Sociologie jako společenská věda

Sociologie jako společenská věda

Sociologie jako společenská věda

– vznik sociologie, předmět, metody

– vývoj sociologie

– česká sociologie

– sociologické koncepce společnosti

– soudobé problémy české společnosti

Sociologie = věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti(spol. jevů a vztahů), její strukturu a zákonitosti jejího vývoje; snaží se formulovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat pravidla života sociálních skupin

– věda pravděpodobnostní, charakterizována teoretickým pluralismem(= mnoho teorií, které se proplétají, přístupy)

Vznik sociologie, předmět, metody

– od nepaměti snaha lidstva porozumět společnosti

– protosociologie = celé období do ustanovení sociologie jako vědy

– antické názory na společnost, po rozpadu rodového zřízení ve starověkém Řecku vznikaly tzv. poleje(městské státy), společnost se začala více organizovat, byla zde svoboda

– Platón uznával aristokracii

– Aristoteles uznával demokracii s výhradou nebránit lidem zbohatnout

Novověké názory:

– T.Hobbes, angl. empirik, tvrdil, že v přirozeném stavu společnosti vládne mezi lidmi tzv. válka všech proti všem = všichni lidé prosazují své egoistické zájmy, stát má za funkci tuto společnost organizovat do smysluplného fungování

– J.Lock, angl. empirik, tvrdil, že ve společnosti vládne tzv. přirozená harmonie, stát má za funkci ji pouze udržovat a chránit

– J.J.Rousseau – jeho pojetí společnosti stojí na tzv. společenské smlouvě, jíž se jednotlivci nezbavují svých práv, nýbrž se podřizují zákonu, který si sami dali(jsou poddanými i suverény zároveň); lidé tedy delegují svá práva na reprezentanty, rozvíjí se svoboda a rovnost a vytváří se lidský svět, který je nad světem přírody, společnost je tedy lidské dílo

– zakladatelem sociologie je fr. sociolog August Comte(1798-1857), je představitelem filozofického pozitivismu – „Kurz pozitivní filozofie“

– pozitivismus = popis jevů, analýza faktů, odmítnutí smyšlenek, spekulací

– societas = společnost + logos = slovo, určení, věda, rozum

– Comte stanovil zákon 3 stádií, kterými prochází lidské poznání:

1) teologická – víra v absolutní princip

  1. a) animismus(objekty byly oživené)
  2. b) polytheismus(každý jev má svého boha)
  3. c) monotheismus(jeden bůh)

2) metafyzická – místo bohů lidstvo uznává abstraktní jevy(příroda)

3) pozitivní – lidé se vzdávají po podstatě a hledají vztahy mezi fakty

Vývoj sociologie

– představitel organicismu(=jednota společenských a přír. zákonů)

– zastánce liberalismu(vše by se mělo vyvíjet samo bez zásahů člověka)

– obhajuje společnost, která ja sama bez zásahů schopna dojít k optimálnímu stavu; odmítá socialismus a třídní boj

Karel Marx – něm. sociolog(1818-1883)

– základem společnosti jsou ekonomické vztahy

– dějiny lidstva jsou obdobím tříd a třídních bojů

– třídy = velké skupiny lidí, které se odlišují svým vztahem k výr. prostředkům, vůči sobě jsou nepřátelské, jednostranný důraz na boj a konflikt, podcenil možnost spolupráce tříd

– jeho učení obsahuje úvahy o dosažení rovnosti tříd násilnou revolucí, cesta k beztřídní společnosti

Emil Durkheim – fr.(1858-1914)

– definuje sociologii jako vědu o sociálních faktech

– v současné sociologii – objektivistický přístup(k výkladu věcí)společnost je souborem daností, struktur vytvořených člověkem, člověk se jim přizpůsobuje a jeho chování je předurčeno, podmíněno a limitováno

– společnost = základ lidského života, zkoumal moderní společnostvysoce rozvinutá dělba práce

– solidarita – základ společenského soužití lidí

– anomie – stav společnosti, kdy přestávají platit normy a hodnoty

– představitel sociologického realismu

Max Weber – něm.(1864-1920)

– sociologii definuje jako vědu o sociálním jednání

– v současné sociologii – interpretativní přístupčlověk je sice situován do společenských vztahů, ale podstatné je, jak jim rozumí, jaké významy jim dává, za co je pokládá a podle toho jedná

– zájem o sociální jednání

– společnost = suma aktivit, jednání lidí, které je smysluplné, má nějaký cíl a je orientované na druhé lidisociologický nominalismus

– moc:

1) tradiční(panovníci,dědičná)

2) legitimní

3) charismatická(kouzlo osobnosti)

= schopnost prosazovat své názory, záměry a cíle

– statusová hierarchie = alternativa k Marxově pojetí tříd(horní,střední a dolní strata)

– různá kritéria pro vymezení pozice:

1) subjektivní(prestiž, posuzování sebe, druhých)

2) objektivní(příjem, kvalifikace, vzdělání)

Vilfredo Pareto – it. ekonom(1848-1923)

– teorie elit = skupina lidí ovlivňující společnost(silou, přesvědčováním, manipulací)

– ve společnosti probíhá koloběh elit = jádro politického dění

– dějiny = hřbitov elit

Od 20.let 20.stol.

