Jane Austenová – Pýcha a předsudek

Žánr:
román – idylicko-ironická komedie
běžný život střední třídy v 18. stol.
napsán r. 1795-97 a vydán 1811

STRUKTURA DÍLA: 

Tematika:
Celkové téma:
Ziskuchtivost
Touhu po vyšším společenském postavení
Pokrytectví a faleš

Hlavní téma:
Rodinné vztahy a snahy matek najít pro své dcery vhodné ženichy

Motiv:
Láska
Námluvy
Plesy

Kompozice:
Chronologická
Gradace (stupňování, odstupňování, zesílení, postupný přechod)
Řetězový vztah dějových linií

Jazyk:
Spisovná čeština
Hovorový jazyk
Převažují slova stylově neutrální
Převážně styl vyprávěcí
Objevuje se styl popisný
Er-forma
Poměrně časté použití dialogů
Řeč postav je přímá
Věty jednoduché i souvětí
Jednočlenné (Ach, Mary.) i dvojčlenné (Jsem rád, že už jsi doma.)
věty zvolací (Páni!), jednoduché (Doma se jim dostalo velmi milého přijetí.), tázací (Jak by se byla zachovala?)
Metafora (Anděl světla.)
Ironie (Jste vážně chorá)
Personifikace (Každá minuta je drahá.)
 
POSTAVY:
Elizabeth:
hlavní postava, druhá ze sester Bennetových, Elizabeth je chytrá, tvrdohlavá a prozíravá. Její pohled na svět je demokratický a s touto postavou se sama Austenová ztotožňuje.

Pan Darcy:
Velmi bohatý, ze začátku se chová pyšně, stroze a povýšeně, ale později se odpoutává od svých předsudků vůči nižším společenským vrstvám.
Pan Bingley:
 Velmi upřímný a laskavý, ale nechá s sebou snadno manipulovat.

Jane:
Nejstarší ze sester Bennetových, velmi krásné veselé děvče s dobrosrdečnou povahou.

Pan Bennet:
Je moudrý člověk, který si ale vzal velmi hloupou ženu. Dívá se na všechno s nadhledem a hloupostí jeho ženy i mladších dcer se baví. Naopak Elizabeth a Jane si velmi cení.

Paní Bennetová:
Si dala za jediný svůj životní cíl provdat svých pět dcer, a tak když se v dohlednu objeví jakýkoli možný nápadník, paní Bennetová se kolem něj začne rozplývat, čímž ale své dcery jen ztrapňuje. Ona ale myslí jen na jejich dobro a svým dcerám chce zajistit spokojenou budoucnost.

Ostatní sestry Bennetovy – Mary:
Stále zamyšlená, bloumající nad filozofickými otázkami, dění světa jde spíše mimo ni.
Nejmladší Kitty a Lydia:
Se honí jen za důstojníky a od toho se odvíjí i jejich hloupé a trapné chování. Obě jsou velmi povrchní.

STRUČNÝ OBSAH:

Kniha vypráví o rodině Bennetových žijící na venkovském sídle v Anglii. Příběh začíná tím, že Paní Bennetová, matka pěti dcer, které chce za každou cenu co nejlépe provdat., se dozví, že se do sousedství přistěhoval mladý, bohatý a svobodný muž pan Bingley, seznámí se s ním na plese a její nejstarší dcera Jane se do něj zamiluje. Spolu s ním je na plese i jeho přítel pan Darcy, který je bohatší než Bingley, a působí pyšně, povýšeně a navíc se pohrdavě vyjádřil o druhé nejstarší dceři Elizabeth. Darcy je přesvědčen, že si Jane chce pana Bingleyho vzít jen kvůli penězům, a tak ho odváží zpět do Londýna, ale Jane i Bingley se trápí pro nešťastnou lásku. Pan Darcy se ke všem chová povýšeně a stroze. Lízu z vysoka přehlíží, jelikož není ani dost hezká ani bohatá, ale udivuje ho, že ona jediná se z celé společnosti kolem něj netočí a postupně se do ní zamiluje. Když Lízu požádá o ruku, počítá s tím, že nabídku rozhodně přijme. Elizabeth ho však tvrdě vyvede z omylu, když ho odmítne a ještě obviní z toho, že překazil velkou lásku její sestry s Bingleyem jen kvůli tomu, že nejsou zřejmě pro něj dost dobré. Darcy si slova Lízy si vezme na srdce snaží se svou chybu napravit. To velmi imponuje Elizabeth a s Darcym se nakonec zasnoubí, stejně jako Jane s Bingleyem.

AUTOR:

Anglická spisovatelka, představitelka realistické tvorby počátku 19. stol.
Narodila se 16. prosince 1775 ve Steventonu v hrabství Hamshire, v početné rodině reverenda. Pocházela z osmi sourozenců, sama byla druhou nejmladší. Poté, co byla uvedena do společnosti, vedla až do své smrti život, který se skládal z obvyklých zábav její společenské vrstvy (a zábav, které jsou do detailů popsány v jejich dílech): plesy, návštěvy známých a příbuzných, čas od času i návštěva Londýna. V roce 1801 se rodina přestěhovala do západoanglického lázeňského města Bath (toto prostředí se jí stalo inspirací pro mnohá díla). Její díla vycházela anonymně (až po její smrti bratr Henry přiznal veřejně její autorství). Zemřela 18. července 1817 na Addisonovu chorobu, postup nemoci byl tak rychlý, že zemřela během 2 měsíců.
Studovala krátce na Oxfordu u paní Cawleyové, později v Southamtonu
Získala kvalitnější vzdělání než ostatní dívky v její době

JINÁ AUTOROVA DÍLA:
Rozum a cit
Mansfieldský park
Emma
Northangerské opatství
Anna Elliotová
Lady Susan – novela v dopisech