Houby

• existuje přes 100 000 druhů, samostatná říše
• různorodé (jednobuněčné, mnohobuněčné)
• eukaryotické, stélkaté
• nemají chlorofyl → neprobíhá fotosyntéza
• výživa heterotrofně, nepohyblivé
• v jejich buňkách je zásobní látkou glykogen
• chitin – stavební polysacharid
• společné s rostlinami – buňka je ohraničená buněčnou stěnou
• některé syntetizují vitamíny
• základní stavební jednotka – HYFA (houbové vlákno)
• trubicovitý tvar nebo je přehrádečné, větví se a proplétají
• v lesním humusu vytváří podhoubí (mycelium) – bílá až nažloutlá barva → vlákna se mohou seskupovat a vytvářet houbová pletiva
  • nejznámější plektenchym
• u vývojově vyšších druhů dál vyrůstá plodnice – zde dozrávají výtrusy a pomocí nich se rozmnožují a rozšiřují
• houby získávají důležité látky absorbcí

Rozmnožování

• 1. nepohlavně – pomocí nepohlavních výtrusů (zoospory – pohyblivé, konidie – nepohyblivé, sporangiospory)
• 2. pohlavně – pohlavní výtrusy (basidiospory, askoospory)

Typy hub

1. saprofytické – houby, které důležité látky získávají z odumřelých nebo rozkládajících se živočichů nebo rostlinných těl (dřevokazné houby)
2. parazité – získávají důležité látky z organismu, kterému škodí
3. saproparazité – na začátku životního cyklu preferují parazitický způsob života a pak přehácházejí na saprofytický způsob života
4. příležitostní parazité – když jim to podmínky dovolí → parazité, když ne vyživují se saprofyticky;
5. symbionti – soužití dvou organismů, kteří si neškodí, ale poskytují si navzájem důležité látky (lišejníky =LICHENISMUS )

mykorhíza = podhoubí s kořeny cévnatých rostlin

Systém hub

oddělení: Hlenky (myxomycota)

• jednoduché houby
• stélka má tvar měňavky
• nevytvářejí žádné podhoubí
• jednob. organismy, které se rozmnožují dělením a mohou se pohybovat bičíkem i přeměnou vnitřního organismu
• najdeme je na stinných a vlhkých místech (zahrady, lesy)
• živí se pohlcováním organických zbytků, bakterií, prvoky, kvasinkami, výtrusy jiných organismů
• jsou–li v příznivých podmínkách→shlukují se a vytvářejí slizovitý útvar=plasmodium
• → vytvářejí se zde plodničky → mají různý tvar a mohou být různě zbarvené ( žlutá, oranžová, fialová)
• v plodničkách vznikají výtrusy (odpočívají tam a přečkávají tam zimu a nepříznivé počasí, teprve pak se rozmnožují)
• příklady : slizovka, vlčí mléko – na pařezech

oddělení: Nádorovkovité

• parazitické houby → parazitují uvnitř buněk rostlin (např.:brukvovitých) / hub
• stélka má tvar améby (měňavky) → shlukují se a tvoří plasmodium
• v buněčných stěnách jako stavební látka převládá chitin

Nádorovka kapustová

• napadá čeleď brukvovitých ( květák, kedluben)
• projev napadení : nevytváří se konzumní část nebo jsou hlávky malé
• rozmnožují se odpočívajícími výtrusy

Nádorovka způsobující prašnou strupovitost brambor

• v chladnějších bramborových oblastech
• napadají hlízy

oddělení: Oomycety (oomycota)

• vytváří si podhoubí – jednoduché trubicovité i rozvětvené
• zahrnuje vodní zástupce , žijící v půdě + parazité
• nepohlavně se rozmnožují pomocí zoospor = rejdivé výtrusy (mají dva bičíky stejné délky)
• rozmnožování pomocí dvou různých gametangií (pohlavní orgány)
• mají dva bičíky stejné délky
• přecházejí z vodního prostředí na souš

