Sociologie jako společenská věda
8. 7. 2021 2021-07-08 14:33Sociologie jako společenská věda
Sociologie jako společenská věda
Sociologie jako společenská věda
– vznik sociologie, předmět, metody
– vývoj sociologie
– česká sociologie
– sociologické koncepce společnosti
– soudobé problémy české společnosti
Sociologie = věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti(spol. jevů a vztahů), její strukturu a zákonitosti jejího vývoje; snaží se formulovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat pravidla života sociálních skupin
– věda pravděpodobnostní, charakterizována teoretickým pluralismem(= mnoho teorií, které se proplétají, přístupy)
Vznik sociologie, předmět, metody
– od nepaměti snaha lidstva porozumět společnosti
– protosociologie = celé období do ustanovení sociologie jako vědy
– antické názory na společnost, po rozpadu rodového zřízení ve starověkém Řecku vznikaly tzv. poleje(městské státy), společnost se začala více organizovat, byla zde svoboda
– Platón uznával aristokracii
– Aristoteles uznával demokracii s výhradou nebránit lidem zbohatnout
Novověké názory:
– T.Hobbes, angl. empirik, tvrdil, že v přirozeném stavu společnosti vládne mezi lidmi tzv. válka všech proti všem = všichni lidé prosazují své egoistické zájmy, stát má za funkci tuto společnost organizovat do smysluplného fungování
– J.Lock, angl. empirik, tvrdil, že ve společnosti vládne tzv. přirozená harmonie, stát má za funkci ji pouze udržovat a chránit
– J.J.Rousseau – jeho pojetí společnosti stojí na tzv. společenské smlouvě, jíž se jednotlivci nezbavují svých práv, nýbrž se podřizují zákonu, který si sami dali(jsou poddanými i suverény zároveň); lidé tedy delegují svá práva na reprezentanty, rozvíjí se svoboda a rovnost a vytváří se lidský svět, který je nad světem přírody, společnost je tedy lidské dílo
– zakladatelem sociologie je fr. sociolog August Comte(1798-1857), je představitelem filozofického pozitivismu – „Kurz pozitivní filozofie“
– pozitivismus = popis jevů, analýza faktů, odmítnutí smyšlenek, spekulací
– societas = společnost + logos = slovo, určení, věda, rozum
– Comte stanovil zákon 3 stádií, kterými prochází lidské poznání:
1) teologická – víra v absolutní princip
- a) animismus(objekty byly oživené)
- b) polytheismus(každý jev má svého boha)
- c) monotheismus(jeden bůh)
2) metafyzická – místo bohů lidstvo uznává abstraktní jevy(příroda)
3) pozitivní – lidé se vzdávají po podstatě a hledají vztahy mezi fakty
Vývoj sociologie
– představitel organicismu(=jednota společenských a přír. zákonů)
– zastánce liberalismu(vše by se mělo vyvíjet samo bez zásahů člověka)
– obhajuje společnost, která ja sama bez zásahů schopna dojít k optimálnímu stavu; odmítá socialismus a třídní boj
Karel Marx – něm. sociolog(1818-1883)
– základem společnosti jsou ekonomické vztahy
– dějiny lidstva jsou obdobím tříd a třídních bojů
– třídy = velké skupiny lidí, které se odlišují svým vztahem k výr. prostředkům, vůči sobě jsou nepřátelské, jednostranný důraz na boj a konflikt, podcenil možnost spolupráce tříd
– jeho učení obsahuje úvahy o dosažení rovnosti tříd násilnou revolucí, cesta k beztřídní společnosti
Emil Durkheim – fr.(1858-1914)
– definuje sociologii jako vědu o sociálních faktech
– v současné sociologii – objektivistický přístup(k výkladu věcí)společnost je souborem daností, struktur vytvořených člověkem, člověk se jim přizpůsobuje a jeho chování je předurčeno, podmíněno a limitováno
– společnost = základ lidského života, zkoumal moderní společnostvysoce rozvinutá dělba práce
– solidarita – základ společenského soužití lidí
– anomie – stav společnosti, kdy přestávají platit normy a hodnoty
– představitel sociologického realismu
Max Weber – něm.(1864-1920)
– sociologii definuje jako vědu o sociálním jednání
– v současné sociologii – interpretativní přístupčlověk je sice situován do společenských vztahů, ale podstatné je, jak jim rozumí, jaké významy jim dává, za co je pokládá a podle toho jedná
– zájem o sociální jednání
– společnost = suma aktivit, jednání lidí, které je smysluplné, má nějaký cíl a je orientované na druhé lidisociologický nominalismus
– moc:
1) tradiční(panovníci,dědičná)
2) legitimní
3) charismatická(kouzlo osobnosti)
= schopnost prosazovat své názory, záměry a cíle
– statusová hierarchie = alternativa k Marxově pojetí tříd(horní,střední a dolní strata)
– různá kritéria pro vymezení pozice:
1) subjektivní(prestiž, posuzování sebe, druhých)
2) objektivní(příjem, kvalifikace, vzdělání)
Vilfredo Pareto – it. ekonom(1848-1923)
– teorie elit = skupina lidí ovlivňující společnost(silou, přesvědčováním, manipulací)
– ve společnosti probíhá koloběh elit = jádro politického dění
– dějiny = hřbitov elit
Od 20.let 20.stol.
