Literatura v období baroka, klasicismu, osvícenství a preromantismu

Literatura v ob. baroka, klas., osvíc. a preromant.

Manýrismus – přechod mezi renesancí a barokem, usiluje o tvorbu podle nejlepších osvědčených způsobů a metod, využívá osvědčené prostředky a postupy, jak v umění, tak v literatuře, důraz kladen na vnitřní zážitky a prožitky umělce, neinspiruje se tolik přírodou, ale spíš vlastní představivostí a zkušeností druhých, vyumělkovanost, květnatost, mnohdy přemrštěnost => vznikají parodie na tento tzv. preciózní styl – Moliére, Směšné preciózky

Baroko

nenaplnění optimistických představ renesance, náboženské války, 30-letá válka => lidé se upírají více k Bohu, pocit životní nejistoty, pol. 16. stol., mnohým se zdálo baroko groteskní, přehnané, lidé nosili masky, pudrovali se, těžké parfémy, paruky, umělé pihy, bizardní, směšné, vyumělkované, vše je umělé, pocit odcizení

=> vznik v průběhu pozdní renesance ve Španělsku, mystická tvorba – blízko k Bohu

směr v literatuře, architektuře, umění
ponechává si s renesance touhu po poznání, lidé se vrací k víře v Boha, ten jim má pomoci v jejich zoufalém pocitu po třicetileté válce
katolická církev podporuje umění, architekturu, literaturu, jejím prostřednictvím se snaží ovlivňovat člověka, aby se k ní přidal => velikost, mohutnost, ohromit, velkolepost, oslava Boha a jeho velikosti, kontrasty, barvy zlatá a černá, barevné obrazy, sochy jako v extázi, vzhlíží k Bohu, znázornění citových stavů, v pohybu
snaha propojit nebe a zemi, náboženské, silné, setkání s Bohem a jeho dokonalostí
lidská duše touží splynout s Bohem
představy posmrtného života jako věčné radosti, pojetí smrti jako všední záležitosti, snaha se na ni připravit
důraz na detail, kontrast, barvy

=> hlavní znaky baroka:

kontrasty, dramatičnost, drastické zachycení lidské bolesti a utrpení, nadsázka, detaily a efekty, symboly, alegorie, květnatost stylu, slovní hříčky, dlouhá souvětí, novotvary
cílem je ohromit člověka, působit na jeho smyslové vnímání
odvrací se od přírody, zaměřují se hlavně na své vnitřní zážitky, prožitky, zkušenosti
člověk je oproti Bohu malý, proměna vnímání Boha a člověka oproti renesanci

Protireformace – vrcholí v období baroka, rozkol křesťanské církve

ŠPANĚLSKO

Pedro Calderón de la Barca

dramatik, literát, kněz, stoupenec katolicismu
protipól Lope de Vegy, ukázněné a sevřené vyjadřování oproti živelnému Vegovi
přelom renesance a baroka, využívá Vegovi předlohy z Fuente Ovejuna ke hře *Soudce Zalamejský
vrcholem tvorby nábožensko-filosofická dramata

*Život je sen – problém lidské předurčenosti osudu a svobody, bytí je v něm pojato jako snění, královský syn je předurčen ke zlu, proto je otcem spoután a vězněn

děj: princ uvězněn ve věži, osud – bude krutý následník trůnu, proto ho otec zavře, je to ale jeho jediný dědic a tak ho zkusí pustit, princ je zmatený, všichni se mu klaní, nechápe to, podlomení psychiky, chová se jako zvíře, divoký, nechá zabít spoustu dvořanů, uspí ho a zavřou ho zase pdo věže, neví co je sen a realita

Sv. Terezie z Ávily

řeholnice, básně a literární tvorbu směřuje k Ježíši, vzhlíží k němu jako ke svému milence, po tělesné stránce

Luis de Gorgona y Argote

básník, deformuje slova, přetváří je, slova mají být opravdová, zachytit extázy
gongorismus – nápodoby toho, co dělá španělský básník, aby podtrhl význam slov, hra se slovy

