Opěrná pohybová soustava člověka

21.OBECNÁ STAVBA KOSTÍ

• okostice  – vazivová blána – kryje povrch kostí (PERIOSTERUM)
  • umožňuje růst kostí do šířky a hojení kostních zlomenin
  • dobře zásobená cévami a nervy
  • podílí se na vedení kostní bolesti
• kompakta – tuhá trubicovitá vrstva, zajišťují pevnost a pružnost kosti
• spongióza – další vrstva – houbovitá kostní tkáň
• architektonikum kosti – uspořádání kompakty a spongiózy
• kostní trámce – architektonikum spongiózy – zajišťují pevnost
• kostní lamely – architektonikum kompakty – buď ploché nebo soustředěné uspořádání
• ve střední části kompakty jsou lamely – vytváří vrstvy podle centrálního kanálku kterým v kosti procházejí nervy
• kostní dřeň (medulla ossium) – vyplňuje dřeňové dutiny u dlouhých kostí
  • je tvořena jemnou sítí vazivových buněk, vláken a sítí cév, v mladém věku je červená a tvoří červené krvinky, při stárnutí je dřeň nahrazována tukovou tkání a mění se ve žlutou kostní dřeň
  • hrudní kost, obratle a žebra si ve stáří uchovávají kostní dřeň červenou
• osifikace – vznik kostí –
  • 1) na vazivovém podkladu lebka a klíční kost
  • 2) na podkladě chrupavky vzniká většina ostatních kostí
  • osifikace probíhá z povrchu chrupavky a z malých ostrůvků, které jsou uloženy na konci a uprostřed kosti

POPIS KOSTRY

• při popisu kostry používáme základní pojmy, které se opakují a z nich vycházejí i anatomické názvy
• dělí se na názvy označující vyvýšeniny plochy a prohlubně
• a) vyvýšeniny – hrboly, hrbolatiny, hlavice, výčnělky, drsnatina, kotníky, chocholík, processus, čáry
• b) prohlubně – jamka, jáma
• kostra se skládá z kostry končetin, hlavy a hrudníku

KOSTRA HRUDNÍKU

• páteř, žebra a hrudní kost

PÁTEŘ

• páteř tvoří kostru těla, oporné funkce, skládá se z obratlů kterých je 33-34
• zajišťuje stabilitu, pevnost a omezenou pohyblivost těla, ochrana míchy(páteřní kanál)

OBRATLE

• počty jednotlivých obratlů – 7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 3-5 kostrčních
• obratel se skládá z těla, oblouku a výběžků obratle

Spoje mezi jednotlivými obratli:

a) meziobratlové ploténky (disci intervertebrales)

• jsou to chrupavčité destičky mezi těly obratlů
• jsou různě vysoké, nejvyšší mezibederními obratli a nejnižší mezi krčními obratli

b) vazy

• spojují těla obratlů a výběžky a zabraňují posunu obratlů

c)meziobratlové klouby

• pohyblivá spojení, součet drobných posunů se sčítá a vzniká výsledný pohyb
• páteř má dvojí esovité zakřivení – pružnost
• vyklenutí páteře směrem dozadu – kyfóza
• vyklenutí
  • hrudní kyfóza
  • křížová kyfóza
• vyklenutí páteře směrem dopředu – lordóza –bederní lordóza, krční lordóza

KOSTRA HRUDNÍKU

Žebra (costae)

• protáhlé, oploštělé a obloukovitě zahnuté kosti
• jsou různě dlouhá
  • nejkratší je 1. pár žeber
  • nejdelší je 7. a 8. pár žeber
• žebra jsou vzadu hlavicí připojeny k páteři
• většina žeber je připojena chrupavkou ke kosti hrudní
• máme 12 párů žeber
• 1. až 7. pár jsou žebra pravá (costae verae) – tato žebra se chrupavkou připojují ke kosti hrudní
• 8. až 10. pár žeber jsou žebra nepravá (costae spuriae) – tato žebra se chrupavkou připojují k 7. páru žeber
• 11. až 12. pár žeber jsou žebra volná (costae fluctuantes) – nepřipojují se chrupavkou

Kost hrudní (sternum)