Hnilobytka

• vodní zástupce – sladkovodní houba
• vytváří bělavé podhoubí trubicovitého tvaru → zachycuje se na mrtvém těle hmyzu → vyživuje se saprofyticky

Vřetenatka révová

• parazit
• napadá vinnou révu → nejdříve listy (olejové skvrny)→ spodní strana listů(bělavé skvrny) – způsobí je plodnice rostoucí skrz průduchy
• větrem se plodnice odlamují → roznášejí se → až 50% úrody zničeno
• rozpadlé výtrusy přezimují v půdě→ opět napadnou úrodu → dostávají se i do bobulí

Plíseň bramborová

• napadá čeleď lilkovitých, může napdat i rajčata
• nejprve napadá listy – žloutnou, hnědnou → řapíky → stonky – sesychají, odpadávají
• na rubu listů vzniká výtrusnice  s výtrusy → půda, kde napadají hlízy→ hniloba

oddělení: Chytridiomycety (chytridiomycota)

• vytvářejí trubicovitou stélku
• ve stěně buněk převládá chitin
• nepohlavní rozmnožování – pomocí zoospor s 1 bičíkem
• pohlavní rozmnožování – splynutí 2 odlišných typ zoospor / nebo splynutím vajíčka a spermie → vaječná buňka – oosféka a spermatická buňka – spermatozoid
• zástupci jsou saprofyté i parazité – mají hostitele řasy, houby, cévnaté rostliny

Rakovinec bramborový

• způsobuje tzv. rakovinu brambor
• napadá čeleď lilkovitých
• napadá hlízy → bradavkovité nádory → v jejich buňkách dozrávají výtrusy (až 20 let) v půdě
• důležité opatření – nesmí se pěstovat
• existuje proti málo postřiků

oddělení: Houby pravé (eumycota)

• většinou mnohobuněčné houby
• tělo – stélka → tvoří přehrádkované hyfy a ty tvoří mycelium
• kvasinky jsou jednobuněčné – rozmnožují se pučením a nevytvářejí se mycelium
• v buněčných stěnách je chytin – zpevňuje ji a tvoří její kostru
• rozmnožují se pohlavními(bazidiospory,askospory)
•  i nepohlavními výtrusy (konidie)

1.třída:  MUKOROVKOVITÉ (ZYGOMYCETES) = spájivé

• většinou jsou saprofytické

• významná součást půdní mikroflóry
• původci některých onemocnění u rostlin i lidí → hnití semen, plodů

Kropidlovec černavý  

• vytváří šedavé povlaky na substrátech bohatých na škrob a cukr
• podhoubí není přehrádkované – vyrůstají na něm nosiči plodnic = sporangiospory – vyrůstá z nich černá kulovitá výtrusnice = sporangium – vznikají tu nepohlavní výtrusy – konidie – po porušení se uvolní a vznášejí se ve vzduchu, konidie mohou být pohlavně odlišné→ klíčí → mycelium (2 větve)→ potkají se, okraje zduří a spojí se → zygota – postupně se mění na zygospory = spájivý výtrus – po období klidu klíčí – vytvářejí se na ni nosiči plodnic, výtrusnice má konidie, proces se opakuje

Plíseň hlavičková

• vytváří mycelium na org. substrátech (sýr)
• podhoubí je rozvětvené, nepřehrádkované

2. třída VŘECKOVÝTRUSÉ (ascomycetes)

• jedna z nejpočetnějších tříd
• vytvářejí plodnice různých velikostí → nesou výtrusorodou vrstvu = vřeckové
• rouško – terčovitý, taškovitý tvar
• na výtrusorodé vrstvě rostou výtrusnice(zde tvorba vřecek) kyjovitého tvaru – vřecka – vznikají v nich výtrusy = askospory – vznikají na základě předchozího pohlavního procesu
• rozmnožují se i nepohlavně pomocí konídií

Kvasinky

• nejjednodušší
• tělo z jednobuněčné stélky
• buňka obsahuje v buněčné stěně hemicelulózy
• rozmnožují se nepohlavně – pučením – pokud se nové kvasinky dále rozmnožují → tvoří řetězce → nepravé podhoubí = pseudomycelium
• nacházejí se nejvíce na povrchu rostlin, ve sladkých květních šťávách, výronech → rozkládají cukry na alkohol a oxid uhličitý