ITÁLIE

Torquato Tasso

*Osvobozený Jeruzalém – nábožensko-hrdinský epos, epopej (=rozsáhlá báseň), myšlenky a vzory antiky, částečně ještě renesanční autor, na hranici renesance a baroka – náboženský prožitek x symboly antiky, fascinace, o první křížové výpravě, obléhání svatého města, podobný motiv jako obléhání Tróje, taky je tam krásná dívka, která okouzlí mnoho mužů jako Helena, dobrodružství a milostné scény, hlavní hrdinka se nakonec obrací na křesťanskou víru

Commedia dell’arte

profesionální komedie založená na improvizaci, kostra hry byla vždy stejná, stejné postavy, herci hráli většinou jednu postavu celý život, ustálené výstupy různých postav, vztahy postav navzájem, zvýraznění povahy postav líčením a kostýmy
vzniká v Itálii, přelom renesance a baroka, jezdí po světě a šíří divadelní umění
nejznámější postavy Arlecchino – harlekýn, Colombina, Dottore – doktore, Pantalone – kupec, Brighella – sluha
dál ji posunuje Moliére a Goldoni

ANGLIE

John Milton

vrcholné baroko, filosofické dílo, opírá se o bibli, kterou vykládá po svém
odmítá dogmata, píše o náboženských, politických a sociálních problémech
republikán, vyznavač svobody, tajemník Olivera Cromwella

*Ztracený ráj – epos, životní dílo, název odkazuje k biblickému příběhu Adama a Evy, základní téma neposlušnost a trest, postaví proti Bohu Satana, Satan do ráje v podobě hada, který svede Evu k ochutnání jablka poznání, lucifer se nezalíbil Bohu, nesmířil se s trestem od Boha, důležitá pro české národní obrození – přeložil J. Jungmann, ukázal, že čeština je schopná zachytit emoce, má pro to dostatečnou škálu slov

– Milton je inspirací pro romantiky

FRANCIE

Akademie pro umělce z níž vycházeli literáti, malíři, hudebníci
Baroko se Francii vyhnulo, vše směřuje k panovníkovi Ludvíku XVI.
literární život ovlivňují salóny, z nich špičky kulturního a literárního života

NĚMECKO

také motivy životního bloudění, ztroskotání, odvratu od světa

Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen

*Dobrodružný Simplicius Simplicissimus – nejvýznamnější román německého baroka, soubor několika knih, život hlavního hrdiny poznamenán hrůzami třicetileté války, autobiografické vyprávění člověka prosté mysli (z lat. Prosťáček Nejprostší), za války unesen vojáky, nakonec se odvrací od světa a žije jako poustevník

ČESKÉ BAROKO

doba pobělohorská, po pražské defenestraci, 1621 Habsburkové ztrestali odboj popravou na Staroměstském náměstí, nekatolickému obyvatelstvu zabavili majetek, museli buď přejít ke katolictví nebo opustit zemi, odchod nekatolické inteligence
rozdělení české literatury na dva proudy – exulantskou (zahraniční) a domácí
domácí spojena s katolictvím, podporovala rekatolizaci
úpadek literární, kulturní, vzdělanci nuceni k emigraci, chybí i čtenáři
vše pod dozorem jezuitského řádu
oslabení českého jazyka, poněmčování v důsledku vlády Habsburků, hlavně za Marie Terezie a Josefa II.

barokní tvorba u nás:

převládá náboženská tvorba – duchovní písně, kázání, legendy
naučná literatura – historická
snaha o jasné vyjádření myšlenky díla, přibližování ke čtenáři, snaha o pokatoličtění obyvatelstva
kulturní rozvoj řídí Jezuité, divadlo má sloužit také jako agitační prostředek

Jan Amos Komenský

vrcholná postava exulantské literatury a celého českého baroka
kněz a učitel Jednoty Bratrské, náboženská a politické perzekuce, donucen opustit zemi, snaha bojovat proti habsburské moci
studoval v Německu díky svému nadání, biskup jednoty bratrské, pedagog, filosof, literát, historik, teolog, spisovatel, jazykovědec, politik
psal česky, později latinsky, po emigraci psal většinou latinsky
na přelomu renesance a baroka, napůl barokní a napůl renesanční autor
1628 opustil zemi, do polského Lešna, tam tvoří, převážně latinsky
obrovské osobní neštěstí, zemřela mu žena a děti, utišení hledá v labyrintu, nakonec mu dochází, že jediné východisko je obrátit se k víře a k Bohu, svět kolem je hrozný