• kost plochá
• v horní části se připojuje kost klíční
• skládá se ze 3 částí – rukojeť(manumbrium), tělo(corpus) a mečovitý výběžek(processus xiphoideus)
• hrudník (torax)
• hrudník je zepředu a zezadu oploštělý
• kostra hrudníku tvoří kostěný podklad pro hrudník
• pohyby hrudníku umožňují dýchání, chrání plíce a srdce

KOSTRA HLAVY

Lebka (cranium)

• tvoří ji mozková část lebky (neurocranium) a obličejová část lebky (splanchocranium)
• je to pevná schránka chránící mozek a některé smyslové orgány
• je oporou pro začátek dýchacího a trávicího ústrojí
• mozková část lebky vzniká částečně z vaziva – klenba lební, a z části vzniká z chrupavky – spodina lební
• obličejová část vzniká taky z chrupavky
• z chrupavčitých základů vznikají jazylka, štítná chrupavka a sluchové kůstky středního ucha
• lebka je tvořena velkým počtem kostí, mnohé z nich jsou párové a mezi sebou jsou spojeny švy, pouze kloubně se připojuje dolní čelist

Mozková část lebky

• ochranný obal mozku – klenba lební a spodina lední
• skládá se z
  • kost týlní
  • kost klínová
  • kost čelní
  • kost čichová
  • kost spánková

Kost týlní (os occipitale)

• ve spodní části se nachází týlní otvor – foramen magnum – po stranách otvoru jsou hrboly pro kloubní spojení s 1. krčním obratlem

Kost klínová (os sphenoidale)

• z kosti klínové vybíhají 2 křídla – malé a velké
• na její vnitřní bázi vytváří její tělo tzv. turecké sedlo, ve kterém je umístěn podvěsek mozkový, je spojena s dutinou nosní

Kost čelní (os frontale)

• tvoří podklad čelní a stropy očnic
• na přechodu čela a očnic jsou tzv. nadoboční oblouky
• ve spodní části čela je velká párová dutina – sinus frontalis

Kost čichová (os ethmoidale)

• z několika částí a pouze dírkovaná ploténka je mezi kostmi tvořícími hlavovou část lebky

Kost spánková (os temporale)

• kost párová
• z několika částí – kost skalní . pyramida (os petrosum/pars pyramidalis), výběžek bradavkový (procesus mastoideus), výběžek bodcovitý (proc. styloideus), kost bubínková (pars tympanica), kloubní jamka mandibuly a výběžek lícní
• uzavírá dutinu lední ze strany a zespoda

Kosti temenní

• párová kost ve tvaru čtyřhranné misky

OBLIČEJOVÁ ČÁST LEBKY

• kosti obličejové části (splanchnocranium, viscerocranium) obklopují začátek trávicího a dýchacího ústrojí, obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky
• 2 kosti horní čelisti (maxila): maxila sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum), hlavním podladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku
• 2 kosti lícní (os zygomaticum): společně s proc. zygomaticus kosti spánkové vytváří tzv. jařmový oblouk (pons zygomaticus) jednou svojí plochou vytváří část stěny orbity (facies orbitalis) a jednou (facies lateralis) vytváří líc, přičemž její tvar i velikost je individuální a podílí se na celkovém výrazu tváře
• 2 kosti nosní (os nasale): představují dvě stříškovitě k sobě postavené kůstky, jejichž velikost je individuální, tvoří kostěný podklad nosu
• 2 kosti slzní (os lacrimale): párová kost obsahující otisk slzního váčku (fossa saci lacrimalis)
• Nosní skořepy: 2 horní skořepy nosní, střední skořepy nosní, 2 dolní skořepy nosní
• 2 patrové kosti (os pallatum): má dvě lamely ve tvaru písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra
• dolní čelist (Mandibula)
• kost radličná (Vomer): je svisle postavená plochá kost, tvoří část nosní přepážky.
• růst lebky zajišťují fontanely

