16.století v Evropě

– století plné změn

Francie

– předtím, než byl Filip II.Dobrý zajat, tak rozdělil Francii pro syny Karla a Filipa
– Filip má tzv. Burgundskou zem

Burgundsko

Filip — Jan — Filip Dobrý

Filip III. Dobrý

– začal dobývat celou Evropu, rozšiřoval se na východ, chtěl obsadit Švýcarsko (bylo to pouze společenství pár vesnic = nic významného)
– začala válka Švýcarsko XXX Burgundsko
měla to být jasná výhra pro Filipa, ale po 20-tri letech bylo Burgundsko poraženo i když mělo nejlepší armádu v Evropě
Švýcaři vyhráli díky tomu, že znali terén a byli otužilí
Filip Dobrý v této válce zemřel a válku dokončí syn Karel Smělý

1477 – bitva u Nancy – v této bitvě zemřel Karel(armáda se rozutekla a nechala ho tam)

– tímto rod vymírá po meči
– od této chvíle byla Švýcarská armáda velmi žádaná po Evropě (Vatikán)
– Burgundsko zdědila Marie Burgundská = od té chvíle byla žádaná, ale už byla zasnoubena s Maxmiliánem Habsburským = Habsburkové získali bohaté území

Habsburkové

Zikmund — Albrecht — L.Pohrobek — Fridrich III. — Maxmilián

Maxmilián Habsburský

– vlastní Burgundsko (Flandry) a Rakousko
– dokázal si Burgundsko udržet i po smrti Marie
– měl syna Filipa Sličného

Filip Sličný

– oženil se s Janou Šílenou (dcera I.Kastilské a F.Aragonského)
Jana měla 2 bratry, kteří zemřeli a tak všechno zdědila
– získal další území pro Habsburky (Španělsko a Jižní Ameriku)
– měli syny Karla, Ferdinanda a dceru Marii
– Filip brzo zemřel

1515 Dědická smlouva

sepsal ji stále žijící Maxmilián (hlava rodu) – díky této smlouvě dostali Habsburkové ještě České země a Uhry
Vladislav Jagellonský – Ludvík, Anna
měla být svatba Ludvík+Marie a Anna+Ferdinand
Ferdinand si ji vzal s podmínkou, že dostane kus území pro sebe

V roce 1526 se rozdělila Habsburská země na 2 větve:

1.španělská větev (Burgundsko, Španělsko, J.Amerika) – vlastnil Karel
2.rakouská větev (české země, Uhry, Rakousko) – vlastnil Ferdinand

– tyhle 2 větve se zde táhnou přes 200 let

Nástup Renesance

– nový životní styl v Evropě; nové myšlení a vnímání

Středověká filosofie:

– středověká filosofie se dělí na: patristiku(sv.Augustin) a scholastiku(Tomáš Akvinský)

Patristika – jak má vypadat náboženství a církev (vymýšlí dogmata)
Scholastika – snaží se dokázat dogmata

– „život na Zemi není důležitý! Důležité je až to, co je po smrti“
– nejdůležitější je posmrtný život a věci kolem něj (kolik andělů se vleze do jehly,…)
– příchod Arabů a nové objevy přináší to, že lidé začínají myslet trochu jinak

P.Abelard

– považován za prvního renesančního filosofa; napsal dílo: Heloisa (podobné jak Romea a Julie ve středověku)
– renesanční myšlenka: „když jsem v kostele, nemyslím na Boha ale na tebe Heloiso“

R.Bacon

– začíná studovat přírodovědu
– mezi jeho nápady patří: zvětšovací sklo = lupa,…

F.Bacon

– „spalte všechny knihy o vědě – musí se začít znovu“

Erasmus Rotterdamský

– dílo Chvála bláznovství – vysmívá se evropskému myšlení – je hloupé

W.Occam

– „Occamova břitva“ – princip logické úspornosti

Mikuláš Kusánský

– zavádí vážení; navrhuje změnu náboženského kalendáře; špička církve – zkoumá svět!

Mikuláš Koperník

– Heliocentrická soustava

Galileo Galillei

– prosazoval Heliocentrickou soustavu; objev, že Země je kulatá

G.Bruno

– prosazoval, že vesmír je nekonečný a že Země letí vesmírem bez smyslu – byl upálen
– vynález knihtisku (Johan Guttenberg) – možnost šíření informací
– objevné cesty (zjištění, že svět je větší)
věří se, že Bůh stvořil svět, ale žijí indiáni, kteří vůbec neví kdo Bůh je

Humanismus

– „člověk je svobodný“; Bůh mu nedává žádné úkoly
– člověk by měl žít na tomto světě v přepychu, pohodlí, měl by vidět krásu – počátek umění = všechno je krásné
už se nesoudí po tom, jestli se to líbí Bohu
– podle renesance není Bůh až tak důležitý; existuje, ale máme svobodnou volbu rozhodování
– „renesanční člověk = aktivní, zvědavý, chytrý“

Jakub z Lobkovic

– typický renesanční člověk – poznává Zemi, cestuje (1.Čech v pyramidě,…),…
– v 16.století začíná církev mnohem více zpřísňovat pravidla
– v renesančním umění se začíná používat Perspektiva (vzdálenost na obraze)
– v této době tvořili: Da Vinci, Michelangello, D.Alighieri, Petrarca,…

16.století v Evropě