Snaha o nápravu společnosti:

hlavním směřováním pro něj bylo přiblížení se k Bohu, jeho moudrosti a lásce, k tomu chtěl vést celé lidstvo, toužil po nápravě světa, pracoval na díle, encyklopedii veškerých poznatků o světě *Pansofii (vševědě)
zabýval se usilovně nápravou světa, společnosti, člověka

* Obecná porada o nápravě věcích lidských

Pedagogická díla:

především všestrannost výchovy a vzdělávání, psal v exilu česky, doufal, že se vrátí, vyšly latinsky
rozdělil studenty do několika věkových kategorií, měli se učit podle svých schopností
výuka od nejsnazšího k nejsložitějšímu
názornost výuky, opírat se nejen o výklad ale i přímou zkušenost
dítě chápal Komenský jako sobě rovného, důraz na rozvíjení smyslové i rozumové stránky, duchovní i tělesné
právo na vzdělání mají všichni, chudí i dívky

Orbis pictus – Svět v obrazech, snažil se odstranit ze škol mechanické memorování slovíček, chtěl ho nahradit snadnějším učením pojmů z věcí vnímaných smysly; vyučování má být snadné a zábavné
Schola ludus – Škola hrou, soubor školních her usnadňujících učení a pochopení látky, studenti hráli divadelní hry
Dveře jazyků otevřené
Nejnovější metoda jazyků
Didaktika – soubor Komenského vychovatelských spisů

Česky psaná díla:

jsou více osobní než latinská, vypisuje se ze svých bolestí souvisejících se stavem společnosti, církve, národa a s postavením člověka ve světě, nespokojenost, od labyrintu jasně barokní

Listové do nebe – poukazuje na sociální bezpráví, soubor pomyslných dopisů, které posílají chudí a bohatí Kristovi do nebe
Truchlivý – naříkání nad žalostným stavem vlasti a církve
Labyrint světa a ráj srdce – nejvýraznější dílo Komenského, založeno na alegorii, vypravěči je dovoleno vstoupit do města (symbol světa) dříve než si vybere své povolání, poznává život nejrůznějších společenských vrstev, poutníkovi jsou nasazovány brýle mámení zkreslující skutečnost, poutník vidí přetvářku, násilí, podvody, bezpráví, je zoufalí, opouští proto labyrint světa a uchyluje se do ráje svého vlastního srdce, obrací se ke Kristovi, kde hledá utišení, v srdci má jedinou jistotu, lásku k Bohu, od zmateného děje města, špíny, podvodů do kontrastu harmonie při setkání se s Bohem

– původně mělo být dílo čistě náboženské, ale má beletristické rysy, bohatý jazykový projev, projevuje se zde cit k českému jazyku, využití kontrastů, výrazně barokní dílo

O poezii české – jeho názory a teorie, např. přepisuje žalmy, přebásňuje je

Duchovní lyrika

Václav Michna z Otradovic

hudební skladatel, autor písňových textů, ukolébavky, koledy, milostné duchovní písně
varhaník, doplňoval hudbu básněmi, navazoval na zahraniční i domácí lidové písně
významným motivem je duchovní láska k Panně Marii, Kristu
*Svatonoční muzika, Česká mariánská muzika – dva kancionály
*Loutna Česká
*Chtíc, aby spal – nejznámější Michnova píseň dodnes, na Vánoce

Bedřich Bridel

*Co Bůh, co člověk? – srovnání boží dokonalosti s nicotou lidské existence

Václav Jan Rosa

tvůrcem česko-latinsko-německého slovníků, který byl důležitým pramenem pro Jungmanna
vymýšlí novotvary, aby zbavil češtinu slov cizího původu

Naučná literatura

Bohuslav Balbín

psal latinsky, cítil se jako český vlastenec, všestranný umělec, vztah k národu stavěl nad náboženské přesvědčení
přílišná láska k národu, jezuita s vlasteneckým smýšlením, vlastenectví staví na vyšší úroveň než víru, perzekuován

*Rozmanitost z historie království českého – souborné vlastivědné dílo

*Rozprava na obranu jazyka slovanského, obzvláště českého – zdůrazňuje zhoršující se postavení češtiny a českých zemí

Puristé, brusiči – snaha vybrousit český jazyk, zbavit ho cizích slov, novotvoření slov, spojování po vzoru němčiny, slova ale byla už zaběhlá, neujalo se to, spíš to mělo negativní vliv na jazyk