KOSTRA KONČETIN

• skládá se z kostry horních a dolních končetin

Kostra horní končetiny

• z pletence a volné končetiny
• díky kloubům na horní končetině se ruka může pohybovat všemi směry
• pletenec
  • klíční kost + lopatka
  • díky pletenci je horní končetina připojena k trupu
• klíční kost (clavivula)
  • mírně esovitě zahnutá 12-16 cm.
  • kloubně se připojuje k rukojeti kosti hrudní a k nadpažku (acromion), který je součástí lopatky
• lopatka (scapula)
  • plochá, trojúhelníkovitá
  • vnitřní strana kterou se lopatka přikládá k žebru je vyhloubená
  • trn lopatky (spina scapulae)
• Kostra volné horní končetiny
• Kost pažní (humerus)
  • dlouhá kost – horní část zakončena polokulovitou hlavicí – spoj s lopatkou  – malý a velký hrbol – na ně se upínají svaly
• Kost vřetení
  • na palcové straně – radius
  • spodní konec – rozšířený – bodcovitý výběžek (precessus styloideus)
• Kost loketní
  • na malíkové straně
  • výběžek kosti loketní  (olecranon)
• Kostra zápěstí (ossa carpi) carpus
  • tvořena 8 drobnými kůstkami – 2 řady po 4 a jsou spojeny drobnými klouby
  • 1. řada je kloubně spojena s předloktím
  • 2. řada je spojena s kostmi záprstními
• Kostra záprstí (ossa metacarpalia) metacarpus
  • horní rozšířené konce jsou napojené na zápěstí a spodní na články prstů
• Kostra prstů
  • tvořena články prstů (phalanges)
  • jednotlivé články kloubně spojeny
• Kostra dolní končetiny
  • skládá se z pletence pánevního a volné dolní končetiny
• Pletenec pánevní
  • skládá se z kosti křížové, 2 kostí pánevních a kostrči
  • vytváří kruh pánevních kostí – pospojovány křížokyčelním kloubem a chrupavčitou sponou
  • význam – opora, ochrana – zasahuje tam část břišních a pánevních orgánů které jsou uloženy v oblasti malé pánve – pohlavní orgány, děloha, vaječníky
  • ženská pánev je širší a prostornější, mužská užší a strmější
• Kost pánevní (os coxae)
  • vzniká srůstem 3 kostí – kyčelní sedací, a stydké
• Kost kyčelní (os ilium)
  • plochá, lopatovitá
  • lopata kosti kyčelní – vybíhá v ostrý hřeben a ten vybíhá v trn kosti kyčelní
• Kost sedací (os ischii)
  • spodní část tvoří sedací hrbol
• Kost stydká (os pubis)
  • dohromady se sedací kostí uzavírá otvor pánevní kosti – bývá vyplněn vazivem a svaly
• Kost stehenní (femur)
  • nemohutnější dlouhá kost
  • horní konec zakončen hlavicí, která zapadá do acetabula – spojeno krčkem
  • pod krčkem je kostěný výběžek – velký chocholík (trochanter)
  • nad krčkem je malý chocholík
  • na malý a velký chocholík se upínají mohutné hýžďové svaly
  • ve spodu se rozšiřuje do 2 kloubních hrbolů
• Kost holenní (tibia)
  • tvoří bérec, je na palcové straně, má trojboké tělo
  • horní část se rozšiřuje ve 2 kloubní hrboly – kondily
  • spodní část vybíhá ve vnitřní kotník
• Kost lýtková (fibula)
  • štíhlá a často se láme, na malíkové straně bérce
  • dolní konec vybíhá v zevní kotník
• Kosti nártní – 5 kostí
• Kosti zánártní – 7 kostí
• Články prstů – 13

SPOJENÍ KOSTÍ

• Pevné spojení
  • dochází k němu tam kde kosti chrání orgány

a) chrupavkou (synchrondrosis)

• spojení sponou stydkou
• spojení žebra a kosti hrudní

b) vazivem (syndesmosis)

• švy na lebce

c) srůstem kostí (chrondrosis synostosis)

• kost pánevní – vzniká srůstem 3 kostí – kosti kyčelní, sedací a stydké

Pohyblivé spojení

• kloubní – zajišťuje pohyblivost kostí
• styk 2 a více kostí
• kloub (articulacio)
• stavba kloubu – kloubní plocha, kloubní dutina a kloubní pouzdro

