Anamnia

Obratlovci

• aktivně pohyblivý, bilaterárně symetričtí
• dokonale vyvinutá vnitřní opora těla
• výkonná nervová soustava a smyslové orgány à umožnění vysoké aktivity, orientace v prostoru
• tělo členěno na: hlava, trup, ocas
• pokožka je vícevrstevná a produkuje různé deriváty ( např.: pancíř, šupiny, peří, srst)
• uzavřená CS: centrem srdce – přenos kyslíku pomocí erytrocytů obsahující červené krevní barvivo hemoglobin
• vylučování – pomocí párových ledvin
• specializovaný nervový systém a soustava žláz s vnitřní sekrecí řídí životní pochody
• na hlavě smyslové ústrojí à informace o okolí
• schopnost ukládat zásobní látky s vysokou hodnotou spalné energie
• intenzivní látková výměna umožňuje nebývalou časoprostorovou aktivitu

Dělení podle různých hledisek

1. podle prostředí, kde žijí:

obratlovci vodní s ploutvemi

obratolvci suchozemští s kráčejícíma nohama

2. podle prostředí, kde se vyvíjejí jejich vajíčka:

• obratlovci kladoucí vejce do vody, jejichž zárodky nemají obaly amnion a allantois
• obratlovci, jejichž vejce se vyvíjejí mimo vodu – přítomnost ochranných obalů
• bezčelistnatci
• čelistníci

1. nadtřída: BEZČELISTNATCI

• nemají čelisti a párové končetiny
• žijí ve vodě
• po celý život mají zachovalou chordu
• živí se filtrací nasávané vody nebo paraziticky

1. třída: Kruhoústí

• tvar těla hadovitě protáhlý, nepárový ploutevní lem na zadní části těla, v dospělosti mají jednu ploutev hřbetní
• kostra je chrupavčitá
• vývoj probíha přes larvu = minoha
• minoha nemá obžaberní prostor, živí se řasami, které jsou filtrované z nasávané vody
• žijí v mořích i sladkovodních vodách

Zástupci:

• Mihule potoční
  • velikost 15 cm
  • hlava, trup a ocas nejsou zřetelně odlišeny
  • na předním konci těla má širokou přísavnou nálevku s ústním otvorem
  • v dospělosti nepřijímá žádnou potravu à trávicí soustava zakrňuje
  • 7 žaberních otvorů za hlavou
  • kůže je lysá se žlaznatými buňkami, produkující ochranný slizový hlen
  • ploutevní lem vytváří souměrnou ocasní ploutev
  • má venózní srdce – 1 předsíň, 1 komora (prochází pouze odkysličená krev
  • prvoledniny – vylučování škodlivých látek
  • odděleného pohlaví
  • larvě se po 3-4 letech mění na dospělou mihuli
• Mihule říční
• Mihule mořská
• Sliznatky
  • oči mají přerostlé kůží a jsou druhotně redukovány
  • pohlavní žláza má v přední části stavbu samičí gonády a vzadu stavbu samčí gonády = anatomicky jsou teda hermafroditi
  • každý jedinec má aktivní pouze jednu z obou gonád = funkčně jsou pohlaví odděleného
  • mimořádně vyvinuté slizotvorné žlázy (proto pojmenování sliznatky) à sliz je obranná reakce při pohybu v útrobách napadených ryb
  • Sliznatka cizopasná: napadá poraněné, oslabené a uhynulé ryby

2. nadtřída: ČELISTNATCI

• složitá stavba těla, mimořádná životní aktivita
• kořist získávají čelistmi, vyvinutými z žaberních oblouků
• mají vyvinuté párové končetiny s vnitřní kostrou

1. větev: Ploutvovci

• nižší vodní obratlovci
• končetiny typu ploutve
• lebka s páteří spojena nepohyblivě, není vytvořen krční oddíl páteře
• dýchají žábrami, srdce je venózní à mají jediný krevní oběh

1. třída: PARYBY

• vnitřní kostra po celý život chrupavčitá
• živí se dravě
• tvar těla vřetenovitý à dosažení značné rychlosti
• lebka má protáhlou obličejovou část
• ústní otvor uložen vespod hlavy
• ústní otvor tvořen mohutnými čelistmi a několika řadami zubů
• oplození je vnitřní

1. řád: Žraloci:

• mořští živočichové, v teplých mořích
• velikost 1-15 m
• Žralok modraví– má 4m, středomoří, nebezpečný člověku, loví makrely a tuňáky
• Žralok bílí– 8m, nejnebezpečnější, u Australie
• Žralok kladivoun– hlava do T, větší hloubky
• Žralok obrovský– 20m, neškodný člověku, loví korýše malé rybky
• Žralok veliký– 15m, neškodný, plankton