Kvasinka vinná

• na povrchu vinné révy, v půdě vinic, výroba vína

Kvasinka pivní

• vyšlechtěné odrůda
• zkvašování sladu, výroba lihu, droždí, řepné melasy

Plesnivkotvorné houby

• vytvářejí podhoubí na org. substrátech, výrobcích z organických látek
• způsobují hnilobu u rostlin (plody, semena)
• vylučují do substrátu toxické látky = aflatoxiny
• zdraví škodlivé
• využití: antibiotika, sýry + enzymů

Štětičkovec – penicil    Kropidlák

• jejich konidie jsou všude
• zkoumají se jestli nejsou alergenní

Padlí

• parazitické houby na rostlinách
• Travní – obiloviny, tráva
• Jabloňové, Dubové, Révové
• vytváří bílý poprašek = podhoubí =- má postranní větvě, které pronikají do pokožky → živiny

Hypocreales

• parazité
• baňkovitá plodnice, která má různé barvy

Paličkovice nachová

• na žitě, trávách
• na žitě se objeví v klasech námel a trčí ven, při sklizni vypadá → přezimuje  →na jaře vyrůstají nosiče nesoucí plodničky → v plodničkách vznikají výtrusnice → askospory → vystřelovány → šíří se  → na rostlinu → na bliznu → hmyzem roznášeny na jinou rostlinu
• Námel obsahuje jedovaté alkaloidy → léčiva ← pěstování uměle

Terčoplodné houby

• škodí, když se rozmnožují a rozšiřují pomocí konídií

Hlízenka ovocná

• napadá ovoce – bílé soustředné kružnice – nesmí se nechat přes zimu
• plodnice jsou hnědé (terčíky)

Smrže

• masité plodnice, žebernaté klobouky
• jedlé rostou na vápenatých půdách

Ucháč obecný

• podobný smržům
• laločnatý klobouk
• jedovatý
• jehličnaté lesy

Lanýž letní

• u nás vzácně
• plodnice vznikají v půdě → vyrůstají v hnízdech
• koření, aromatická

třída: STOPKOVÝTRUSÉ (basidiomycety)

• tvorba výtrusů = basidiospory(tvoří se až po pohlavním procesu) – vznikají na povrchu buněk = basidie – jsou soustředěny do výtrusorodého rouška
• podle tvaru basidii rozdělujeme stopkovýtrusé houby do dvou tříd

1.Heterobasidiomycetidae

• početná třída, různorodé houby, jsou bazidie čtyřbuněčné

Rzi

• parazité, hostitelem je rostlina
• nevytvářejí plodnice

Rez travní

• během cyklu vystřídá 2 hostitele (obilnina, dřišťál) – jen určitý druh obiloviny od června jsou rezavé kupky na obilkách
• černé výtrusy = zimní → na jaře → jarní – rezavé → dřišťálu → na obilniny
• ochrana : vyšlechtit odolnější rostlinu

Sněti

• parazité, hostitelé jsou rostliny
• nevytvářejí plodnice, výtrusy se tvoří jen v určitých orgánech v hostiteli (listy, pestíky, tyčinky)

Prašná sněť pšeničná

• napadá klasy, rozrušuje obilky a přeměňuje na černohnědá prašná masa ← výtrusy, poté na květy jiných klasů
• Ječmená sněť
• Sněť kukuřičná
• Mazlavá sněť pšeničná – obilky, ale přemění je na mazlavou hmotu – páchne
• ochrana – chemikálie

2.Homobasidiomycetidae

• jednobuněčné basidie, celistvé
• kloboukaté, velké, vytvářejí plodnice na podhoubí za určitých podmínek prostředí
• v lecích, na polích, pastvinách