Kloubní plochy

• hlavice – vyklenutá část kosti , zapadá do jamky a obě jsou potaženy sklovitou hmotou
• chrupavka je vyživována synoviální tekutinou
• v některých kloubech mohou být mezi hlavicí a jamkou vloženy nitrokloubní chrupavčité destičky

Kloubní pouzdro

a) z vrstvy vazivové – pevnější vnější obal – v místech největšího namáhání spojeno vazy (ligamenta)

b) ze synoviální výstélky – tenká blanka, která vystýlá kloubní dutinu a produkuje synoviální tekutinu

• kloubní pouzdro je dobře prokrveno a inervováno
• třídění kloubů – 1)tvar kloubu – kulovitý kloub – ramenní, kyčelní

– vejčitý kloub – proximální ruční

– sedlový – kloub palce

– válcový – loketní kloub

– radio-ulnární – čepový

2)podle počtu kostí – jednoduché – styk 2 kostí

– složené – styk více jak 2 kostí

Klouby horní končetiny

• ramenní kloub (artikulacio humeri)
• spojení lopatky s kostí pažní
• patří mezi nejpohyblivější klouby
• loketní kloub (cubiti)
• vřeteno – zápěstí – předloktí s 1. řadou zápěstních kůstek

Klouby dolní končetiny

• kloub kyčelní (articulatio coxe) – provádí se abdukce a addukce, flexe a extanze
• kloub kolenní (articulatio genus) – nejmohutnější a nejsložitější kloub na lidském těle, přední stranu tvoří češka, 2 menisky
  • kloubní pouzdro je spojeno vazy – flexe, extanze a rotace
• kloub hlezenní (articulatio talocruralis) – spojení kostí bérce a kostmi zanártními

SVALOVÁ SOUSTAVA

• tvoří ji svaly příčně pruhované neboli svaly kosterní – umožňují pohyb
• tvoří asi 35% celkové hmotnosti těla
• všechny svaly na těle – svalstvo
• stavba svalu – svalové bříško (center) + šlacha (tendo)
• základní stavební jednotkou svalu je svalové vlákno (myofibrily)
• kontrastní jednotkou jsou miofibrily
• svalové vlákno je ohraničeno membránou – sarkolema
• svalová vlákna jsou sdružena do snopečků ohraničených vazivem
• povrch svalového bříška je kryt vazivovou blánou, která je silná, pevná a pružná – povázka (facie)
• šlachy se pevně připojují ke kostem a tvoří začátek a konec svalů
• šlacha je tvořena kolagenními vlákny – drží je pohromadě řídké vazivo
• chemické složení svalu – 75% voda, 24%organické látky, 1% látky anorganické
• ve složení svalu převažují bílkoviny – albuminy, globuliny, myoglobin
• aktin, myosám – součástí myofibril
• myoglobin zásobuje svaly kyslíkem při svalovém vypětí, podobná fce a struktura jako myoglobin
• fosfáty – ve formě ATP a glykogen – zdroj energie
• kyselina mléčná – vzniká při svalovém vypětí
• minerály – Na, Ca, Mg, K, P

Fyzikální a fyziologické vlastnosti svalů

• jsou pružné a pevné
• dráždivé – podnětem pro podráždění jsou nervové vzruchy, ty přivádějí motorická nervová vlákna – vzruchy jsou přenášeny na nervosvalové ploténky
• reakce svalu na podráždění je stah svalu – kontrakce
• prahové podměty – nervový podnět, který způsobí smrštění svalu, má určitou intenzitu
• v izotonické fázi sval vykonává pohyb

Inervace svalů

• svaly jsou inervovány míšními a mozkovými nervy
• funkční jednotkou svalu je motorická jednotka – soubor svalových vláken patřících k jednomu neuronu
• aby sval mohl pracovat musí ho zásobovat mozek a CNS
• neuron se skládá se z buňky a axonu dlouhý výběžek – větví se a končí nervosvalovou ploténkou = jednoduchá synapse
• ke kontrakci a uvolnění svaly potřebují velké množství kyslíku
• zdroj energie pro svaly je cukr, který se štěpí na teplo, které se při činnosti svalu uvolňuje
• poruchy svalu vznikají jeho nečinností
• plegie – ochrnutí svalu
• paréza – částečné ochrnutí
• hyperkynéza – mimovolný pohyb – chorobný
  • třes – tremor
  • spazmy – křeče – záchvatové nebo dlouhodobé
  • tiky