Drama

sloužilo především Jezuitům pro agitaci náboženství
okázalost, pompéznost her v barokním stylu, naproti tomu i prostší dramata

Pololidová a lidová tvorba

Pololidová tvorba – interludia = mezihry, krátké frašky vkládané mezi vážné hry, pak už i samostatně hrané, písmácké paměti, kramářské písně – kramář, potulný obchodník ukazoval publiku obrázky s jednotlivými motivy děje, vraždy, katastrofy, zázraky
Lidová slovesnost – vznik nových pohádek, pověstí, proroctví, lyrické písně, balady, loutkové divadlo

Klasicismus

absolutistické monarchie vznikají v řadě evropských zemí, důraz na rozum – racionalismus (Descartes), v té době vzniká v umění a literatuře klasicismus
příklon k antickým vzorům, důraz na jasnost, uměřenost, harmonii, potřeba řádu, pravidelnost
na rozdíl od renesance chápou klasicistní umělci antiku jako něco, co už pominulo, už se neobrodí, můžeme se za tím jen ohlížet
vznik ve Francii v 2. pol. 17. stol.
inspirace Aristotelovou Poetikou, umění chápáno jako napodobení přírody, vnímají ji jako jev, jehož podstata je neměnná, z toho vycházel jediný správný pohled na svět, normy pro psaní, forma se má řídit pravidly určenými rozumem
umění má zachycovat to, co je stálé, obecné, nadčasové, potlačování chaosu a živelnosti

Vysoké literární žánry:

epos – rozsáhlá epická skladba, většinou veršovaná, jeden ústřední hrdina
tragédie
óda -oslavná lyrická báseň nebo píseň
- historická témata, nadčasové myšlenky, tragické konflikty, vnitřní rozpory hrdinů
- monumentalita, vznešenost, vybraný slovník, poezie, idealizace skutečnosti
- dodržování zákona tří jednot – místa, času, děje

Nízké literární žánry:

bajka – alegorické vyprávění ve verších nebo próze, které má přinášet mravní ponaučení, poselství, výchovný charakter, postavy většinou zvířata
satira – literární žánr využívající humoru, ironie, hyperboly, kritika, často mravní ponaučení nebo hrozba hříšníkům
komedie, píseň
- běžná životní témata, zajištění obživy, hovorový jazyk, postavy z nižších vrstev
- různé literární typy – lakomec, hrdina, ctnostná žena…
román – mimo schémata, ale také se na něj vztahovaly hlavní zásady klasicismu

FRANCIE

vrcholem klasicismu dramatická tvorba – není okázalé jako v baroku, zaměřuje se na prožitky v lidském nitru
pro náměty sahá do antiky, rozděluje žánry na vysoké a nízké, pevný řád a pravidla
historické náměty, silná individualita (člověk už není zanedbatelný, je víc než součást pozemského světa), vnitřní konflikty jedince

Pierre Corneille [kornej]

* Cid [sid] – tragédie, upozadění válečných vnějších konfliktů, do popředí konflikt povinnosti vášně, hrdinové podřizují city společenským normám, zákonům rodové msty, dát přednost rozumu nebo citu? klasicismus dává přednost rozumu, pokud je v tom nějaký problém, vstoupí do toho král – symbolizuje správné rozhodnutí

Jean Racine [rasin]

* Faidra – tragédie, hrdinové podléhají svým vášním, ústřední postava rozporná bytost, nevlastní matka se zamiluje do nevlastního syna, ten ji odmítá, pomluví syna před králem, nakonec pohár jedu vypije sama, otec syna prokleje

Moliere (Jean-Baptiste Poquelin)

neúspěch v psaní tragédií, proslavil se nakonec poeziemi, paradoxně je jedním z nejznámějších tvůrců té doby, rozesmát ale i poučit publikum, netrvá na původním námětu
herec, dramatik, režisér, divadelní ředitel, vystudovaný právník
pseudonym aby nepošpinil vlastní rodinu pracující na královském dvoře, divadlo nedůstojné
spory s vysokou šlechtou a církví, podpora panovníka
zemřel na jevišti, když hrál ve své poslední hře Zdravý nemocný
v mnoha hrách vystupuje i Ludvík XIV. – král slunce, v jednom baletu hrál slunce