Talcott Parsons – am.soc.(1902-1979)

– rozvíjí am. sociologii na poč. 20.stol.

– strukturální funkcionalismus – sociální rozdíly(nerovnosti) chápe jako funkcionální, přispívá k výkonu, ke společenskému vzestupu, k fungování systému

Robert K. Merton – (nar. 1910)

– teoretik referenční skupiny

Charles W. Mills – (1916-1962)

– kritizuje Parsonse za podcenění konfliktu

– z nerovnoměrnosti plyne konflikt teorie konfliktu:

zničující

stimulující

Ralph Dohrendorf – (nar.1929)

– „Moderní sociální konflikt“ – rivalita

  1. Simmel

– teoretik konfliktualistických problémů

  1. Giddens

– dnešní uznávaný sociolog

Česká sociologie

– zakladatelem je T.G.M.

– jako věda ustanovena v 80.letech 19.stol.

– rozvíjí se na počátku 20.stol.

– 1944 – 1.zrušení sociologie  označena za nepřítele říše

– 1949 – zrušena  označena za služku buržoazie a imperialismu

– 1968-9 – omezována věda, cenzura           

T.G.M. – (1850-1937)

– první československý prezident

– vědecká, politická a morální osobnost(velká autorita)

– kriticky navazuje na Comtův pozitivismus a přetváří ho do kritického realismu

– „Spis o sebevraždě“ – zaobírá nemladým člověkem, sociologická otázka, patologické jevy

– „Ideály humanitní“, „Otázka sociální“

Edvard Beneš

– československý ministra zahraničí, prezident

– profesionální sociolog – studoval problematiku stranictví a otázku alkoholismu

– zabýval se slovanskou otázkou – „Úvahy o slovanství“

– větev strukturálního funkcionalismu

I.A.Bláha

– ovlivňoval ho T.G.M.

– ustavil Masarykovu sociologickou společnost(1925) a začal vydávat časopis Sociologická revue

– 1947 založena Vysoká škola sociální v Brně a on byl jejím rektorem

František Krejčí

Emanuel Chalupný

Jan Keller(ekolog, sociolog, publicista)

Sociologické koncepce společnosti

Tradiční – má počátek v období dovršení neolitické revoluce

– je pro ni charakteristická existence měst, dělba práce, sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů

– základním vysvětlujícím principem je náboženství

– většina populace pracuje v zemědělství a obživu organizuje pouze v rámci svých domácností

Moderní – stojí v opozici k tradiční společnosti

– vznik je historicky podmíněný, ustanovuje se na přelomu 18. a 19. stol. v důsledku pádu tradiční společnosti a její sociální kultury

– je charakterizována sekularizací(vniknutím světských hodnot do náboženské politiky)

– přesun značné částí populace ze zemědělství do průmyslu, zrovnoprávnění všech lidí a vyskytuje se nové třídní rozdělení společnosti

Soudobé problémy české společnosti

Česká společnost:

– snižující se porodnost a sňatečnost(demografické změny)

– stárnutí české populace

– etnocentrismus, rasismus a netolerance Čechů

– Ke snižující se porodnosti a sňatečnosti dochází u nás od pol. 90.let 20.stol.

– mladí lidé mají mnohem více šancí k osobní realizaci(studium,cestování, trh práce), raději volí jiné formy soužití, jež se díky společenské transformaci stávají stále více akceptovatelnými

– ekonomické důvody – vstup do manželství a založení rodiny jsou spojeny s náklady(nemožnost získání vl. bydlení, finanční zátěž spojená s narozením dítěte)

– strukturální důvody – způsobeny rozdílnou věkovou skladbou obyvatelstva, všechny ženy nemají možnost najít si odpovídajícího partnera

– s poklesem porodnosti souvisí také stárnutí české populace

– stárnutí populace znamená, že se zvyšuje podíl osob starších 60 let na úkor mladých lidí

– pokles úmrtnosti, prodlužování střední délky života

– stárnutí populace může přinést sociální otřesy(systém financování důchodů)

– netolerance k národnostním menšinám, etnocentrismus a rasismus

– existence těchto jevů zpochybňuje zákl. demokrat. principy, kterými jsou rovnost všech lidí a jejich nediskriminace na základě odlišné národnosti, kultury, barvy pleti nebo jiné fyzické odlišnosti

– etnocentrismus = interpretace kulturních, společenských a životních jevů cizích kultur v pojmech vlastní společnosti

– tolerance a otevřenost jsou znakem civilizované společnosti

– multikulturní společnosti = otevřené, tolerantní společnosti, tolerující odlišnost

– rasismus = názor, že jedna rasa je nadřazena nad druhou a to na základě odlišných vnějších fyzických znaků

reklama

Koukni co o nás studenti říkají

Už od roku 2013 se staráme, aby naše materiály byly pro uživatele kvalitnější a přehlednější.