Talcott Parsons – am.soc.(1902-1979)
– rozvíjí am. sociologii na poč. 20.stol.
– strukturální funkcionalismus – sociální rozdíly(nerovnosti) chápe jako funkcionální, přispívá k výkonu, ke společenskému vzestupu, k fungování systému
Robert K. Merton – (nar. 1910)
– teoretik referenční skupiny
Charles W. Mills – (1916-1962)
– kritizuje Parsonse za podcenění konfliktu
– z nerovnoměrnosti plyne konflikt teorie konfliktu:
zničující
stimulující
Ralph Dohrendorf – (nar.1929)
– „Moderní sociální konflikt“ – rivalita
- Simmel
– teoretik konfliktualistických problémů
- Giddens
– dnešní uznávaný sociolog
Česká sociologie
– zakladatelem je T.G.M.
– jako věda ustanovena v 80.letech 19.stol.
– rozvíjí se na počátku 20.stol.
– 1944 – 1.zrušení sociologie označena za nepřítele říše
– 1949 – zrušena označena za služku buržoazie a imperialismu
– 1968-9 – omezována věda, cenzura
T.G.M. – (1850-1937)
– první československý prezident
– vědecká, politická a morální osobnost(velká autorita)
– kriticky navazuje na Comtův pozitivismus a přetváří ho do kritického realismu
– „Spis o sebevraždě“ – zaobírá nemladým člověkem, sociologická otázka, patologické jevy
– „Ideály humanitní“, „Otázka sociální“
Edvard Beneš
– československý ministra zahraničí, prezident
– profesionální sociolog – studoval problematiku stranictví a otázku alkoholismu
– zabýval se slovanskou otázkou – „Úvahy o slovanství“
– větev strukturálního funkcionalismu
I.A.Bláha
– ovlivňoval ho T.G.M.
– ustavil Masarykovu sociologickou společnost(1925) a začal vydávat časopis Sociologická revue
– 1947 založena Vysoká škola sociální v Brně a on byl jejím rektorem
František Krejčí
Emanuel Chalupný
Jan Keller(ekolog, sociolog, publicista)
Sociologické koncepce společnosti
Tradiční – má počátek v období dovršení neolitické revoluce
– je pro ni charakteristická existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů
– základním vysvětlujícím principem je náboženství
– většina populace pracuje v zemědělství a obživu organizuje pouze v rámci svých domácností
Moderní – stojí v opozici k tradiční společnosti
– vznik je historicky podmíněný, ustanovuje se na přelomu 18. a 19. stol. v důsledku pádu tradiční společnosti a její sociální kultury
– je charakterizována sekularizací(vniknutím světských hodnot do náboženské politiky)
– přesun značné částí populace ze zemědělství do průmyslu, zrovnoprávnění všech lidí a vyskytuje se nové třídní rozdělení společnosti
Soudobé problémy české společnosti
Česká společnost:
– snižující se porodnost a sňatečnost(demografické změny)
– stárnutí české populace
– etnocentrismus, rasismus a netolerance Čechů
– Ke snižující se porodnosti a sňatečnosti dochází u nás od pol. 90.let 20.stol.
– mladí lidé mají mnohem více šancí k osobní realizaci(studium,cestování, trh práce), raději volí jiné formy soužití, jež se díky společenské transformaci stávají stále více akceptovatelnými
– ekonomické důvody – vstup do manželství a založení rodiny jsou spojeny s náklady(nemožnost získání vl. bydlení, finanční zátěž spojená s narozením dítěte)
– strukturální důvody – způsobeny rozdílnou věkovou skladbou obyvatelstva, všechny ženy nemají možnost najít si odpovídajícího partnera
– s poklesem porodnosti souvisí také stárnutí české populace
– stárnutí populace znamená, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let na úkor mladých lidí
– pokles úmrtnosti, prodlužování střední délky života
– stárnutí populace může přinést sociální otřesy(systém financování důchodů)
– netolerance k národnostním menšinám, etnocentrismus a rasismus
– existence těchto jevů zpochybňuje zákl. demokrat. principy, kterými jsou rovnost všech lidí a jejich nediskriminace na základě odlišné národnosti, kultury, barvy pleti nebo jiné fyzické odlišnosti
– etnocentrismus = interpretace kulturních, společenských a životních jevů cizích kultur v pojmech vlastní společnosti
– tolerance a otevřenost jsou znakem civilizované společnosti
– multikulturní společnosti = otevřené, tolerantní společnosti, tolerující odlišnost
– rasismus = názor, že jedna rasa je nadřazena nad druhou a to na základě odlišných vnějších fyzických znaků
Koukni co o nás studenti říkají
Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.