Dílo:

vychází z antických komedií (Plautus), lidových frašek, commedie dell’arte
nejdříve napodobuje, potom své vlastní
všímá si společenského postavení, vlivu prostředí, lidských vlastností
postavy schopné vývoje, nejsou neměnné
náměty – pro něj vše, co je pokrytecké, nepřirozené, útok na lidskou hloupost, podřízenost ženy v manželství, špatné vlastnosti, lakotu

Lakomec – asi nejznámější postava, lakomý měšťan Harpagon, chce se oženit s mladou dívkou o kterou stojí jeho syn, své děti nutí k sňatku bez lásky, posedlý penězi a majetkem, obviňuje své děti z toho, že chtějí jen peníze, nedává jim, služebnictvo chodí otrhané, nemají co jíst a Harpagon si své peníze škudlí, silnější vztah k penězům než k lidem, zaměnění hodnot, námět od Plauta – Komedie o hrnci
Zdravý nemocný – píše na konci života, ve stáří, šarlatánství lékařů, a hypochondrie spojená s vypočítavostí, předstíral smrt, ale v té hře opravdu zemřel
Tartuffe [tartyf] = svatoušek, pokrytec – vyostření vztahu s církví, legrace z církve, král se smál a líbilo se mu to, ale na nátlak církve hru zakázal
Don Juan – odsuzuje cynismus a krajní individualismus
Misantrop – studie člověka, který je zastáncem pravdy a upřímnosti, zamiluje se do ženy ztělesňující přetvářku
Směšné preciózky – vysmívá se francouzským dámám zakládajícím literární salóny, vysmívá se precióznímu stylu

Pohádky

ve Francii v období klasicismu významné, určeny spíš dospělým, na konci mravní ponaučení
lidová vyprávění se dostávají mezi literaturu vycházející knižně, úspěch
často vystupují víly, buď hodné nebo zlé

Charles Perrault [šarle peró] * O šípkové růžence, O červené karkulce – nakonec sežrána vlkem, ponaučení pro mladé dívky, ten kdo má nesladší hlas je ten nejhorší, aby si vlezla za vlkem do postele, Kocour v botách

Bajky

Jean de La Fontaine

12 knih veršovaných bajek
Zachytit člověka se všemi jeho slabostmi i předsudky a pokrytectvím ve společnosti, na řešení problémů a nešvarů společnosti pohlíží skepticky, spíš navrhují jako východisko přistoupit na onu hru

Ivan Alexander Krylov

ruský spisovatel, veršované bajky
zpracovával tradiční ezopovské náměty, ale tvořil i nové odrážející soudobé problémy
pozornost lidským slabostem

Osvícenství

hlavní myšlenka pokrok, vývoj, 17.-18. stol., vize pokroku, neustálý vývoj k lepšímu, reakce na absolutistický systém ve Francii
zabývají se rozumem, ale ještě z jiného úhlu než renesance, proč se tak rozumná bytost jako je člověk chová tak často nerozumně, jak očistit lidský život pomocí rozumu, zbavit se nerozumnosti
optimismus, přesvědčení že osvícení rozumem ozřejmí všechny problémy světa a člověka
pomocí rozumu se osvobodit od nespravedlnosti, strachu, bídy, nemocí, válek, aby se to nedělo, člověk je rozumný, schopný to změnit
hrdinou např. Robinson Crusoe, který si vystačil svým rozumem a dokázal vše vyřešit, obstát
napodobování přírody, božské bylo nahrazeno přirozeným
pomoc k rozumovému poznání – encyklopedie, filosofická díla, výtvarná díla jako obraz společnosti
věda nadřazena poezii i próze – nadřazení rozumu, nepříliš populární v tom období
vrcholem osvícenství Velká francouzská revoluce
víra v Boha jako stvořitele, který dál nezasahuje – deismus
žánry:
- v popředí díla odborná, naučný filosofický román, literární dopisy – epistemologie, eseje, rozpravy

Montesquieu

* Perské listy – nastavení zrcadla evropské společnosti, považován za první francouzský osvícenský román

Voltaire

spisovatel, dramatik, filosof, historik, encyklopedista
vězněn v Bastile, uprchl do Anglie, konfliktní, břitký, ironický, satirický
kritika hlavně proti náboženství, víru považuje za pověru, tím uráží řadu lidí, nepopírá existenci Boha, ale dokazuje ji přes existenci rozkoše ve světě, kontroverzní
sleduje dění ve světě, podle něj je život plný nesmyslného utrpení
osvícenec, ale řadu zásad osvícenství odmítá – optimismus, pokroku, povaze člověka

