianus Augustus stává neomezeným panovníkem Římské říše