Svaly hlavy

1. svaly mimické – začátky na kosti a konce v kůži
2. svaly žvýkací

Svaly mimické

• podílejí se na výrazu obličeje, zužují nebo uzavírají oči, ústa a dýchací a trávicí soustavy
• podílejí se na růstu a vývoji horní čelisti a dolní čelisti a na růstu a formování zubů
• sval čelní – smršťují čelo a zvedají obočí
• sval týlní – vypíná vrásky na čele
• kruhový sval oční – musculus orbicularis oculi
• kruhový sval ústní – musculus orbicularis oris – tvoří svalový podklad horního a dolního rtu a uzavírá ústní štěrbinu
• sval tvářový – m. buccinator – nejmohutnější mimický sval – začíná nad stoličkou a končí v koutku úst – tímto svalem prochází vývod příušní žlázy, oplošťuje tváře
• zdvihač hlavy – upíná se na rukojeť kosti hrudní, na vnitřní stranu klíční kosti a upíná se na kost spánkovou – musculus sternocleidomastoideus
• podjazykové svaly táhnou hrtan a jazylku směrem dolů
• svaly kloněné – musculi scaleni – v hlubších vrstvách – uplatňují se při pohybu hlavy – spojují krční obratel s 1. dvěma žebry jakožto pomocné dýchací svaly
• dlouhý sval hlavy – musculus longus capitis
• dlouhý sval krku – musculus longus colli

Svaly hrudníku

• jsou uloženy v několika vrstvách
• velký sval prsní – musculus pectoralis major – začíná na klíční kosti a na chrupavkách žeber a upíná se na hranu hrbolu kosti pažní
• malý sval prsní – musculus pectoralis minor
• sval podklíčkový – musculus subclavius
• svaly mezižeberní – zevní a vnitřní
• pilovitý sval přední – m. serratus anterior – začíná devíti zuby na žebrech a upíná se na lopatku – zajišťuje odtahování lopatek
• bránice – plochý sval, vyklenuje se do dutiny hrudní – mezi dutinou hrudní a břišní
  • šlacha rozděluje bránici a v té části se o bránici opírá srdce
  • 2 masité části – pravá a levá brániční klenba
  • v bránici jsou 3 otvory – 1. otvor pro aortu, 2. otvor pro dolní dutou žílu a 3. otvor pro jícen
  • při kontrakci dochází k nádechu

Svaly břicha

• přímý sval břišní – m. rectus abdominis – středem svalu prochází šlacha linea alba, která rozděluje sval na 2 poloviny
  • celý sval je kryt vazivovou pochvou
  • napomáhá předklonu a břišnímu lisu
• šikmý sval břišní – vnitřní a vnější – m, obliquus abdominis externus – otočení trupu do strany a internus
  • jsou po stranách dutiny břišní
  • tříselný vaz – nad ním je tříselný kanál
• čtyřhranný sval bederní – m. qadratus lumborum – podél bederní páteře – umožňuje napřímení a úklony v bedrech

Zádové svaly

• uloženy v několika vrstvách
• svaly na povrchu hrudní části – spojují končetiny
• trapézový sval – plochý trojúhelníkový – od výběžku krčních a hrudních obratlů ke kosti klíční, nadpažek a hřeben lopatky – při pohybu končetiny zajišťuje stabilitu lopatky
• široký sval zádový – m. latissimus dorsí – od kosti křížové a hřebenu kosti kyčelní a upíná se na hrbolku kosti pažní – umožňuje pronaci, zapažení a připažení
• zadní pilovité svaly – podporují dýchání
• vzpřimovače páteře – dlouhé svaly umístěné podél páteře
• dutinu břišní uzavírá dno pánevní – zdvihač řitní – m. levator ani – procházejí jím močovody a pochva a jedna část tvoří svěrač konečníku