* Candide neboli Optimismus – nevýznamnější Voltairovo dílo, kritika teorie Leibnize, že tento svět je nejlepší ze všech možných světů, charakter románu – dobrodružný cestopis, mladík se vydává do světa a po cestě ztrácí iluze o dokonalosti světa, Leibnizovu teorii v díle prosazuje filosof Pangalos, žánrově filosofický román – zdůraznění myšlenkové stránky díla

Encyklopedisté

snaha o společné souborné dílo o 28 svazcích, cílem shrnout dosavadní lidské vědění a poznatky a podat je uceleně

Denis Diderot

vůdčí osobnost encyklopedistů, francouzský filosof, estetik, spisovatel, organizátor encyklopedistů, přizval učence
vědomí mnohovrstevnatosti a rozporuplnosti světa a lidského života

* Jakub fatalista a jeho pán – bezcílné putování Jakuba fatalisty se svým pánem, rozbíjení tradiční románové stavby, roztříštění dějové linie (předjímá moderní literaturu), složitý text, filosofické, mnohovrstevnaté, neuzavřený konec, čtenář si příběh může domyslet, vypravěčské schopnosti, řešení problému možnosti rozhodování zastávaného pánem a danosti a osudovosti reprezentované Jakubem fatalistou

Sentimentalismus

v popředí zájmu není obecně člověk, ale konkrétní jedinec a jeho citový život
postavy stranou společnosti, trpící, ohrožovaní
moralizování, hrdinové musí být ctnostní
kromě epiky začíná pronikat zpátky lyrika

žánry: epistemologie, veršovaná komedie, měšťanské drama

Preromantismus

kritický postoj k soudobému světu, hledání nového ideálu
návrat k přírodě, exotika, inspirace historií a lidovou kulturou
svobodu chápou jako ničím neomezované právo jedince
svět komplikovaný, nedá se pochopit jen rozumem, člověk se má řídit svými city

Jean-Jacques Rousseau

dílo předjímající romantismus 19. stol.
zdůrazňuje místo rozumu cit
teoretik výchovy, svých pět dětí dal do nalezince
kritik společenské nerovnosti – hlavní příčinou je vlastnictví, věřil v přirozené, přírodní bytí lidské společnosti, chce rovnost všech lidí, touha po vlastnictví je příčinou svárů a neštěstí

* Emil čili o výchově – člověk kazí civilizaci, dítě by mělo být od ní izolováno

– společenská smlouva mezi lidmi a státem

Markýz de Sade

období francouzské revoluce, vězněn v Bastile, zavřen do blázince, píše o lidské sexualitě, úchylkách, mravní zrůdnosti, sadismu – myšlenka složitosti lidského nitra, předznamená Freudovu psychoanalýzu

ITÁLIE

osvícenství ovlivňuje i commedii dell’arte, v té době vulgární, upadá => reforma

Carlo Goldoni

všestranný dramatický autor, přiklonil se ke komedii

* Sluha dvou pánů – zmatky doprovázející lásku a namlouvání tří párů, podle něj mělo být divadlo co nejpodobnější vnějšímu světu, zrušil masky, tradiční kostýmy omezil hudbu a pantomimu, scénář utvořil pevný, nejen improvizace jako doposud

* Poprask na laguně – žárlivý spor mileneckých párů v přístavu, končí to u soudu, zachycení života lidových vrstev, přesvědčivé

ANGLIE

Román – Daniel Defoe * Robinson Crusoe, Jonathan Swift * Gulliverovy cesty

dobrodružné, cestopisné, utopické prvky, oba hlavní hrdinové dospějí k hlubšímu poznání světa
Swift – pesimismus, ironik, satirické sklony, skeptický pohled na lidské chování a jednání, podle něj člověk utlačuje slabší, směřuje k tomu x Defoe – činorodost člověka a společenský pokrok
Díla odrážejí proměnu soudobé společnosti v Anglii