Houby chorošotvaré

• vytváří kloboukaté plodnice / rozprostřené plodnice i jiné tvary
• výtrusorodé rouško je uvnitř pórů, nebo na povrchu lupenů, nemá žádné obaly troudnatec pásový, Dřevomorka domácí, Kuřátka sličná, Choroš ovčí, Kotrč kadeřavý

Houby bedlotvaré

• kloboukaté plodnice – třeň (=noha), klobouk, závoj = prsten ← kolem klobouku je částečný obal, pak se protrhne
• plachetka = třeň + klobouk = celkový obal → strupy na klobouku – zbytky po plachetce, pochva na bázi třeně
  • Pórovité

• Hřiby – Hřib dubák, Suchohřib hnědý , babka, koloděj, kovář, satan
• Klouzky  – nodřínový, strakoš, žlutý
• Kozák – osikový, žlutoporý
• Křemenáč
  • Lupenité
• Muchomůrky – zelená, jízlivá – nápadná pochva, tygrovaná, červená, citrönová, načervenalá (růžovka)
• Bedly – vysoká, červenající
• Holubinky – nazelenalá, révová, mandlová
• Žampion = Pečárka – ovčí, polní
• Ryzec – pravý, kravský, peprný
• Penízovky – duhová, sametonohá – roste v trsech
• Špička – obecná
• Čirůvka májovka – plete se se Závojenkou olovnatou
• Hlíva ústřičná

Houby břichatky

• Výtrusorodé rouško je uzavřeno uvnitř plodnice , která se otevírá až po dozrání
• Plodnice je kulovitá, nadzemní či podzemní
• Pýchavka obecná, Hadovka smrdutá, Pestřec obecný

Mykorrhiza – symbioza hub s cévnatou rostlinou

1. ektomykorrhiza -.hify oplétají nejmenší kořínky, nevnikají dovnitř
2. endomykorrhiza – hify jsou kolem a vnikají i dovnitř

VÝZNAM HUB

• dobří rozkládací odumřelých rostlinných a živočišných těl
• potrava pro člověka, zvěř
• symbióza hub s jinými organismy

LIŠEJNÍKY

• lichenizované houby
• podvojné organismy – houba – sinice /řasa
• symbionti, ale houba převládá
• houba poskytuje vodu (mlha), rostlina poskytuje organické látky
• lichenismus = houba + rostlina (většinou houby vřeckovýtrusé)
• tělo – stélka :
  • 1. korovitá – celou spodní částí je připevněna k podkladu (na stromě)
  • 2. lupenitá – spodní částí je přichycená, ale okraje jsou volné a laločnaté – nejčastěji
  • 3. keříčkovitá – přichycená jen jednou částí
• Stavba stélky (lupenité) – svrchní a spodní kůra (houba), pod svrchní je řasová vrstva a pod ní je dřeň (houba), přichycení k podkladu umožňují houbová vlákna
• Rozmnožování: 1. nepohlavně – rozpad stélky = fragmentace, pomocí soridí – drobná klubíčka – praskne kůra a jsou vystřelována, pomocí izidí – válcovité výběžky na stélce – odlamují se

 2. pohlavně – jen houba (vřeckovýtrusá) → vznikají miskovité plodničky → výtrus. vrstva → askospory → vhodné prostředí → musí najít fotobionta

• Terč ník zední – na zdi, kůře stromů Hávnatka – šedomodrá stélka, v lesích a příkopech
• Terčovka bublinatá – kůra stromů
• Dutohlávka sobí – roste na chudých písčitých půdách
• Mapovík zeměpisný – na kamenech
• Provazovka bradavkatá  – visí dolů
• stélka rostě velmi pomalu (několik mm za rok)
• mohou být na různých místech (kůra, půda, písčité půdy, kameny, pouště, v horách, v tropech)
• s mechorosty osídlují mladé lávové proudy
• půdotvorné organismy
• samostatná ekologická skupina → bioindikátory → může určit kvalitu ovzduší
• mají schopnost hromadit částice radioaktivního typu
• využití v lékařství (farmacie), v potravinářství, v průmyslu na prafémy, potrava pro zvířata,