Máčka skvrnitá: – při březích evropských moří

• velikost cca 70 cm
• vřetenové tělo, směrem dozadu se zužuje
• heterocerkní ocasní ploutev (mohutnější horní část) à umožňuje pohyb
• má 2 nepárové hřbetní ploutve, 1 ploutev za řitním otvorem
• mnohovrstevná pokožka à  pod ní škára à ve škáře jsou bazálními destičkami kosodélníkovitého tvaru ukotveny plakoidní šupiny
• plakoidní šupiny jsou na čelistech přeměněny na mohutné zuby
• páteř je tvořena amficélními obratli = tělo je zepředu i zezadu vyduté
• v trupové části se na obratle napojují žebra
• lebka je široká, očnice daleko od sebe
• dutina ústní à hltan à jícen à zahnutý žaludek à  střevo (nerozlišené, v zadní části poměrně široké à kloaka
• veliká játra ( až 10% hmotnosti těla) – zásobárna tuku, funkce hydrostatického orgánu
• 5 párů žaber à zajišťuje dýchání
• mozek je protáhlý s vyvinutým mohutný čichovým lalokem a mozečkem
• nemá plynový měchýř
• na hlavě Lorenziniho ampule – několik set, pro vnímání elektrických podnětů (svalového potenciálu) pohybující se kořisti
• venózní srdce, krev je čerpána jednosměrně do břišní aorty, z ní vychází 5 párů žaberních tepen à okysličená krev je sbírána hřbetní aortou
• má vysoký obsah hladiny močoviny v krvi à vyrovnání osmotického tlaku okolní mořské vody
• vylučovací orgán: prvoledviny, ústí do kloaky
• oddělené pohlaví, vaječníky, varlata a jejich vývody jsou párové
• vajíčka jsou velká s velkým množstvím žloutku
• 2-4 mláďata ročně (nízký se srovnáním s jinými rybami)

2. řád: Rejnoci:

• mají ploché tělo
• párové ploutve srůstají a tvoří lem těla
• ocas protažen do bičíkovitého výběžku . u některých druhů
• hřbetní a ocasní ploutve zakrňují
• žijí u dna
• ve spodu těla mají 5 žaberních štěrbin, čichové jamky a ústa
• Trnucha obecná
  • na hřbetě u kořenu ocasu trn s jedovatou žlázou à obranná fce
• Parejnok elektrický
  • svalovou činností vytváří statickou elektřinu (až 300V) à výboj k omračování kořisti nebo obrany

3. řád: Chiméry:

• protáhlé tělo, velké prsní ploutve, bičovitý ocas
• mají 4 žaberní štěrbiny kryté kožním záhybem
• nemají kloaku
• pohlavní diformismus – samci mají na hlavě výrůstek, který slouží k přichycení samice při páření
• Chiméra hlavatá

2. třída: RYBY

• nejpočetnější třída obratlovců (asi 24 000 druhů)
• dýchají žábrami po celý život
• vyvinuli se ve sladkovodním prostředí, mořské vodní prostředí osídlili až druhotně
• převažují kosti nad chrupavkami
• ve škáře se vytvářejí kostěné šupiny
• plynový měchýř = vnikl vychlípěním části hltanu, má hydrostatickou fci
• oplození je vnější, obrovská produkce potomstva

podtřída: PAPRSKOPLOUTVÍ:

• většina dnes žijících druhů ryb
•  mají slepé čichové jamky, plynový měchýř

nadřád: CHRUPAVČITÍ:

• některými znaky připomínají paryby: vespod hlavy příčně postavená ústa, spodní nozdry, heterocerkní ocasní ploutev, vodorovné prsní ploutve

řád: Jeseteři:

• kostěné skřele, plynový měchýř, vnější oplození, ganoidní šupiny
• kostra je chrupavčitá
• chorda zachována po celý život
• hlava vpředu nápadně prodloužená v rypec
• ústa extrémně spodní, bezzubá, česné hmatové výrůstky
• tělo je lysé shora kryté pěti řadami velkých kosočtverečných šupin, které jsou kryty sklovitým ganoinem
• obývají moře severní polokoule
• živí se bezobratlým živočichy mořského dna
• jikry = kaviár
• Jeseter velký, Jeseter malý, Vyza velká

Nadřád: KOSTNATÍ:

Kapr obecný:

• hydrodynamický tvar těla pro snadný pohyb ve vodě
• odpor vodního prostředí snižuje vylučováním slizu z jednobuň. žláz v pokožce
• hlava je v předu zahrocená, vzadu se rozšiřuje a přechází přímo v trup
• hlava s trupem je nepohyblivě spojená
• trup se zužuje k ocasní ploutvi
• kůže kapra je hladká, slizovitá, na hřbetě olivově zelená, ve spod těla bělavě žlutá
• ze škáry vyrůstají šupiny cykloidního tvaru, rostou po celý život
• postranní čára – po stranách těla, je patrná a temnější, táhne se od hlavy až po ploutev
• otvůrky v postranní čáře proniká voda do podélného kanálku pod šupinami, tam nervová zakončení zaznamenávají chvění vody à orientace ryb za tmy a v kalné vodě
• hmatové výběžky při koutcích úst à vyhmatávání potravy na dně
• 2 oči bez víček, 2 nozdry na hřebetní části hlavy
• žábry jsou kryty skřelemi = párová, tenká, pohyblivá kostěná šupina porostlá kůží
• na hřbetě je hřbetní ploutev
• ocasní ploutev je vně symetrická, vnitřně asymetrická, hlavní zdroj pohybu
• ostatní ploutve pomáhají udržovat stabilitu a měnit směr
• zkostnatělá vnitřní kostra vunikající osifikací chrupavek nebo osifikací kstí kožního původu
• potrava à bezzubé ústa à hltan, na dně hltanu jsou požerákové zuby, které potravu rozmělňují mechanicky à krátký jícenà žaludek tvaru vaku à střeva, zde jsou výběžky s funkcí sekrece enzymů, střevo je nedělené à řitní otvor
• velká játra s žlučovým váčkem
• dýchání: dýchá bohatě prokrvenými žaberními lupínky (párové, po stranách hlavy v žaberních dutinách, chráněny skřelemi), kapr nabere vodu do úst se zavřenými skřelemi, vodu přitom cedí (potravu polyká) – nikdy vodu nepolyká à voda omývá žaberní lupínky, tam dojde k výměně plynů à pod skřelemi voda opouští tělo
• plynový měchýř: vychlípenina hřbetní části hltanu s funkcí hydrostatického ústrojí, stěny jsou bohatě prokrvené vlásečnicemi, umožňuje regulovat hustotu těla ryby podle hmotnosti vody, ve které se nachází
• cévní soustava: venózní srdce à prochází výhradně odkysličená krev
• červení krvinky jsou velké, vejčité a mají jádro
• v CNS převládá hmota míchy nad hmotou mozku, mozek je z 5 částí
• ploché oči na stranách hlavy, má tyčinky i čípky à barevné vidění, zaostřování oka pomocí přiblížení čočky
• pohlaví oddělené, samci produkují mlíčí, samičky jikry, oplození je vnější
• z oplozených jiker, se líhne plůdek à vývoj kapra je přímý

Úhoř říční:

• hladké slizké tělo, malé prsní ploutve
• olovově zelení až černí
• po dosažení dospělosti odplouvají do moře
• dospělí jedinci po tření hynou
• dorůstají délky kolem 100 cm
  • Sleď obecný
  • Sardinka obecná
  • Šprot obecný
  • Losos obecný
  • Pstruh obecný
  • Štika obecná
  • Karas obecný
  • Sumec velký

Podtřída: NOZDRATÍ:

Nadřád: Lalokoploutví:

• fosilní zástupci žili v devonských sladkých vodách
• předci všech suchozemských obratlovců

Latimerie podivná:

• jediná dnes žijící toho druhu
• tzv. „živá zkamenělina“
• první exemplář objeven roku 1938
• žije pod pobřežními skalisky v hloubkách od 100 m níže

Nadřád: Dvojdyšní:

• protáhlé přes 1 m dlouhé ryby
• chorda zachována po celý život
• chrupavčitá kostra
• obývají sladké periodicky vysychající vody tropické oblasti
• mají vyvinuté i dýchání plicní i žeberní
• dýchají vzdušný kyslík za období sucha
  • Bahník australský
  • Bahník americký
  • Bahník východoafrický

třída: OBOJŽIVELNÍCI:

• čtyřnožci schopní žít na souši a dýchat vzdušný kyslík
• rozmnožování je trvale vázáno na vodu à larvy mají tělesnou stavbu i způsob života podobný rybám
• samice kladou do vody vajíčka, nemají zárodečné obaly ani skořápky
• larvy = pulci à mají odlišně utvářené tělo a ocásek, mají lysou kůži bez ochranných žláz, jejich hlavním smyslovým ústrojím je postranní čára
• dospělí jedinci žijí převážně na souši, vyvinuté dýchání plícemi i doplňkové dýchání kožní, srdce má 2 předsíně a 1 komoru s neúplnou přepážkou, lymfatický systém velmi vyvinutý, žlázy vylučují ochranný hlen
• nejvíce rozšíření v tropických oblastech, kde je relativně vysoká a poměrně stejnoměrná teplota a vlhkost
• mají proměnlivou teplotu těla
• studenokrevní obratlovci
• pohyblivost malá
• nevyskytují se v mořích, Arktidě a v pouštích
• nepřízniví klimatické podmínky přežívají zahrabáni v bahně na dně nádrží nebo ve vlhké půdě
• období největší aktivity je jaro
• loví převážně hmyz a samo jsou potravou pro některé živočichy
• v České republice jsou všechny obojživelníci chráněni zákonem

Podtřída: BEZOCASÍ:

Řád: Žáby:

Skokan hnědý:

• běžní na celém našem území
• velikost těla do 10 cm
• hnědí s tmavými skvrnami, na břiše bělaví
• zploštělá tupě trojúhelníková hlava nasedá na krátký trup
• mají nápadně velké oči s drobným nepohyblivým horním víčkem a velkým pohyblivým dolním víčkem, třetí průhledné víčko = mžurka chrání oko ve vodě
• před očima 2 nosní otvory
• trup je měkký à nemají žebra
• přední končetiny mají 4 volné prsty, na zadních nohách mají 5 prstů, které jsou propojené plovacími blánami
• pohybuje se skákáním
• kůže je lysá, četné mnohobuněčné žlázy à chrání kůži před vysycháním, dodatkové kožní dýchání
• převládají kosti nad chrupavkami, páteř tvořena obratli, skokani ( a obecně žáby) mají poprvé vyvinutou hrudní kost u obratlovců
• stavba končetin je typická pro suchozemské živočichy, v těle zakotveny pletencem lopatkovým a pánevním
• kosterní svalstvo je příčně pruhované, útrobní svalstvo je hladké
• trávící soustava: ústní dutina – na jejím dně a vpředu přirostlý a vzadu volný lepkavý jazyk, jeho vymršťováním lapá hmyz à jícen à žaludek à střevo – rozdělené na tenké a tlusté à kloaka; + játra, žlučník, slinivka břišní
• očnice svou bází zasahuje do dutiny ústní(odděleny jen tenkou sliznicí)à podílí se na mechanizmu polykání; zatažením očních bulev à posun potravy do jícnu
• larvy dýchaní žábrami, dospělí jedinci plícemi
• protože nemají žebra ani bránici vzduch „polykají“
• v hrtanu jsou uloženy hlasivkové vazy à typické skřehotavé zvuky
• cévní soustava:srdce má 2 síně a 1 komoru à v komoře se krev okysličená částečně mísí s krví odkysličenou
• párové prvoledviny à močovody à močový měchýř à kloaka
• nervová soustava je ve srovnání s rybami pokročilejší
• sluchový orgán má vyvinuté střední ucho
• pulci mají po celou dobu vyvinut proudový orgán, jako ryby
• odděleného pohlaví, samečkové jsou menší
• samičky kladou tmavá vajíčka v rosolovitém obalu, které samečci ihned oplodňují à vnější oplození
• pro pulce je jediným zdrojem pohybu ocásek lemovaný plovací blánou
• v prvních dnech pulce dýchá keříčkovitými žábrami po stranách hlavy, postupně jsou nahrazeny žábrami vnitřními, cévní soustava pulce je stejná s cévní soustavou ryb
  • Kuňka obecná
  • Blatnice skvrnitá
  • Ropucha obecná
  • Rosnička zelená
  • Skokan zelený, skřehotavý
  • Drápatka vodní

Podtřída: OCASATÍ:

• jsou převážnou část života vázáni na vodu
• 2 páry končetin
• hlava je zřetelně oddělena od těla, které má ocas
• vyvinuta poměrně vysoká schopnost regenerace
• obývají pouze mírné pásmo severní polokoule
• larvy se podobají dospělým jedincům
• jsou převážně vejcorodí
• Čolek obecný, čolek velký, čolek horský:
  • mají ocas zploštělý ze stran
  • zimují v půdě mimo vodu
  • jejich vývoj trvá asi 3 měsíce
• Mlok skvrnitý:
  • žijí je vlhkých lesích
  • aktivní v noci, pohybují se pomalu
  • vyžaduje vysokou vlhkost prostředí
• Axolotl mexický:
  • neotenické larvy se schopností pohlavního rozmnožování
• Macarát jeskynní:
  • slepý, endemitem podzemních vod
• Velemlok japonský:
  • největší obojživelník – asi 150 m