John Gay * Žebrácká opera – parodie italské opery, na popud Swifta

NĚMECKO

Lessing

– estetik, literární kritik, teoretik umění, zasloužil se o docenění shakespearových děl, proti osvícenské zásadě tří jednot a přísnému oddělení vysokého a nízkého, ve svých dílech do popředí měšťanstvo, podílel se na vzniku činohry

snaha překonat politickou rozdrobenost země a vyrovnat se Evropě

Johann Gottfried Herder

hnutí Sturm und Drang = Bouře a vzdor – radikálové, mladí, odpor, snaha skoncovat s minulostí, 70.-80. léta 18. stol., autoři zdůrazňovali citový vztah ke skutečnosti, vyznávají ideál silné osobnosti, oprávněnost překračovat dobové umělecké i morální normy, proti společenské nespravedlnosti, útlaku a pokrytectví, Herderova podnětu
umění z hlediska historického vývoje a vztahu k národu, vyzdvihuje lidskou přirozenost nezkaženou kulturou a civilizací
- * Lidové písně – sbíral
- * Myšlenky k filosofii dějin lidstva – víra v pokrok
  - vést člověka k humanitě, duchovní a mravní síle

Johan Wolfgang Goethe

jeden z největších spisovatelů všech dob, všestranný, umění a věda, úspěchy už ve svém životě
narodil se v Lipsku, žil ve Výmaru, společenská a politická aktivita, funkce ministra, zklamán společností a vývojem ve Výmaru, na cestu do Itálie – odkaz antiky, inspirace pro jeho tvorbu
rousseauovský návrat k přírodě, lidové písně, obdiv k Shakespearovi

* balada Král duchů – z lidové slovesnosti, nevěděli příčinu smrti, dítě bylo nemocné nebo ho otec ve strachu umačkal, podobnost sPolednicí

* Utrpení mladého Werthera – psáno formou dopisů a deníkových záznamů, mladý muž prochází hlubokou osobní krizí, zamiluje se do snoubenky přítele, neschopen city překonat a pokořit, pokus o společenské a profesní uplatnění, vše je neúspěšné => zastřelí se, zpověď Werthera, přesvědčivé líčení vnitřních prožitků

po návratu z Itálie se vzdal funkcí, věnuje se literatuře a vědě
z Výmaru jedno z duchovních center Evropy díky Goethemu, odmítá revoluci a později nacionalismus
kladný vztah k Čechám

* Viléma Mistera léta učednická, Viléma Mistera léta tovaryšská – vývojový román = zachycuje život a zrání jedince hledajícího smysl existence, formování hrdiny v konkrétních společenských situacích

* Faust – rozsáhlá dramatická báseň – starší námět převzatý z knížek lidového čtení, obohatil, prohloubil

Děj: hlavní hrdina stárnoucí učenec, nespokojenost se svým životem, aktér sázky mezi Stvořitelem a Mefistofelem – ďáblem v níž se má prokázat hodnota člověka. Mefistofeles Faustovi plní všechna přání do té doby než dosáhne naprosté spokojenosti, pak ztratí svou duši. Fausta omladí, poskytne mu zábavu, seznámí ho s mladou Markétkou => velká láska končící zoufalými činy, smrt Markétčina bratra, matky, nakonec i dítěte, které utopí. Markétka čeká na trest, Faust jí chce pomocí ďáblovy pomoci osvobodit, ale ona odmítne, předejde tak zatracení. Druhá část v Mezopotámii, Causy nachází smysl života v činech prospěšných všem, Mefistofelem donucen říct, že je naprosto spokojen, ale andělé ďáblovi nedovolí vzít duši, dostane se do ráje, kde se setkává s Markétkou.

Friedrich Schiller

* drama Loupežníci – o osudech dvou šlechticů, odsouzení amorálního chování šlechtických vrstev, nutnost zásadních společenských změn

* Úklady a láska – morální problémy, Ferdinand miluje Lízu, ale otec mu nakáže vzít si jinou ženu, , odmítá to, nakonec přesvědčí sám sebe o Lízině zradě a zavraždí ji

* Vilém Tell

úspěch, ale za to do vězení a zákaz básnické činnosti poslední léta ve Výmaru
důraz na mravní stránku lidského jednání, divadlo jako instituce pro zušlechtění člověka a výchovu

Balada

Bürger – balady inspirovány lidovou tvorbou, * Lenora – hrůzostrašný příběh dívky čekající na návrat svého milého z války – parafrází Svatební Košile z Erbenovy Kytice