Svaly horní končetiny

• pletenec – sval deltový – m. deltoideus – sval ramenní
  • začíná na kosti klíční, nadpažku, hřebeni lopatky a upíná se na drsnatinu kosti pažní – zvedá paži na upažení

Svaly oblé:

• sval nadhřebenový – m. supraspinatus
• sval podhřebenový – m. infraspinatus
• sval podlopatkový – m. subscapularis
• dvouhlavý sval pažní – m. biceps drachi – jde přes 2 klouby
  • začíná v dutině ramenního kloubu v drsnatině nad jamkou – 2. hlava začíná v hákovitém výběžku lopatky a upíná se na drsnatinu kosti vřetení – umožňuje flexi v loktu
• hluboký sval pažní – m. brachialis
• sval hákový – m. coracobrachialis – ohybač
• trojhlavý sval pažní – m. triceps brachi – začíná na lopatce kosti pažní
  • má 3 hlavy, upína se k loketnímu výběžku kosti loketní, funkce – extenze
• přední strana předloktí – pronátory:
• sval oblý – m. pronator teres – začíná na kosti pažní přes loketní kloub a upíná se v polovině kosti loketní, umožňuje pronaci
• sval čtyřhranný – m. pronator qadratus – promyce předloktí, ve spodní vrstvě
• ohybače zápěstí a prstů
  • zevní ohybač zápěstí
  • dlouhý sval dlaňový
  • vnitřní ohybač prstů
• sval vřetení – m. brachioradialis – na povrchu, podílí se na ohnutí lokte
  • je na zadní straně předloktí

Svaly dolní končetiny

• sval bedrokyčlostehenní – m. iliopsoas – bederní a kyčelní
  • bederní – na posledním hrudním a 5 bederních obratlích
  • kyčelní – na vnitřní straně kosti stehenní – ohýbá a vytáčí stehno ven
• velký hýžďový sval – m. gluteus maximus
• střední hýžďový sval – m. gluteus medius
• malý hýžďový sval – m. gluteus minimus
• hýžďové svaly začínají na zadní straně kosti kyčelní a upínají se na velký chocholík kosti stehenní a na drsnatinu – zajišťují vzpřímenou chůzi, skákání a pohyb dolní končetiny
• svaly na přední straně stehna – kryty zepředu i zezadu širokou vazivovou blánou, tam se upíná napínač povázky stehenní – začíná na předním kyčelním trnu
• čtyřhlavý sval stehenní – m. quadriceps femoris – 4 hlavy sbíhající se do 1 šlachy která vede přes kolenní kloub a upíná čéšku a upíná se na drsnatinu kosti holení, umožňuje extenzi kolena
• sval krejčovský – m. sartorius – nejdelší sval na lidském těle – jde šikmo přes stehno ,upíná se na kyčelní trn a poté na vnitřní kondyl kosti holení – ohýbá a přitahuje je v kyčelním kloubu a ohýbá v kolenním kloubu
• svaly vnitřní strany stehna – přitahovače – adduktory – začínají na kosti stydké
• velký přitahovač – m. adductor longus – upíná se na vnitřní epikondil kosti stehenní
• štíhlý sval stehenní – m. dracilis – upíná se na vnitřní kondil kosti holenní
• zadní strana stehna – ohybače – flexory:
• dvojhlavý sval stehenní – m. biceps femoris – jedna hlava na kosti sedací a druhá na kosti stehenní a upíná se na hlavici kosti lýtkové

Synergisti tohoto svalu: sval poloblanitý

• sval pološlašitý

Svaly zadní strany bérce:

• • trojhlavý sval lýtkový – m. triceps surae – 1. a 2. hlava se upíná na vnitřním a zevním epicondilu kosti stehenní a 3. hlava na kosti lýtkové, sbíhají se do Achillovy šlachy a ta se upíná na hrbol kosti patní – umožňuje natažení paty a stání na špičkách
  • svaly přední strany bérce – dlouhý natahovač prstů a palce
  • zevní strana bérce – dlouhý a krátký sval lýtkový – pronátory, dlouhý – zajišťuje podélnou a příčnou klenbu nohy