Středověká a renesanční filozofie

Středověká a renesanční filozofie

– srovnání doby a rozdílných myšlenkových přístupů v období patristiky, scholastiky a renesance

– spor o univerzálie

– renesanční obrat v myšlení

Srovnání doby a rozdílných myšlenkových přístupů v období patristiky, scholastiky a renesance

Patristika

– veškerá křesťanská literatura v rozsahu 2. – 7. stol. , v níž do sebe křesťanství vstřebává prvky antické moudrosti a zároveň se s ní kriticky vyrovnává

– první filozofická reflexe křesťanské víry

– řeší vztah křesťanské moudrosti (zjevení) a moudrosti pohanské (antická filozofie), vztah víry a rozumu

 Aurelius Augustin

– nejvýznamnější postava patristiky, filozof a teolog

– poslední muž antiky první muž středověku

– vychází ze zásady Věř, abys rozuměl

– sv. Trojice – trojjedinost boha, neuchopitelná rozumem ale vírou ano, bůh je substance, Duch sv. je spojení mezi otcem a synem

– čas – týká se všeho pozemského, stvořitel je mimo čas, vše časové je omezené

– predestinace – člověk se rodí zatížen dědičným hříchem, ze kterého se musí vymanit

– dějiny – proces, řízený bohem, na začátku bylo stvoření, na konci bude soudný den, malá část lidstva bude zachráněna a vytvoří boží obec

Scholastika

– zakládání církevních škol

– vede se spor o univerzálie

– návrat k Aristotelovi, přebírání jeho myšlenek

– raná – univerzálie = jedinečné (skutečná věc) a obecné (pojmenování jedinečného), spor o to, co bylo dřív, jestli věci, nebo pojmy,

            realistický směr – první byly pojmy, Anselm z Canterbury – snaha spojit rozum s vírou – CREDO UT INTELLIGAM = věřím, abych poznal, snaha dokázat boží    existenci

            nominalistický směr – pojem existuje v našem vědomí jako jméno – omen, Pierre           Abélard – nešťastná láska, nadřadil rozum víře, vyhoštěn

– vrcholná – filozoficky moudré období, rozkvět křesťanství, křížové výpravy – vliv judaismu a islámu, šíří se učení Aristotela, píší se SUMY – mnohosvazková díla, snaha obsáhnout veškeré vědění, vznikají žebravé řády – odmítají cokoli vlastnit, františkáni (František z Asissi), dominikáni (Tomáš Akvinský)

– Tomáš Akvinský – 12 knih o Aristotelovi, apologetická díla (obrana víry) proti Řekům, muslimům a židům, výklad Písma, Suma teologická – výklad vědění a dogmat (víra a gnozeologie, důkazy boží existence, o duši, etika, politika)

Spor o univerzálie

univerzálie = jedinečné (skutečná věc) a obecné (pojmenování jedinečného), spor o to, co bylo dřív, jestli věci, nebo pojmy,

– realistický směr – první byly pojmy, Anselm z Canterbury – snaha spojit rozum s vírou – CREDO UT INTELLIGAM = věřím, abych poznal, snaha dokázat boží     existenci

– nominalistický směr – pojem existuje v našem vědomí jako jméno – omen, Pierre Abélard – nešťastná láska, nadřadil rozum víře, vyhoštěn

Renesanční obrat v myšlení

– snaha rozejít se středověkou tradicí znovuobjevením přírody a člověka

– vychází z humanismu (návrat k antice, hlavním motivem je člověk)